Klíčový závazek prohlášení. Do poloviny 2026 v legislativním procesu, návrh novely důchodového zákona připravován; strop zatím nebyl schválen ani účinný. Mandát běží.

Deklarováno v prohlášení, promítá se do připravované důchodové novely. Zatím nenabylo účinnosti.

Průběžný závazek na celé období. Za první půlrok vláda daně nezvýšila; klíčový test přijde s návrhem státního rozpočtu (plánován do konce září 2026).

Součást daňového bloku prohlášení, dosud nepředloženo/neschváleno jako účinná změna.

Deklarováno, vyžaduje novelu zákona o DPH; do poloviny 2026 nebylo účinné.

Symbolický návrat EET. Spuštění naplánováno až na rok 2027, tj. teprve se připravuje.

Deklarováno; bilance prvního půlroku zrušení poplatků neuvádí jako hotové. Vyžaduje změnu zákona.

Politický závazek na celé období; euro vláda nepřijímá. Ústavní ukotvení koruny vyžaduje ústavní většinu, kterou koalice sama nemá – zatím nepředloženo/neschváleno.

Vláda vykazuje pokles cen energií a jednu z nejnižších inflací v EU jako úspěch prvního půlroku; strukturální kroky (POZE, distribuce) jsou rozpracované. Ceny ovlivňuje i trh, ne jen vláda.

Vláda předložila v EU návrhy na omezení/odložení ETS I a ETS2; jde o jednání na unijní úrovni, výsledek není v moci samotné ČR.

Zestátnění výroby ČEZ bilance uvádí jako teprve plánované/v řešení. Jde o nákladné a právně složité opatření, zatím bez realizace.

Deklarováno; příprava jaderné výstavby pokračuje, stavební řízení nových bloků zatím neuzavřeno.

Cíl vázán na konec volebního období; zatím nenaplněno, průběžný závazek.

Bilance prvního půlroku uvádí zvýšení platů policie jako splněný krok; plný cílový nástupní plat 50 tis. napříč sbory je průběžný.

Vyšší rodičovská je podle bilance v procesu (ve Sněmovně / úprava superdávky), zatím neúčinná.

Bilance uvádí dostupné bydlení jako oblast, kde se teprve hledá financování. Konkrétní produkt půjčky zatím nespuštěn.

Novela stavebního zákona je podle bilance ve Sněmovně / legislativním procesu.

Zmrazení cen známek má platit od ledna 2027 (roční 2570 Kč); zavedení poplatku i pro elektromobily se připravuje. Zatím neúčinné.

Víceletý infrastrukturní cíl s horizontem 2029; rozpočet SFDI na rok 2026 schválen ve výši 169,3 mld. Kč. Průběžně se staví.

Pozice vlády proti zákazu 2035; jde o vyjednávání na úrovni EU, výsledek nezávisí jen na ČR.

Dlouhodobý cíl s horizontem konce období; realizace teprve v přípravě.

Nový zákon o migraci vláda podle bilance předložila (migrační zákony uváděny jako dokončený/rozpracovaný krok vnitra); odmítání paktu je průběžná pozice v EU.

Vláda deklarovala závazek vynaložit 2 % HDP na obranu v příštím roce (dle premiéra poprvé v historii) a reprezentovala ČR na summitu NATO. Skutečné dosažení výdajového cíle je do budoucna.

Bilance prvního půlroku uvádí trestnost neplacení alimentů jako konkrétně splněný krok resortu spravedlnosti.

Bilance uvádí potravinového ombudsmana mezi konkrétně dokončenými kroky resortu zemědělství.

Deklarováno v prohlášení; zrušení erozní vyhlášky a zákon o předkupním právu zatím v přípravě.

Nový vysokoškolský zákon je podle bilance v legislativním procesu; změny v inkluzi teprve připravovány.

Obecně formulovaný závazek; konkrétní legislativní kroky za první půlrok bilance nevýrazně detailuje.

Součást daňového bloku prohlášení, vyžaduje novelu zákona o daních z příjmů; zatím neúčinné.

Deklarováno; realizace teprve v přípravě, bez doložených nasazených nástrojů za první půlrok.

Rozpočet SFDI 169,3 mld. Kč je podle bilance schválen; státní rozpočet 2027 byl v půlroční bilanci teprve plánován k předložení do konce září 2026.

OPAK slibu. Konsolidační balíček s účinností od 1. 1. 2024 naopak daně zvýšil: daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 %, vyšší daň z nemovitých věcí, spotřební daně z lihu a cigaret, přesun řady služeb do 21% sazby DPH, obnovení nemocenského pojištění zaměstnanců, vyšší minimální zálohy OSVČ. Vláda hájila kroky nutností ozdravit rozpočet po covidu a energokrizi; kritici i Demagog to hodnotí jako porušení klíčového předvolebního slibu.

Splněno. EET byla zrušena zákonem s účinností od 1. 1. 2023. Demagog i vláda potvrzují splnění.

Splněno. Byla zavedena sleva na sociálním pojistném pro vybrané skupiny při zkrácených úvazcích.

Nesplněno (Demagog: porušeno). Daňová brzda nebyla zavedena a složená daňová kvóta se naopak zvýšila v důsledku konsolidačního balíčku. Blízké OPAKu deklarovaného cíle.

Částečně. Deficit klesl z rekordních cca 360 mld (2021) na 241 mld za 2025, strukturální schodek se snížil. Ale konsolidace byla pomalejší než sliby, rozpočet 2026 plánován opět na 286 mld a dluh dál rostl. Experti oceňují směr, kritizují tempo.

Nesplněno (Demagog: porušeno). Vláda opakovaně novelizovala výdajové pravidlo a posouvala strop schodku, čímž oslabila vlastní fiskální rámec.

OPAK. Místo podpory přesunul konsolidační balíček některé služby cestovního ruchu do vyšší 21% sazby DPH. Demagog hodnotí jako porušeno.

Probíhá/rozpracováno. Tendr vyhrála korejská KHNP; smlouva byla podepsána v roce 2025 poté, co soud odblokoval zákaz uzavření (spor s EDF). Samotná stavba přesahuje mandát, ale zásadní krok byl učiněn.

Splněno (energetický zákon). Přijaty novely umožňující sdílení elektřiny a komunitní energetiku, zjednodušení pro OZE. Demagog: splněno.

Spíše splněno. V zimě 2022/23 vláda zavedla zastropování cen elektřiny a plynu a úsporný tarif, zajistila plnění zásobníků a diverzifikaci od ruského plynu (LNG terminály). Kritika za nákladnost a pozdní reakci.

Splněno (solární panely). Zrušena licenční povinnost pro menší zdroje, nastal boom fotovoltaiky na střechách. Demagog: splněno.

Nesplněno (Demagog: porušeno). Zákonná možnost připojištění nebyla zavedena; patří mezi otevřeně přiznané nesplněné závazky.

Částečně. Rozvíjely se eRecept, eNeschopenka a lékový záznam, ale komplexní elektronizace (sdílení zdravotní dokumentace) zůstala nedotažená a zpožděná.

Částečně. Otevíraly se desítky km nových dálnic (rekordní roky dle MD), ale reálné počty zaostávaly za avizovanými cíli. Demagog: nové dálnice a dopravní stavby částečně.

Nesplněno (Demagog: opravy silnic porušeno). Stav nižších tříd silnic zůstal kritizovaný, patří mezi nejčastěji zmiňované neúspěchy v bilanci.

Probíhá. Postupovala příprava a územní řízení prvních úseků VRT, ale výstavba v mandátu nezačala. Jde o dlouhodobý projekt přesahující volební období.

Nesplněno – jeden z největších neúspěchů. Spuštění bylo zpackané, systém nefungoval, úřadům povolen návrat k papíru, škody odhadem téměř 2 mld Kč a plná digitalizace odložena až do roku 2030. Neúspěch přiznal i premiér Fiala.

Nesplněno. Cíl, aby byla veškerá agenda státu online (termín únor), se nepodařilo naplnit; řada služeb zůstala offline. Patří mezi přiznané nesplněné body.

Splněno. Od dubna 2023 funguje Digitální a informační agentura (DIA) jako ústřední správní úřad pro eGovernment.

Nesplněno (Demagog: porušeno). Plnohodnotný Portál podnikatele nebyl dokončen.

Nesplněno (Demagog: porušeno). Jednotné inkasní místo pro platbu daní a pojištění nebylo zavedeno; patří k přiznaným nesplněným závazkům.

Nesplněno. Ústavní novela rozšiřující působnost NKÚ neprošla – koalice ani opozice neměly potřebných 120 hlasů. Ke konci mandátu se řešilo jen omezené rozšíření na ČT/ČRo.

Splněno. Zákon o ochraně oznamovatelů (č. 171/2023 Sb., transpozice směrnice EU) nabyl účinnosti v roce 2023.

Splněno (Demagog: reforma státního zastupitelství splněno). Přijat nový zákon o státním zastupitelství s pevnými funkčními obdobími a jasnými pravidly odvolávání.

