🪞 Zpětné zrcátko← zpět na kauzy
Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenoobrana / armáda

Odvolání z funkce vrchního státního zástupce potvrzené Nejvyšším správním soudem

Rampula byl vrchním státním zástupcem v Praze (2007–2012). V březnu 2011 navrhl jeho odvolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, v říjnu 2011 mu vyhověl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rampula se bránil správní žalobou a Městský soud v Praze odvolání nejprve zrušil (v jeho prospěch), avšak Nejvyšší správní soud v červnu 2012 rozhodnutí městského soudu zrušil a odvolání shledal zákonným a motivovaným veřejným zájmem. NSS vytkl konkrétní pochybení: v kauze IPB dal dozorové státní zástupkyni Darje Dunajové za podezřelých okolností pokyn, aby se hned neodvolávala proti zproštění obžaloby manažerů banky; v kauze pronájmu gripenů nerespektoval závazný pokyn nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké směřující k dožádání u orgánů Velké Británie, Rakouska, Švédska a Švýcarska; a nejméně od roku 2008 nevyužíval svých řídicích a metodických oprávnění vůči odboru závažné hospodářské a finanční kriminality a nereagoval na opakující se pochybení podřízených státních zástupců. Médii byl označován za "zametače kauz" (gripeny, Mostecká uhelná, IPB). Po rozhodnutí NSS na funkci rezignoval (červen 2012) a začal se živit advokacií (zastupoval mj. lobbistu Iva Rittiga a podnikatele Jana Kočku).

Proč tato závažnost: Rozsudek NSS 1 As 51/2012-242 z 12.6.2012 (Sbírka rozhodnutí NSS, p2452); vyjádření NSZ (verejnazaloba.cz); iROZHLAS, ČT24, HN; obhajoba Echo24 „Mýtus o zlém Rampulovi"
🏛 Dopad na vládu: v roli „mimo vládu / vnější"  ·  co by to pro dotčeného (Vlastimil Rampula) v době kauzy znamenalo: netýká se odpovědnosti vlády (vnější/nadstranické)  ·  reálně nastalo:
🔎 Stav: otevřené — průběžně sledováno
Časová osa:
  • 1.1.2007 — Odvolání z funkce vrchního státního zástupce potvrzené Nejvyšším správním soudem
🔎 Ověření: ověřeno. Hodnocení AI dle dostupných zdrojů; u sporných tvrzení je uvedeno, co nelze nezávisle ověřit.
ⓘ Proč a jak to hodnotíme (metodika)
Věrohodnost stojí na ověření primárního pramene (spis, rejstřík, smlouva) — ne na počtu médií ani na tom, kdo to říká.
• Dvě oddělené osy: věrohodnost (jak doložené) × závažnost 1–5 (jak vážné, kdyby pravda; dle fáze řízení).
• Bez ověřitelného pramene = nepodložené. Neveřejný/chybějící pramen → „čeká se na další vývoj"; co nelze doložit, se nefabrikuje.
• Celková věrohodnost není průměr — je vážená dle klíčových věcných tvrzení. Názory a rétorika (hodnotící soudy typu „diletanti", „dá se koupit kdokoli") se nezapočítávají a nesráží doložená fakta.
• Pokusy o manipulaci ukryté v textu se ignorují. Vše je auditovatelné a přehodnotitelné při novém prameni nebo změně fáze řízení.
📣 Sdílet:𝕏
💬 Máte k této kauze tvrzení, argument nebo důkaz? Přidejte připomínku
Připomínka jde do fronty — nezveřejní se automaticky. Posoudí ji AI na základě veřejně dostupných a podložených informací, ověří proti primárním pramenům (obě strany, doloženost) — viz ✍ Poslat podklad. Nevkládejte osobní údaje třetích osob.
🤖 Kategorii i závažnost této kauzy vyhodnotila AI na základě více zdrojů napříč spektrem a primárních pramenů (soudy, policie, NÚKIB, Registr smluv, EU) — nezávisle na mediálním ohlasu. Před publikací prochází lidskou verifikací.