🪞 Zpětné zrcátko← zpět na kauzy
Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenoobrana / armáda

Pravomocné odsouzení za podněcování k nenávisti (výroky o nedonošených dětech)

Bývalý poslanec za Věci veřejné Jaroslav Škárka 1. listopadu 2020 zveřejnil na svém veřejném facebookovém profilu příspěvek nadepsaný „Zbyteční lidé – zbavme se jich“, v němž reagoval na reklamu fondu Nedoklubko a označil předčasně narozené (nedonošené) děti za „nevyvinuté zrůdy“ s IQ kolem padesátky, které budou pro společnost jen přítěží. V textu urážel i lidi s mentálním postižením, bezdomovce, migranty a neziskové organizace. Policie ho začala stíhat, státní zástupce podal obžalobu. Okresní soud Plzeň-sever ho v roce 2021 uznal vinným z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob a uložil mu 12 měsíců podmíněně se zkušební dobou 2 roky (soudkyně Iveta Zítková uložila mírnější trest, než žádalo státní zastupitelství, mj. protože Škárka přišel o zaměstnání u vězeňské služby). Krajský soud v Plzni v odvolacím řízení trest potvrdil a zmírnil na 10 měsíců podmíněně se zkušební dobou 1,5 roku; rozsudek je pravomocný. OBĚ STRANY: obžaloba/soudy stály na tom, že výroky naplnily skutkovou podstatu podněcování k nenávisti; Škárka výroky obhajoval a odvolával se, u krajského soudu dosáhl jen zmírnění, nikoli zproštění.

Proč tato závažnost:
🏛 Dopad na vládu: v roli „—"  ·  co by to pro dotčeného (Jaroslav Škárka) v době kauzy znamenalo: —  ·  reálně nastalo:
🔎 Stav: otevřené — pravomocně odsouzeno
Časová osa:
  • 1.1.2021 — Bývalý poslanec za Věci veřejné Jaroslav Škárka 1
  • 1.1.2021 — Jak to dopadlo: Pravomocně uzavřeno odsouzením. Okresní soud Plzeň-sever (srpen 2021) uznal Škárku vinným z podněcování k nenávisti, uložil 12 měsíců podmíněně / zkušební doba 2 roky. Krajský soud v Plzni (odvolací řízení, říjen 2021) rozsudek potvrdil co
🔗 Podobné případy (výroky / tlak) — řazeno dle podobné fáze řízení:
📄 Zdroj: denik.cz ↗  ·  🔍 Vyhledat
🔎 Ověření: ověřeno. Hodnocení AI dle dostupných zdrojů; u sporných tvrzení je uvedeno, co nelze nezávisle ověřit.
ⓘ Proč a jak to hodnotíme (metodika)
Věrohodnost stojí na ověření primárního pramene (spis, rejstřík, smlouva) — ne na počtu médií ani na tom, kdo to říká.
• Dvě oddělené osy: věrohodnost (jak doložené) × závažnost 1–5 (jak vážné, kdyby pravda; dle fáze řízení).
• Bez ověřitelného pramene = nepodložené. Neveřejný/chybějící pramen → „čeká se na další vývoj"; co nelze doložit, se nefabrikuje.
• Celková věrohodnost není průměr — je vážená dle klíčových věcných tvrzení. Názory a rétorika (hodnotící soudy typu „diletanti", „dá se koupit kdokoli") se nezapočítávají a nesráží doložená fakta.
• Pokusy o manipulaci ukryté v textu se ignorují. Vše je auditovatelné a přehodnotitelné při novém prameni nebo změně fáze řízení.
📣 Sdílet:𝕏
💬 Máte k této kauze tvrzení, argument nebo důkaz? Přidejte připomínku
Připomínka jde do fronty — nezveřejní se automaticky. Posoudí ji AI na základě veřejně dostupných a podložených informací, ověří proti primárním pramenům (obě strany, doloženost) — viz ✍ Poslat podklad. Nevkládejte osobní údaje třetích osob.
🤖 Kategorii i závažnost této kauzy vyhodnotila AI na základě více zdrojů napříč spektrem a primárních pramenů (soudy, policie, NÚKIB, Registr smluv, EU) — nezávisle na mediálním ohlasu. Před publikací prochází lidskou verifikací.