Částečně / sporné. Legislativa k evidenci lobbingu byla připravena a schvalována s odklady účinnosti; Transparency International vládě vytýká, že systémové protikorupční změny zůstaly nedotažené.

Splněno. Zákon o korespondenční volbě byl přijat v roce 2024 a poprvé využit ve volbách 2025.

Splněno. Byl přijat český sankční ('Magnitského') zákon umožňující národní sankce.

Částečně. Za českého předsednictví EU (2022) a poté vláda podpořila přijetí migračního a azylového paktu EU (2024), což bylo doma politicky sporné. Národní implementace přesahuje mandát.

Spíše splněno. Přijaty zákony Lex Ukrajina, zajištěno hromadné dočasné ubytování, zdravotní péče a začlenění na trh práce statisíců uprchlíků. Kritika za rozpočtovou zátěž a bydlení.

Nesplněno (Demagog: porušeno) – jeden z nejkritizovanějších bodů. Ačkoli je 130 % zakotveno v zákoně jako mandatorní výdaj, reálně platy klesly zhruba na 108 % úrovně roku 2023 a cíle nebylo dosaženo.

Částečně. Byla schválena revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro ZŠ s náběhem, ale zavádění do škol přesahuje mandát a provázela je kritika kapacit.

Spíše nesplněno (Demagog: inovace porušeno). Systémové posílení podpory inovací zaostalo za sliby, byť některé programy pokračovaly.

Nesplněno. Hranice 1 % rozpočtu na kulturu nebyla trvale dosažena. Dílčí body (podpora kulturních institucí) Demagog hodnotí jako splněné.

Částečně. Novela zvýšila a indexovala rozhlasové a televizní poplatky a rozšířila okruh plátců (2025), ale posílení transparentnosti hospodaření a volby mediálních rad zůstalo podle Demagogu z velké části nenaplněné (porušeno/částečně).

Splněno. Za rok 2024 ČR poprvé po ~20 letech vydala 2 % HDP na obranu (cca 166,8 mld Kč, 2,09 %) a byl přijat zákon o financování obrany garantující minimálně 2 % HDP.

Splněno. ČR patřila k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny; klíčová byla česká muniční iniciativa (2024) dodávající statisíce dělostřeleckých granátů, plus vojenská a humanitární pomoc.

Částečně splněno – odborně nejlépe hodnocený počin. Přijaty parametrické změny (2024): navazování důchodového věku na dožití (postupně nad 65 let), úprava výpočtu a valorizace nově přiznaných penzí. Šlo o parametrickou, nikoli komplexní systémovou reformu.

OPAK. Vláda v roce 2023 mimořádnou valorizaci osekala (změna mechanismu snížila plánované navýšení), což bylo napadeno u Ústavního soudu. Kritici to označili za porušení slibu o nedotknutelnosti valorizace.

Splněno. Přijat automatický mechanismus valorizace minimální mzdy navázaný na průměrnou mzdu. Demagog: splněno.

Nesplněno (Demagog: porušeno). Rodičovský příspěvek byl sice jednorázově zvýšen (na 350 tis. Kč pro děti od 2024), ale slíbená automatická vazba na vývoj mezd/inflaci nebyla naplněna.

Částečně. Zákon o podpoře v bydlení byl přijat (2024) se zaváděním kontaktních míst a garantovaného bydlení. Reálná dostupnost se ale zhoršila – ceny bytů a nájmy rostly, výstavba zaostávala; bydlení patří k nejkritizovanějším oblastem.

Splněno. Pokračovala a rozšířila se Nová zelená úsporám a byl spuštěn program 'Oprav dům po babičce' na komplexní rekonstrukce rodinných domů z prostředků EU/modernizačního fondu.

Částečně. Ústavní ochrana vody/vodních zdrojů byla projednávána a částečně posunuta, ale plné ústavní zakotvení dle Demagogu zůstalo nedotažené.

Nesplněno (Demagog: nové národní parky porušeno). Vyhlášení nových národních parků narazilo na odpor a nebylo dokončeno v podobě slíbeného rozšíření.

Částečně / rozporné. Zavedena redistributivní platba a zastropování pro největší podniky, ale pod tlakem zemědělských protestů (2024) vláda část redistribuce oslabila a upravila zpět – výsledek zůstal kompromisní.

Vláda prosadila konsolidační ("ozdravný") balíček s deklarovaným dopadem 147,5 mld. Kč na saldo 2024–2025. Deficit 2024 klesl na 271,4 mld. Kč (o 17,1 mld. meziročně méně, o 10,6 mld. lepší než plán). ALE v roce 2025 schodek opět vzrostl na 290,7 mld. Kč a překročil schválený plán (241 mld.) o 49,7 mld. Kč; státní dluh stoupl na 3,678 bilionu Kč. Strukturální deficit MF pro 2025 odhaduje na 1,9 % HDP, tedy nad zákonným limitem 1 % HDP. Maastrichtská kritéria: dluh/HDP zůstává výrazně pod 60 % (cca 43–44 %) a deficit se pohybuje kolem/pod 3 %, takže formálně ČR kritéria neporušuje. Vláda prezentuje jako zvládnutou stabilizaci a snížení strukturálního deficitu; NKÚ a kritici upozorňují, že zlepšení 2024 bylo zčásti díky nesystémovým (jednorázovým) krokům a že razantní snížení deficitu se nekonalo — v roce 2025 se trend obrátil. "Šetření na státu" bylo doprovázeno zvýšením daní (DPH, firemní daň), což opozice označuje za rozpor s mottem. Konsolidace tedy proběhla, ale cíl "návratu k udržitelným financím" splněn není — strukturální deficit zůstává nad zákonnou hranicí.

Novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (součást konsolidačního balíčku 2024) byla zpřísněna trajektorie povoleného strukturálního deficitu — každoroční snižování limitu, cílem 1 % HDP. Výdajový rámec tedy upraven byl. Naopak ústavní zakotvení dluhové brzdy vláda za celé volební období neprosadila (chyběla ústavní většina) — tento slib zůstal nenaplněn. Navíc reálný strukturální deficit 2025 (1,9 % HDP) zákonem stanovenou hranici 1 % překračuje, takže i upravené pravidlo bylo v praxi překročeno.

Splněno. Limit obratu pro povinnou registraci k DPH byl zvýšen z 1 mil. na 2 mil. Kč s účinností od 1. 1. 2023 a současně byla na hranici 2 mil. Kč posunuta i možnost využití paušální daně (se zavedením tří pásem paušální daně). Konkrétní, jednoznačně naplněný a ověřitelný závazek.

Nesplněno. Základní sleva na poplatníka zůstala od roku 2022 zamrzlá na 30 840 Kč a za celé volební období nebyla ani jednou valorizována, natož aby byla zavedena automatická valorizace. Ministr financí Stanjura opakovaně uvedl, že pro valorizaci není fiskální prostor a že kdo ji navrhuje, musí najít odpovídající trvalé úspory. Reálný dopad je pro poplatníky spíše negativní — v důsledku inflace reálná hodnota slevy klesá a konsolidační balíček navíc zrušil další slevy (např. slevu na studenta, školkovné). Jasně nenaplněný slib.

Nesplněno. Slibované daňové prázdniny pro rodiny s dětmi (s příjmovým stropem) nebyly za celé volební období zavedeny. Opatření padlo z fiskálních důvodů v rámci konsolidace; téma se vrátilo až v předvolební debatě 2025 jako návrh opozice/koaličních stran, ne jako realizovaný zákon. Konkrétní, nenaplněný závazek.

Termín "do konce 2023" nedodržen. Parametrická reforma byla schválena až v listopadu/prosinci 2024 (Sněmovna po obstrukcích listopad 2024, Senát a prezident konec 2024), s účinností postupně od roku 2025. Obsah: postupné zvyšování důchodového věku i nad 65 let (strop 67 let, tempo 1 měsíc/rok, dotkne se od 2031 ročníků narozených po 1965, věk navázán na střední délku života), zpomalení růstu nově přiznaných penzí (o cca 180–200 Kč ročně v letech 2026–2035), sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce (6,5 %). Vláda ji prezentuje jako reformu zajišťující dlouhodobou udržitelnost systému. Kritici (opozice ANO/SPD, odbory ČMKOS) namítají, že jde primárně o úspornou parametrickou reformu (pozdější odchod, nižší penze), nikoli o slibovanou "třísložkovou" zásluhovou reformu s výrazně zvýšenou základní složkou. Reforma tedy prosazena byla, ale se zpožděním a v jiné (úspornější) podobě, než sliboval programový text.

Slibovaný státní/veřejnoprávní penzijní fond (druh vládou spravovaného fondového pilíře) za volební období nevznikl. Vláda místo toho posílila stávající soukromý třetí pilíř: od 1. 7. 2024 změna státních příspěvků k doplňkovému penzijnímu spoření (nově 20 % z vkladu v pásmu 500–1700 Kč, motivace k vyšším úložkám) a zavedení nového dlouhodobého investičního produktu (DIP) s daňovým zvýhodněním od roku 2024. To jsou reálné kroky ke spoření na stáří, ale míří na komerční produkty, nikoli na slibovaný státní/veřejnoprávní fond. Konkrétní forma závazku tedy naplněna nebyla.

Částečně splněno. V rámci reformy schválené vládou 30. 4. 2024 se všechny vdovské a vdovecké důchody přiznané do konce 2023 od roku 2024 zvýšily o 360 Kč. Výchovné (bonus za vychované dítě, 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě) bylo zavedeno již dříve (od 1. 1. 2023) a náleží i současným důchodkyním — tato část je splněna. Zvýšení vdovských důchodů proběhlo, ale jde o relativně symbolickou částku; kritici poukazují, že souběžně s tím reforma valorizaci nově přiznaných penzí naopak zpomaluje. Formálně splněno, reálný dopad omezený.

Obsahově splněno, ale s výrazným zpožděním proti slíbenému termínu (konec 2022). Legislativa přišla ve třech krocích: Lex OZE I (zák. č. 19/2023 Sb., účinnost 2023, zrychlení povolování FVE do 50 kWp bez licence), Lex OZE II (zák. č. 469/2023 Sb., účinnost od 1. 1. 2024), který teprve zavedl komunitní energetiku a sdílení elektřiny přes veřejnou distribuční síť – reálné sdílení se rozběhlo až od 1. 7. 2024 přes Elektroenergetické datové centrum (EDC), a Lex OZE III (2025). Vláda a MPO to prezentují jako historické otevření komunitní energetiky a splnění závazku; kritici (a část komunitně-energetických iniciativ, Frank Bold) upozorňují, že proti programovému termínu šlo o zpoždění zhruba 1,5–2 roky, že provizorní model sdílení má limity (skupiny do 11, resp. do 1000 členů, územní omezení) a definitivní řešení má nahradit až plné EDC od 2026. Věcná podstata slibu (komunitní energetika, sdílení a prodej energie) tedy naplněna byla, termín nikoli.

Splněno a překonáno, a to i dříve než v roce 2025. Podle dat Solární asociace překročil počet fotovoltaik na střechách hranici 100 000 už v průběhu roku 2023 (jen v roce 2023 přibylo přes 80 tis. střešních instalací); do sítě dodává elektřinu více než 170 tis. FVE, z toho přes 150 tis. na střechách rodinných domů. Rozvoj táhla zejména dotace Nová zelená úsporám a vysoké ceny energií po roce 2022. Vláda to uvádí jako jasně splněný cíl. Kritická poznámka pro objektivitu: boom byl z velké části poháněn energetickou krizí a dotacemi, ne primárně novou vládní politikou, a slib byl formulován měkce ('přispějeme'); přesto je početně bezpečně naplněn a doložitelný tvrdými daty.

Klíčový termínovaný závazek zůstal nenaplněn. Aktualizaci Státní energetické koncepce (platná verze stále z roku 2014) i novou Politiku ochrany klimatu (platná z roku 2017) vláda opakovaně odkládala a nakonec je usnesením fakticky odložila/'shodila ze stolu' – hlavně kvůli soustředění na tendr na Dukovany a blížícím se volbám 2025. Vláda schválila pouze aktualizovaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP, prosinec 2024), který ale vyžaduje EU a není náhradou obou slíbených národních strategií. Kritici (Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku) i odborný tisk to hodnotí jako selhání ve strategickém plánování – Česko šlo do konce mandátu bez aktuální energetické koncepce a klimatické politiky. Termín 'do konce 2023' i 'projednání v roce 2023' nebyl dodržen ani přibližně.

Cíl roku 2033 vláda deklarativně převzala a udržela v dokumentech, ale nepodložila ho závazným zákonem o konci uhlí – MPO (Síkela) sice přípravu takového zákona ohlašovalo, ten do konce mandátu nebyl schválen. Uvnitř koalice navíc panoval spor (část ODS i některé koaliční hlasy proti pevnému datu). Reálně odklon táhne spíš trh a cena emisních povolenek než legislativa: ČEZ i analytici počítají s ekonomickým koncem uhlí možná už kolem roku 2030, ČEZ snižoval podíl uhlí. Odborné komise se rozcházely (Akademie věd doporučila 2033, Uhelná komise dříve 2038). Vláda prezentuje ukotvení roku 2033 v programu jako pokrok; kritici (Greenpeace, Hnutí DUHA) i energetický tisk namítají, že bez zákona a náhradních zdrojů jde o nezávazný cíl. Podmínky (transformační fondy pro uhelné regiony, Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace) se čerpaly, ale legislativní rámec odklonu chybí.

Splněno na úrovni rozhodnutí a smlouvy, nikoli reálné stavby. Vláda v červenci 2024 vybrala jako preferovaného dodavatele korejskou KHNP (tj. splněna podmínka 'ne ruské ani čínské firmy') a EDU II podepsala 6. dubna 2025 smlouvu na dva bloky v Dukovanech (cena kolem 407 mld. Kč, blok cca 200 mld. Kč, cíl podílu českých firem až 60 %). Podpis proběhl až po sérii soudních sporů (EDF/Westinghouse) poté, co NSS zrušil blokující předběžné opatření. Do konce mandátu stavba nezačala – běží geologický průzkum a licenční příprava, dokončení 1. bloku se plánuje na rok 2036. V oblasti SMR ČEZ vybral technologii Rolls-Royce SMR a připravuje projekt (Temelín/lokalita), koncepce SMR je rozpracována. Vláda to prezentuje jako historický úspěch a naplnění závazku; kritici poukazují na soudní spory, rizika ceny/financování a na to, že reálný přínos pro energetiku je vzdálený (2036+). Podstata slibu (rozhodnout a nasmlouvat výstavbu bez ruských/čínských dodavatelů) naplněna.

Termínovaný závazek nebyl dodržen ani ve lhůtě, ani ve výsledku. Návrh ústavní ochrany vody vláda schválila a do Sněmovny předložila až v letech 2023/2024 – tedy zhruba o rok a půl až dva roky později, než slíbila ('do konce roku 2022'). V březnu 2024 prošel návrh teprve prvním čtením; k přijetí ústavního zákona je nutná ústavní většina (3/5), kterou koalice sama neměla a opozice (ANO, SPD) návrh kritizovala jako nadbytečný. Do konce volebního období (a mandátu) legislativa neprošla druhým a třetím čtením a nebyla přijata. Vláda/MŽP (ministr Hladík) prezentují postup do prvního čtení jako pokrok; fakticky ale ústavní ochrana vody přijata nebyla. Pozn.: nezaměňovat s běžnou 'havarijní' novelou vodního zákona (zák. č. 182/2024 Sb.), která přijata byla – to je ale jiný, podústavní předpis, nikoli slíbená ústavní ochrana vody.

Ani jeden ze dvou slíbených národních parků do konce mandátu nevznikl. Vyhlášení NP Křivoklátsko se nepodařilo prosadit – novela zákona o ochraně přírody prošla v únoru 2025 prvním čtením, ale kvůli odporu (včetně poslanců ODS a místních starostů) nebyla dokončena a park do konce volebního období vyhlášen nebyl. U lokality Soutok vláda zvolila nižší stupeň ochrany: nařízením č. 55/2025 Sb. byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok s účinností v roce 2025 – nikoli národní park, jak slibovalo programové prohlášení. Vláda/MŽP prezentují CHKO Soutok jako historický úspěch (ochrana lokality po desetiletích) a Křivoklátsko jako rozpracované; z hlediska doslovného znění slibu ('vyhlásíme NP Křivoklátsko a NP Soutok') jde ale o nesplnění – žádný nový národní park nevznikl, Soutok získal slabší režim CHKO. Pro objektivitu: dílčí posun v ochraně přírody (CHKO Soutok) reálně nastal.

SPLNĚNO NA PAPÍŘE, ale závazek si vláda sama zčásti zpětně rozvolnila. Poslanecká sněmovna v roce 2023 schválila zákon zavádějící automatickou valorizaci vyměřovacího základu pro platbu za státní pojištěnce od roku 2024 (růst = inflace + polovina růstu reálné mzdy). Vláda to prezentuje jako splněný slib a systém reálně běží – např. pro rok 2026 se vyměřovací základ automaticky zvýšil z 15 749 na 16 206 Kč, platba z 2 127 na 2 188 Kč měsíčně. KRITICI/OPOZICE: (1) při zavedení v roce 2022 vláda naopak platby za státní pojištěnce nejprve snížila; (2) opozice namítala, že výchozí částka valorizace (cca 1 900 Kč) je nízká; (3) v rámci konsolidace vláda automatickou valorizaci na období cca 2027–2028 dočasně pozastavila s obnovením až od roku 2029 – tj. nástroj sice legislativně vznikl, ale jeho automatičnost byla oslabena. Doložený fakt: zákon přijat, systém platí, ale s výjimkami zavedenými touž vládou.

NESPLNĚNO – jde o nejzřetelněji porušený závazek této oblasti. Programové prohlášení (kap. Veřejné finance) explicitně slibovalo 'udržet stávající valorizační mechanismus důchodů'. V únoru/červnu 2023 však vláda formou zákona v legislativní nouzi snížila zákonem nárokovanou mimořádnou červnovou valorizaci: místo nárůstu procentní výměry o 11,5 % (průměrně cca +1 770 Kč) prosadila jen +2,3 % plus paušál 400 Kč (průměrně cca +760 Kč), tedy zhruba o miliardy nižší růst. VLÁDA to obhajovala nutností brzdit zadlužování a jako nezbytnou reakci na inflaci. OPOZICE (71 poslanců ANO) i část odborné veřejnosti to označily za retroaktivní zásah do legitimního očekávání důchodců; věcí se zabýval Ústavní soud (Pl. ÚS 30/23). Následně vláda valorizační mechanismus i trvale změnila v rámci důchodové reformy. Doložený fakt: slíbený mechanismus zachován nebyl.

ČÁSTEČNĚ / ZPOŽDĚNĚ a v jiné podobě. Termín 'do konce roku 2023' NEBYL dodržen – reformu vláda schválila až 30. 4. 2024, Sněmovna v listopadu 2024, Senát v prosinci 2024, prezident podepsal; účinnost 2025 s postupným náběhem 2026–2035. VLÁDA (Jurečka) ji prezentuje jako historickou stabilizaci systému: postupné zvyšování důchodového věku nad 65 let (u ročníků 1966+ o měsíc ročně, cíl 67 let), zpomalení růstu nově přiznávaných penzí (v cílovém stavu po 2035 až o cca 8 % níže), nahrazení mimořádných valorizací dočasným příspěvkem ve výši 60 % růstu cen, nové minimum důchodu na úrovni cca 20 % průměrné mzdy (8 080 Kč od 2026). KRITICI/OPOZICE: nejde o slibovaný nový třípilířový systém se samostatným veřejnoprávním dobrovolným fondem, ale o parametrickou úsporu (vyšší věk + nižší penze); ANO avizovalo části reformy zvrátit. Doložený fakt: reforma přijata, ale se zpožděním a odlišné povahy, než slibovalo prohlášení.

SPLNĚNO. Novelou zákoníku práce (účinnost od 1. 8. 2024, aplikace od 1. 1. 2025) byl zaveden mechanismus automatické valorizace minimální mzdy navázaný na predikovanou průměrnou hrubou mzdu v národním hospodářství a koeficient stanovený vládou; MPSV výši každoročně vyhlašuje sdělením do 30. 9. Cílem je dosažení 47 % průměrné mzdy do roku 2029. Zároveň byla ve soukromém sektoru zrušena zaručená mzda. VLÁDA i sociální partneři oceňují předvídatelnost a odpolitizování. KRITICI: odbory kritizovaly zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru, část zaměstnavatelů tempo růstu; koeficient stále schvaluje vláda, takže úplná 'automatičnost' je částečně vázána na vládní rozhodnutí. Doložený fakt: mechanismus přijat a od 2025 účinný – závazek naplněn.

SPLNĚNO. Po více než deseti letech příprav byl přijat zákon č. 468/2024 Sb. o integračním sociálním podniku (Sněmovna listopad 2024, Senát 18. 12. 2024), účinný od 1. 1. 2025 (část ustanovení od 1. 7. 2025). Zákon poprvé definuje integrační sociální podnik, jeho povinnosti (min. 30 % zaměstnanců z osob se specifickými potřebami) a motivační dotace až na dva roky. VLÁDA (MPSV) prezentuje jako dlouho očekávané systémové ukotvení. KRITICI (sektor sociálního podnikání, Česká justice): zklamání – zákon pokrývá jen 'integrační' (zaměstnavatelský) typ podniků a pomůže prý jen zlomku existujících sociálních podniků, nezahrnuje environmentální a lokální typy. Doložený fakt: závazek 'přijmout zákon' formálně splněn, byť s výhradami k rozsahu.

ČÁSTEČNĚ / PROBÍHÁ. Reforma psychiatrické péče pokračovala a měřitelně rostla: počet uživatelů CDZ přesáhl v roce 2024 cca 9 100 osob (za pět let více než šestinásobek), funguje řádově přes 30 center (29 CDZ pro osoby s vážným duševním onemocněním + 9 pro další skupiny), přibyla CDZ pro děti a adolescenty. Přijaty legislativní úpravy sociálně-zdravotního pomezí (zákon č. 38/2025 Sb. umožňující službu dvěma poskytovateli, účinnost 1. 3. 2025; vyhláška č. 399/2025 Sb. k personálnímu standardu). MZ chystá projekt CDZ IV (min. 15, celkově cca 25 nových center). KRITICI/odborná veřejnost (Psychiatrická společnost, média): reforma 'vázne' – síť CDZ není zdaleka dokončená, vysoký personální práh, nízký zájem zdravotníků, nesystémové financování sociální části center. Doložený fakt: reálný pokrok nastal, ale slíbené plnohodnotné regionální pokrytí a ukotvení do konce mandátu naplněno není.

ČÁSTEČNĚ SPLNĚNO, s dokončením až na samém konci / za hranicí mandátu. Vláda prosadila zásadní novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví (zákon č. 236/2025 Sb., novela zákona č. 325/2021 Sb.), Senát ji schválil jako významný krok k bezpapírovému zdravotnictví; účinnost klíčových částí je ale až od 1. 1. 2026, tj. na samém konci mandátu. Rozběhly se projekty eŽádanka, pacientský portál, EZKarta, standardy elektronické dokumentace a propouštěcích/ambulantních zpráv, pilot Digi praxe pro primární péči; MZ vydalo Národní strategii elektronického zdravotnictví 2025–2035. VLÁDA (Válek) to označuje za historicky první ucelený zákon o eHealth. KRITICI: samotný základní zákon (325/2021) vznikl ještě za předchozí vlády; reálné plné zprovoznění většiny funkcionalit spadá až do druhé poloviny 2026, tedy převážně mimo mandát. Doložený fakt: legislativní rámec i pilotní projekty vytvořeny, plné propojení systémů ale do konce 2025 dokončeno nebylo.

SPLNĚNO FORMÁLNĚ, reálně vyšumělo. Ministr Válek Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) skutečně v lednu 2022 v termínu představil – v čele s epidemiologem Romanem Chlíbkem, s cca 33–40 odborníky, prezentovaný jako 'český Kochův institut'. VLÁDA tedy termín i vznik formálně splnila. KRITICI (mj. Česká lékařská komora, média Echo24/Zdravotnický deník): nešlo o institut s vlastním rozpočtem a zázemím jako německý RKI, ale jen o další poradní tým MZ; poslední informace o jeho činnosti na webu ministerstva pochází z 10. 2. 2022, poté fakticky přestal být veřejně viditelný a transparentní. Doložený fakt: závazek 'založit do konce ledna 2022' byl splněn jen v minimalistické (poradní) podobě, ambice trvalé nezávislé instituce naplněna nebyla.

Vláda navýšila rozpočet ŘSD na rekordních 80,6 mld. Kč (2025) a v roce 2025 otevírala mimořádný objem nových úseků (MD uvádí cca 66,7 km dálnic, resp. cca 100 km dálnic a silnic I. třídy; na D35 v Pardubickém kraji zprovozněny úseky Hořice–Sadová 10,5 km, Vysoké Mýto–Džbánov, Janov–Opatovec ~12 km). Tempo výstavby je reálně nejvyšší v historii — to je doloženo. Klíčové cílové stavy z prohlášení ale do konce mandátu (12/2025) NEBYLY dosaženy: příhraniční úsek D11 Trutnov–hranice s Polskem se stavěl od 10/2024 a zprovoznění se posunulo na 30. 11. 2026 (tedy až po mandátu); D3 přes celé jižní Čechy k Rakousku má být hotova až 2027; D35 do Mohelnice až kolem 2029. Vláda prezentuje 'nabité jaro dopravní infrastruktury' a rekordní kilometry; kritici (např. prosvet.cz, opozice) poukazují na rozbité silnice nižších tříd a na to, že řada slibovaných propojení se jen zahájila, ne dokončila. Doložený fakt: výrazný pokrok a rekordní investice, ale hlavní milníky spadají až za horizont mandátu.

První stavby VRT byly reálně zahájeny až v roce 2025 a jen na krátkých úsecích (Nezamyslice–Kojetín, Kojetín–Přerov); u úseků Moravská brána a Jižní Morava byla získána souhlasná stanoviska EIA, zahájeny výkupy pozemků a archeologické průzkumy. Do listopadu 2025 utratila Správa železnic na přípravu přes 1,5 mld. Kč. Žádná VRT nebyla do konce mandátu v provozu. Dílčí naplnění cíle rychlosti: na modernizované trati D3/koridoru se testovalo/zprovoznilo 200 km/h (v regionu Tábor–České Budějovice u dálnice; u železnice zvyšování rychlostí probíhá). Vláda prezentuje 'historický start VRT'; realita je, že jde o zahájení přípravy a prvních dílčích staveb, nikoli 150 km hotových tratí — cíl je nastaven 'do konce desetiletí', takže formálně stále běží, ale k 12/2025 je splněna jen malá část.

Modernizace a stavba trati Praha–Ruzyně–Kladno s odbočkou na letiště reálně probíhá, jednotlivé úseky se stavějí, ale spojení nebylo do konce mandátu (12/2025) dokončeno ani zprovozněno; dokončení je plánováno na horizont 2028–2029, tedy až po mandátu. Cíl je v prohlášení sám nastaven na rok 2029, takže formálně stále běží v termínu; k 12/2025 jde o rozestavěný projekt, nikoli hotové spojení.

V praxi šla vláda opačným směrem, než veřejnost od slibu 'vrácení/zachování' slev čekala: v dubnu 2022 v rámci úspor SNÍŽILA plošné slevy na jízdném pro studenty a seniory ze 75 % na 50 %. Návrat na 75 % byl schválen (novela zákona, MD 2025), ale s účinností až od 1. ledna 2027 — tedy až po skončení mandátu a de facto už za vlády A. Babiše. Vláda argumentuje nutností konsolidace veřejných financí; kritici to označují za zdražení pro seniory a studenty během mandátu. Doložený fakt: po celé volební období 2022–2025 platila nižší sleva (50 %), vyšší 75% sleva se v mandátu nevrátila.

Na papíře splněno: nový stavební zákon nabyl účinnosti pro vyhrazené (velké) stavby od 1. 1. 2024 a pro ostatní stavby od 1. 7. 2024; byl přijat zákon č. 148/2023 Sb. o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který sjednocuje dříve roztříštěná stanoviska podle devíti zákonů. To je reálná systémová změna. Reálný dopad (skutečné zrychlení) je ale sporný a vázaný na kolabující digitalizaci (viz další bod) — audit i profesní komory (ČKAIT, Svaz měst a obcí) upozorňovaly, že se povolování v přechodném období naopak protahovalo, na stavební povolení se čekalo i déle než rok. Vláda prezentuje přijetí zákona jako splněný klíčový cíl; kritici a stavební praxe poukazují na to, že samotný zákon bez funkčního digitálního systému kýžené zrychlení nepřinesl.

Jeden z nejviditelnějších neúspěchů. Digitalizace stavebního řízení se spustila 1. 7. 2024, ale systém (Portál stavebníka a navazující systémy) prakticky zkolaboval — profesní komory (ČKAIT) mluvily o 'kolapsu, který likviduje stavebnictví', Svaz měst a obcí o 'humpolácké' přípravě, stavební úřady se potýkaly s nefunkčností a průtahy. Vláda musela zavést 'bypass' (papírový/náhradní režim) a nakonec přechodné období opakovaně prodlužovat. V prosinci 2025 vláda schválila novelu odkládající plnou digitalizaci stavebního řízení až do konce roku 2030. Doložený fakt: cíl fungujícího digitálního stavebního řízení do konce mandátu splněn nebyl a byl odsunut o roky. I vládní zdroje připouštějí problémy; kritika je napříč spektrem včetně stavební branže.

Na konci mandátu byl přijat zákon č. 175/2025 Sb. o podpoře v bydlení (Senát schválil v květnu 2025), který zavádí kontaktní místa pro bydlení (od 1. 1. 2026 povinně ve 115 ORP, celkem cca 132 obcí) a poradenství; náklady cca 1,5 mld. Kč ročně. To je reálný legislativní výstup. Zároveň ale došlo k oslabení: účinnost/spuštění podpory pro lidi v bytové nouzi bylo odloženo (leden 2026 vláda schválila odklad), Ministerstvo pro místní rozvoj na rok 2026 nevyčlenilo v dotačním programu prostředky na projekty dostupného bydlení a v novele stavebního zákona byly vypuštěny pasáže definující 'dostupné nájemní bydlení' a nástroje obcí (plánovací smlouvy, podíl dostupných bytů). Vláda mluví o schváleném zákonu jako o splněném slibu a o ambici až 10 tisíc nových bytů ročně; kritici (Piráti, neziskové organizace, Arnika) hodnotí přístup jako škrty a chaos, které komplexní řešení bytové krize nepřinesly. Doložený fakt: legislativa přijata, ale s odklady a osekáním nástrojů; reálný dopad zatím minimální. Konkrétní ověřitelný počet skutečně postavených dostupných bytů se v mandátu doložit nedaří.

Dílčí reálné úspěchy: vznikla Digitální a informační agentura (DIA), spuštěny eDoklady (aplikace pro digitální občanku, od 2024) i řada nových online služeb, Portál občana funguje a rozšiřuje se, ČR se posouvá v evropských žebříčcích. Klíčové zákonné cíle ale splněny nebyly: zákonná lhůta pro plné naplnění katalogu služeb / práva na digitální službu k 1. 2. 2025 byla nedosažena a odsunuta o dva roky na únor 2027; e-Legislativa (e-Sbírka/e-Legislativa) si vyžádala další odklad; a v roce 2025 zažily eDoklady problémy (nezvládly zátěž mj. při parlamentních volbách). Premiér Fiala prezentoval bilanci sebevědomě ('digitalizujeme lépe než Německo', okolo 93 % splněných cílů); odborná kritika (Lupa.cz, ISVS.cz) mluví o 'průšvihu eDokladů' a opakovaných odkladech. Doložený fakt: značný posun v počtu služeb, ale hlavní zákonné milníky (plná digitalizace k 2/2025) v mandátu nesplněny a odloženy.

SPLNĚNO na papíře i reálně. Přijat zákon č. 83/2024 Sb. (novela z. č. 283/1993 Sb.), účinnost 1. 7. 2024. Zavádí pevná funkční období vedoucích státních zástupců, jasné požadavky na jejich osobu a odvolatelnost pouze v rámci kárného řízení (nikoli libovůlí ministra). Vláda to prezentuje jako naplnění programového slibu na posílení nezávislosti SZ. Kritici (část odborné veřejnosti, Právo21) namítají, že novela nešla dostatečně daleko k plné nezávislosti soustavy na exekutivě, ale jádro slibu — funkční období a ztížené odvolávání — bylo doručeno. Zároveň Transparency i Rekonstrukce státu kritizovaly ministra Blažka za kontroverzní postup vůči justici v jiných kauzách. Doložený fakt: klíčová systémová změna proti politickému tlaku byla přijata a je účinná.

SPLNĚNO na papíře. Přijat zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů (transpozice směrnice EU 2019/1937), účinnost 1. 8. 2023. Zakazuje odvetná opatření (výpověď, snížení mzdy) a zřizuje interní oznamovací kanály u zaměstnavatelů nad 50 zaměstnanců a externí kanál na Ministerstvu spravedlnosti. Vláda to řadí mezi své protikorupční úspěchy. Kritici (Rekonstrukce státu, Transparency International, iROZHLAS): zákon byl přijat pod hrozbou sankcí EU a se zpožděním po termínu transpozice, byl během schvalování oslaben (např. věcný rozsah, ochrana anonymních oznamovatelů) a reálný dopad je zatím omezený. Rozliš: legislativa existuje a platí (papír), ale hodnocení reálné účinnosti je zdrženlivé.

ČÁSTEČNĚ. Přijat zákon č. 168/2025 Sb. o regulaci lobbování, účinnost 1. 7. 2025 — vznikl veřejný registr lobbistů a lobbovaných. Formálně tedy dlouho odkládaný zákon prošel. ALE: prošel s takovým množstvím výjimek, že jeho reálný přínos je sporný. Z okruhu lobbovaných byli vyškrtnuti asistenti poslanců a senátorů (klíčoví prostředníci), výjimky dostaly kraje a obce, komunikace státních firem s ministerstvy se nepovažuje za lobbování, a připomínky přes elektronickou knihovnu legislativy jsou vyňaty. Transparency International i Rekonstrukce státu: zákon byl 'oslaben během legislativního procesu', je 'plný děr' a bez vyčleněného rozpočtu na vymáhání. Kverulant: 'skutečnou regulaci nepřinese'. Splněno formálně, nesplněno co do smyslu — proto částečně.

NESPLNĚNO do konce mandátu. Rozšíření pravomocí NKÚ vyžaduje změnu Ústavy (ústavní většina). Novela Ústavy rozšiřující pravomoci NKÚ (na státní podniky, fondy, zdravotní pojišťovny, ČT/ČRo, firmy s majoritou státu) byla projednávána, ale Poslanecká sněmovna ji před volbami 2024 nedoprojednala a musela být znovu předložena. Senát ji znovu schválil až v listopadu 2025 (48 z 54), ale legislativní proces nebyl v mandátu Fialovy vlády dokončen a změna Ústavy nenabyla účinnosti. Transparency International: vláda opakovaně neudělala potřebné systémové a legislativní změny; slib rozšíření kontroly zůstal nenaplněn. Zůstalo jako priorita přenesená do programu nástupnické vlády.

ČÁSTEČNĚ. Institucionální část splněna: pozice poradce pro národní bezpečnost byla zřízena (Tomáš Pojar jmenován 2022 jako nadresortní koordinátor), vznikla i pozice zmocněnce pro dezinformace. Slabá je legislativní/systémová část: slíbená 'rychlá a škálovatelná' legislativní obrana proti dezinformacím reálně nevznikla jako ucelený zákon. Vládní přístup navíc provázely kontroverze — blokace dezinformačních webů na počátku ruské invaze 2022 bez jasné zákonné opory a následně utlumená činnost vládního zmocněnce. Kritici (opozice i část expertů): buď se nedodalo (chybějící zákonný rámec), nebo se postupovalo mimo právní rámec. Koordinační struktura tedy vznikla, systémová a legislativní obrana proti dezinformacím spíše ne.

SPLNĚNO. Rozpočet na obranu dosáhl aliančního cíle 2 % HDP v roce 2024, a to bylo zakotveno i zákonem o financování obrany (č. 177/2023 Sb.), který garantuje min. 2 % HDP. Vláda to řadí mezi své vlajkové bezpečnostní úspěchy a splnila konkrétní termín (rozpočet 2024) uvedený v prohlášení. Kritici spíše k efektivitě čerpání a akvizicím než k samotnému dosažení procenta. Doložený fakt: kvantifikovaný a termínovaný slib byl naplněn a navíc legislativně pojištěn do budoucna.

ČÁSTEČNĚ / SPORNĚ. Vláda se vyjednávání o reformě (Pakt o migraci a azylu) aktivně účastnila a rétoricky trvala na odmítání povinných relokačních kvót; ČR pro finální podobu Paktu hlasovala proti (spolu s Maďarskem). V tomto smyslu vláda prezentuje slib jako naplněný — 'kvóty jsme nezavedli'. ALE: Pakt o migraci a azylu byl v EU v roce 2024 přijat kvalifikovanou většinou i přes nesouhlas ČR a obsahuje mechanismus 'povinné solidarity' (relokace, nebo finanční/materiální příspěvek). Cíl 'prosadit reformu bez povinné solidarity' se tedy nepodařilo prosadit — ČR bude vázána. Kritici zprava (opozice SPD/ANO): vláda kvótám reálně nezabránila. Kritici zleva/proevropští: odpor byl spíše symbolický. Výsledek: doma odmítnutí kvót udrženo rétoricky, na úrovni EU vláda prohrála.

NESPLNĚNO v termínu ani do konce mandátu. Slíbený nový cizinecký zákon (nová úprava vstupu a pobytu cizinců) s plnou digitalizací a systémem ICAS vláda schválila až 16. 3. 2026 — tedy až po konci svého mandátu (vláda A. Babiše jmenována 15. 12. 2025) — a i pak návrh teprve mířil do Poslanecké sněmovny, nebyl přijat. Termín 'digitalizace pobytové agendy od roku 2025' tak nebyl dodržen. Dílčí digitalizační kroky a napojení na databáze proběhly, ale ucelená nová právní úprava přislíbená v prohlášení nebyla ve volebním období přijata. Fakt: slib se nestihl doručit v mandátu.

Klíčový a nejčastěji připomínaný slib se nepodařilo naplnit. Podle dat ČSÚ/MŠMT klesly platy učitelů z cca 126 % průměrné mzdy (2021, stav zděděný po předchozí vládě) na zhruba 109–110 % v roce 2025 — tedy nejen že nedosáhly 130 %, ale reálně poklesly. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sám veřejně přiznal, že šlo o 'špatný slib', a odůvodňoval to dopady války na Ukrajině a konsolidací rozpočtu. Vláda argumentuje, že 130 % je definováno jako zákonem stanovený cílový ukazatel a že nominální platy rostly; kritici (opozice ANO, školské odbory, analýza EDUin ze srpna 2025) poukazují na propad vůči průměrné mzdě jako na měřitelné nesplnění. Rozhodující doložený fakt: 109–110 %, nikoli 130 %.

Revize proběhla, ale se zpožděním a bez plné implementace. Nový RVP pro základní vzdělávání byl schválen (s posunem oproti termínu 2024), ovšem podle analýzy EDUin chybí implementační podpora pro školy a pilotní ověřování modelových školních vzdělávacích programů začíná teprve ve školním roce 2025–2026. Vláda prezentuje revizi jako splněný reformní krok; kritici namítají, že 'splněno na papíře' (dokument existuje) neznamená reálný dopad ve výuce, protože školy zavádějí nové programy až po skončení mandátu. Reálná změna ve třídách tak do prosince 2025 z velké části nenastala.

Podle analýzy EDUin (srpen 2025) veřejné výdaje na vzdělávání nedosáhly průměru zemí OECD v poměru k HDP a financování školství neodpovídalo deklarovaným prioritám. Navíc se v silných populačních ročnících nerozšířily kapacity středních škol a podpůrné pozice byly legislativně ukotveny jen pro ZŠ nad 180 žáků, nikoli systémově pro MŠ a SŠ. Vláda odkazuje na nominální růst rozpočtu regionálního školství; doložený ukazatel (podíl na HDP vůči OECD) však cíl nesplnil, a část prostředků na vědu byla dokonce přesměrována do regionálního školství.

Legislativní část splněna: nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl přijat jako zákon č. 328/2025 Sb. (schválen Sněmovnou 23. 7. 2025, ve Sbírce 9. 9. 2025), nahrazuje zákon 130/2002 Sb., zavádí otevřenou vědu a systémový transfer znalostí; účinnost od 1. 1. 2027. Výdaje na VaVaI nominálně vzrostly na rekordní úroveň (rozpočet 2025 uváděn kolem 43,3 mld. Kč ze státního rozpočtu, resp. cca 51,6 mld. Kč včetně prostředků z Národního plánu obnovy, meziroční nárůst o 8 %). Kritická výhrada (vedavyzkum.cz, komentář Seznam Zpráv): v poměru k HDP jde jen o cca 0,6 % a při zohlednění inflace byly reálné výdaje v minulosti srovnatelné či vyšší — 'rekordní' je tedy hlavně nominální číslo. Zákon i nominální navýšení jsou nicméně doložené, proto splněno s výhradou k reálnému dopadu.

Cíl 1 % nebyl trvale a udržitelně naplněn. Rozpočet MK se pro rok 2025 sice zvýšil o cca 26 % a přiblížil se jednomu procentu, avšak podle Deníku Alarm a kulturních asociací výhradně díky dočasnému zapojení peněz z Národního plánu obnovy (zdroje EU s časovým omezením); z vlastních národních zdrojů 1 % dosaženo nebylo a pro rok 2026 měl rozpočet kultury opět klesnout (o cca 3,4–3,9 mld. Kč). Vláda prezentuje přiblížení k 1 % jako úspěch; kritici (Asociace nezávislých divadel) upozorňují, že návrh rozpočtu 'popírá programové priority vlády' a jde o účetní jednorázovost, nikoli o systémové naplnění slibu.

Splněno se zpožděním. Tzv. velká mediální novela (novely zákonů o ČT, ČRo a o poplatcích) byla schválena Senátem 9. dubna 2025 (47 ze 70 přítomných senátorů) a podepsána prezidentem; nabyla účinnosti v roce 2025. Novela zavádí spoluúčast Senátu na volbě rad ČT a ČRo (dělba mezi Sněmovnu a Senát jako pojistka proti ovládnutí), rozšiřuje okruh navrhovatelů, zvyšuje poplatky (ČT na 150 Kč, ČRo na 55 Kč) s indexací dle inflace a rozšiřuje působnost na nová zařízení. Termín 'do roku 2023' z prohlášení dodržen nebyl (realizováno až 2025), proto ne 100 %. Opozice novelu kritizovala jako politizaci a spor vedla i o výměnu členů rad; jádro slibu — zapojení Senátu a stabilizace financování — je však doloženě naplněno.

Splněno s předstihem. Vláda návrh schválila v červnu 2022, Sněmovna v říjnu 2022 a Senát jej schválil rovněž na podzim 2022 (53 z 65 přítomných senátorů), poté byl podepsán prezidentem — tedy více než rok před slíbeným termínem. Zákon umožňuje ČR uvalovat vlastní národní sankce (zákaz vstupu/pobytu, zmrazení majetku) na osoby a firmy mimo sankční seznamy EU za závažná protiprávní jednání a porušování lidských práv; na MZV vznikl od ledna 2023 specializovaný útvar. Fakt schválení je nesporný a bez podstatné opoziční kontroverze.

Oba dílčí cíle splněny, legislativní s mírným zpožděním. Cíl 2 % HDP byl reálně dosažen: za rok 2024 ČR vydala na obranu 166,8 mld. Kč, tj. 2,09 % HDP — poprvé po cca 20 letech splněný alianční závazek (potvrzuje MO i ČTK). Zákon o financování obrany byl schválen a nabyl účinnosti v roce 2023 (nikoli 'do konce roku 2022', jak slibovalo prohlášení — odtud odečet); zakotvuje minimální výdaje ve výši 2 % HDP a zavazuje i budoucí vlády, jinak by rozpočet byl nezákonný, a upravuje transparentní financování strategických projektů. Kritická výhrada (iROZHLAS): do 2 % se započítávají i některé nevojenské položky z jiných resortů (cca 8,6 mld. Kč v 2024, např. oprava mostů, pomoc Ukrajině), takže 'čistě armádní' podíl je o něco nižší. Jádro slibu — 2 % v rozpočtu 2024 i zákonná garance — je nicméně doloženě naplněno.

Daňovým balíčkem s účinností od 2021 byla zrušena superhrubá mzda a zavedeny sazby 15 % a 23 %, čímž reálně kleslo zdanění práce. Prosazeno sice i s tlakem opozice (ODS), vláda ANO+ČSSD ale změnu podpořila a provedla.

Od května 2020 přeřazeno do druhé snížené sazby 10 % (vodné a stočné, stravovací služby, kadeřnictví, točené pivo, e-knihy, opravy kol a obuvi).

Daň z nabytí nemovitých věcí (4 %) byla v roce 2020 zcela zrušena, což bylo nad rámec původního slibu jen o zjednodušení.

Poslední vlny EET spuštěny od května 2020, ale kvůli covidu okamžitě pozastaveny a fakticky nikdy plně nenaběhly; celý systém byl 2023 zrušen. Během mandátu tedy jen formálně přijato, nefungovalo.

Přímé zdanění práce se spíše snižovalo (zrušení superhrubé mzdy). Rostly ale nepřímé odvody a spotřební daně (např. tabák, alkohol).

Spuštěn portál MOJE daně a online finanční úřad (2021), zjednodušené elektronické podávání přiznání.

Zákon o právu na digitální služby přijat v roce 2020, garantuje občanům komunikaci se státem elektronicky.

Spuštěn Portál občana a od 2021 bankovní identita umožňující přihlášení ke státním službám přes internetové bankovnictví.

Karenční doba zrušena od 1. 7. 2019, zaměstnanci dostávají náhradu mzdy od prvního dne nemoci.

Rodičovský příspěvek zvýšen z 220 000 na 300 000 Kč (u vícerčat na 450 000) od 1. 1. 2020.

Důchody rostly každoročně, včetně mimořádného navýšení; průměrný starobní důchod překročil 15 000 Kč. Kritizováno jako fiskálně neudržitelné, slib však naplněn.

Minimální mzda rostla každý rok mandátu (z 12 200 Kč v 2018 na 15 200 Kč v 2021).

Daňové zvýhodnění na druhé a další dítě bylo navýšeno, později (2021) zrušen i strop na měsíční daňový bonus.

Slevy 75 % na vlaky a autobusy pro seniory 65+, studenty a děti zavedeny od 1. 9. 2018.

Modernizace nejstaršího úseku D1 (Mirošovice–Kývalka) dokončena v roce 2021.

Přijata novela urychlující povolování liniových staveb (2021), reálné zrychlení výstavby dálnic ale zůstalo omezené a mnoho úseků se dál táhlo.

Od prosince 2019 provozuje mýtný systém konsorcium CzechToll/SkyToll, rozšířena zpoplatněná síť silnic I. třídy.

Elektronická dálniční známka spuštěna od 1. 1. 2021.

Uzavřena memoranda s kraji a zahájeny přípravné a projektové práce, do konce mandátu ale žádná stavba nezačala.

Povinný eRecept od 1. 1. 2019, lékový záznam pacienta spuštěn 2020. Širší eHealth (elektronická dokumentace) postupoval pomaleji.

Platy a mzdy ve zdravotnictví se v průběhu mandátu opakovaně navyšovaly (tarify i covidové odměny).

Řada investičních akcí zahájena či dokončena (ÚVN, krajské nemocnice), část projektů se zpozdila; kapacitní slabiny odhalila pandemie.

Nový stavební zákon přijat v roce 2021, ale se silnou kritikou, odloženou účinností a bez reálného zrychlení či digitalizace do konce mandátu (nová vláda ho následně přepracovala).

Platy pedagogů výrazně rostly, průměrný plat učitele se do konce mandátu přiblížil/dosáhl 46 tis. Kč. Cíl 150 % byl v zásadě naplněn, byť s dílčím zpožděním u nepedagogů.

Nový systém financování regionálního školství (PHmax) spuštěn od 1. 1. 2020.

Zákon o ochraně oznamovatelů nebyl do konce mandátu přijat, ČR nestihla transponovat směrnici EU (přijato až za následující vlády).

Zákon o regulaci lobbingu nebyl během mandátu přijat.

Ústavní novela rozšiřující pravomoci NKÚ neprošla (nezískala potřebnou většinu v Parlamentu), stav se nezměnil.

Zákon o sociálním bydlení se opět nepodařilo přijmout (dlouhodobě slibovaný, znovu ztroskotal). Podpora šla jen přes dotační programy.

Vláda konzistentně odmítala povinné relokační kvóty a prosazovala ochranu vnějších hranic; postoj byl naplněn po celý mandát.

Platy bezpečnostních sborů rostly, náborová opatření pokračovala; plný stav policie se ale zcela naplnit nepodařilo.

Rozpočet obrany rostl, ale ke konci mandátu dosahoval jen cca 1,4 % HDP; cíl 2 % byl posunut na rok 2024, tedy mimo mandát.

Pořízeny víceúčelové vrtulníky (Venom/Viper), mobilní radary MADR a děla Caesar. Klíčový tendr na pásová BVP se ale nepodařilo do konce mandátu uzavřít.

Prosazovaly se úpravy zákona o potravinách a kontrola dvojí kvality, ale kontroverzní povinné kvóty na české potraviny neprošly v navržené podobě.

Přes deklarovanou podporu menších farem premiér a vláda na úrovni EU aktivně blokovali zastropování přímých plateb, což zvýhodňovalo velké agropodniky (a přímo Agrofert). Reálné kroky šly proti slibu.

Přijata protisuchová novela vodního zákona (2020) a dotační programy na retenci vody; systémové řešení nedostatku vody zůstalo rozpracované.

Kotlíkové dotace i Nová zelená úsporám pokračovaly a byly rozšiřovány (napojení na Modernizační fond a Národní plán obnovy).

Rozpočet kultury se navyšoval (cíl 1 % státního rozpočtu se přiblížil), avšak slibovaný zákon o veřejných kulturních institucích nebyl přijat.

V letech 2018–2019 rozpočty s přebytkem/nízkým schodkem, poté rekordní deficity (367 mld. v 2020). Část schodku šla za covidem, ale strukturální schodek narostl i nad rámec pandemie a veřejný dluh prudce vzrostl.

ČR nevstoupila do eurozóny ani nestanovila termín, vláda hájila národní pozice (kohezní fondy, jádro v taxonomii). Kritizováno bylo oslabování důvěryhodnosti kvůli sporu o střet zájmů premiéra.

Některé služby se digitalizovaly a zjednodušily (Portál občana, MOJE daně), celkově ale administrativní zátěž a počet úředníků nijak výrazně neklesly.

Superhrubá mzda byla skutečně zrušena daňovým balíčkem účinným od 1. 1. 2021. Vláda ale neprosadila slíbenou sazbu 19 %, nýbrž díky pozměňovacímu návrhu vznikly sazby 15 % (a 23 % pro vyšší příjmy). Reálný efekt byl výrazně štědřejší (a dražší pro rozpočet, cca -90 až -130 mld. Kč ročně) než sliboval program. Demagog hodnotí jako 'část. splněný' – cíl (zrušení superhrubé) naplněn, parametr (19 %) ne.

Paušální daň pro OSVČ byla zavedena a spuštěna od roku 2021. Souběžně byl spuštěn online daňový portál MOJE daně a centrální Portál občana. Demagog i e15 řadí mezi splněné sliby.

DPH na čepované pivo, stravovací služby, kadeřnictví, opravy obuvi/kol a další služby s vysokým podílem práce byla snížena do 10 % (účinnost od května 2020). Explicitně uvedeno mezi splněnými sliby.

Zákon o obnovení a rozšíření EET byl přijat (účinnost 3./4. vlny plánována na jaro 2020). Kvůli pandemii covid-19 byla EET nejprve odložena a poté zákonem pozastavena až do 31. 12. 2022 – k faktickému rozšíření tedy do konce mandátu nedošlo a systém byl 'uspaný'. Následující vláda EET zrušila úplně. Formálně přijato, reálně nefunkční.

Klíčový úvodní bod programu skončil, slovy Demagogu, 'v troskách'. Ministryně Maláčová (ČSSD) s důchodovou komisí reformu představila, ale bez vyřešené příjmové stránky a bez podpory koaličního partnera ANO; do sněmovny se neprosadila. Oddělení důchodů od státního rozpočtu nebylo realizováno.

Zastropování odchodu do důchodu na maximálně 65 letech bylo potvrzeno; vláda 2. 8. 2019 schválila, že se věk odchodu do důchodu nebude dále zvyšovat nad 65 let. ČSSD označila strop za 'tabu' a byl udržen.

Slevy 75 % na jízdném pro seniory, studenty do 26 let a děti byly zavedeny od září 2018 (vlak a autobus). Jednoznačně splněný slib.

Karenční doba byla zrušena s účinností od 1. 7. 2019 – zaměstnanci od té doby dostávají náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Splněno.

Rodičovský příspěvek byl zvýšen z 220 tis. na 300 tis. Kč (u vícerčat na 450 tis.) s účinností od 1. 1. 2020. Demagog hodnotí jako splněný.

Návrh digitální daně (nejprve 7 %, poté 5 %) uvízl ve sněmovně a za dva roky projednávání nebyl schválen. Do konce mandátu nepřijato. Explicitně uváděno mezi nesplněnými sliby.

Zákon o sociálním / dostupném bydlení vláda za celé volební období neprosadila. Uváděno mezi klíčovými nesplněnými závazky.

Splněn zákon o urychlení výstavby (liniový zákon) i nový stavební zákon, které mají povolování zrychlit; probíhala modernizace D1. Tempo výstavby nových kilometrů dálnic však zaostávalo za sliby – Demagog hodnotí slib 'nové dálnice' jako 'část. splněný'.

Platy učitelů reálně výrazně rostly – v roce 2021 průměrný plat v regionálním školství cca 47 846 Kč, tj. přibližně 126 % průměrné hrubé mzdy. Cíl 130 % průměrné mzdy (a politicky komunikovaná meta) však dosažen nebyl a část zdrojů uvádí i nižší poměr. Demagog: 'peníze do školství' = část. splněný.

Vláda konzistentně odmítala relokační kvóty EU a Česko žádné migranty v rámci kvót nepřijalo. Z hlediska deklarovaného cíle splněno (byť kritici namítají nedostatek konstruktivních evropských řešení).

Zákon o státním zastupitelství nebyl přijat – podle e15 nebyl ani zařazen na jednání vlády. Vzhledem k trestnímu stíhání premiéra (kauza Čapí hnízdo) šlo o citlivé téma. Nesplněno.

Ani zákon o ochraně oznamovatelů korupce, ani zákon o lobbingu nebyly do konce mandátu přijaty. Transpozice evropské směrnice o whistleblowingu zůstala na nástupnické vládě. Nesplněno.

Zákon o celostátním referendu (tři návrhy) ani zákon o hromadných žalobách nebyly schváleny. Obojí uváděno mezi nesplněnými sliby.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví byl přijat (2021), navazuje na eRecept. Řazeno mezi splněné významné normy, byť plný náběh systémů pokračoval i po mandátu.

Přijat zákon o právu na digitální službu (2020) a spuštěn Portál občana / centrální portál služeb státu. Řada digitálních služeb ale nabíhala pomalu a plná realizace přesáhla mandát. Základ položen, plný slib nedotažen.

Vláda skončila s rekordním zadlužením. Kumulovaný schodek let 2018–2021 činil zhruba 813 mld. Kč, deficit 2021 dosáhl rekordních cca 420 mld. Kč (nejhorší v historii ČR) a státní dluh vzrostl na cca 2,47 bilionu Kč (z ~1,6 bil. na začátku mandátu). Část výdajů souvisela s covidem, ale podle analýz (Echo24, NRR) téměř 90 % meziročního nárůstu výdajů 2021 s pandemií nesouviselo a zhruba polovina růstu dluhu byla necovidová (vč. daňového balíčku snižujícího příjmy o cca 100+ mld. ročně). Fakticky opak deklarované rozpočtové odpovědnosti.

Splněno. Zákon č. 376/2015 Sb. ukončil II. pilíř; spoření skončilo k 1. 1. 2016 a prostředky se účastníkům vracely v roce 2016. Jeden z nejviditelněji naplněných slibů.

Splněno v jádru. Zákon č. 112/2016 Sb.; 1. vlna od 1. 12. 2016 (stravování, ubytování), 2. vlna od 1. 3. 2017 (velko-/maloobchod). Ústavní soud část systému zrušil až koncem 2017 (po mandátu), za Sobotky EET reálně běžela.

Splněno. Kontrolní hlášení DPH povinné od 1. 1. 2016; spolu s EET a rozšířeným reverse-charge součást protipodvodového balíčku, přispělo k růstu inkasa DPH.

Splněno. Od 1. 1. 2015 zavedena 10% sazba na nenahraditelnou dětskou výživu, léky a tištěné knihy.

Splněno. Ve dvou krocích (2015 a 2017) zvýšeno daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě jako podpora rodin s dětmi.

Splněno. Přijat nový zákon o hazardních hrách č. 186/2016 Sb. a doprovodný zákon o dani z hazardních her, účinnost od 1. 1. 2017; zavedeno blokování nelegálních online sázek a rejstřík vyloučených osob.

Zákon o EET přijat (zák. 112/2016 Sb.), náběh: 1. fáze stravování/ubytování od 12/2016, 2. fáze maloobchod/velkoobchod od 3/2017. Kontrolní hlášení k DPH spuštěno od 1/2016. Výběr DPH a daní meziročně rostl (vláda uváděla desítky mld. Kč navíc), rozpočet 2016 skončil přebytkem 61,8 mld. Kč. Kritici (opozice, část podnikatelů) namítali administrativní zátěž; Ústavní soud později (2017) část EET zrušil a 3. a 4. vlnu odložil. Jádro slibu ale splněno.

Přijat nový zákon o hazardních hrách (zák. 186/2016 Sb.) a zákon o dani z hazardních her (187/2016 Sb.) s účinností od 1. 1. 2017 — zvýšení sazeb daně z hazardu a nová regulace (blokace nelegálních online sázek, registrace hráčů). Slib naplněn legislativně.

Od 1. 1. 2015 zavedena třetí, 10% sazba DPH na léky, knihy a kojeneckou výživu (novela zákona o DPH). Slib splněn na papíře i reálně.

Splněno nad rámec slibu. Státní rozpočet za rok 2016 skončil přebytkem cca 61,8 mld. Kč – první přebytek od vzniku ČR – při rostoucích výdajích; deficit klesal i díky konjunktuře a lepšímu výběru daní.

Splněno. Minimální mzda zvýšena z 8 500 Kč (2014) postupně na 11 000 Kč od 1. 1. 2017 – jedno z nejrychlejších období růstu minimální mzdy.

Částečně. Dočerpání programového období 2007–2013 se z velké části podařilo zachránit, ale rozjezd období 2014–2020 byl pomalý (zpožděné výzvy, nízké čerpání v prvních letech). Investice do ekonomiky rostly hlavně díky konjunktuře.

Vláda dočerpala programové období 2007–2013 — vyčerpáno cca 96,4 % alokace (řádově 700 mld. Kč), závěrečné dokumenty za všechny operační programy odeslány EK do 3/2017. Ztráty minimalizovány. Slib naplněn.

Převážně splněno. Od 1. 1. 2015 zrušeny poplatky 30 Kč za návštěvu, recept i za pobyt v nemocnici; zůstal jen poplatek 90 Kč za pohotovost. Doplatky za lůžko a recepty odstraněny.

Splněno. Institut nadstandardů/ekonomicky náročnějších variant hrazené péče byl zrušen (navazovalo i na nález ÚS); posílena rovnost úhrad ze zdravotního pojištění.

Částečně. Platba za státní pojištěnce byla postupně zvyšována a částečně navázána na růst, systém financování se stabilizoval díky vyššímu inkasu pojistného, ale automatická valorizace zůstala předmětem sporu.

Od 1. 1. 2015 zrušeny regulační poplatky (30 Kč za recept, ambulantní ošetření i další) — zůstal jen poplatek 90 Kč za pohotovost, který byl zrušen později. Slib z drtivé části naplněn.

Vláda platbu za státní pojištěnce opakovaně jednorázově zvyšovala (za mandát celkem řádově o miliardy Kč) a deklarovala mechanismus pravidelné valorizace. Zákonná automatická valorizace navázaná na růst mezd/inflaci ale plně nastavena nebyla — o částce se dál rozhodovalo politicky. Částečně splněno.

Většinově splněno. V letech 2015–2017 opakovaně rostly platy lékařů, sester, učitelů i dalších státních a veřejných zaměstnanců (několikaprocentní tarifní růsty ročně), ač část profesí považovala tempo za nedostatečné.

Většinově splněno. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury rostl, investice do silnic a železnic se navýšily; slabinou zůstala nízká schopnost prostředky beze zbytku a včas proinvestovat.

Částečně. Pokračovala náročná modernizace D1 a příprava/výstavba úseků D3 a D11, ale kvůli zdlouhavému povolování a EIA se řada úseků otevírala později, než sliboval optimistický harmonogram.

Splněno (poslanecká iniciativa podpořená vládou). Zákon č. 340/2015 Sb.; registr spuštěn, od 1. 7. 2017 pod sankcí neplatnosti nezveřejněných smluv. Klíčový transparentní nástroj mandátu.

Splněno. Zákon č. 321/2016 Sb. (novela daňových zákonů) umožnil finanční správě vyzvat k prokázání původu majetku neodpovídajícího přiznaným příjmům, účinnost od prosince 2016.

Nesplněno. Nutná ústavní novela a doprovodný zákon neprošly potřebnou většinou (blokováno zejména v Senátu / mezi kraji a obcemi); kontrolní pravomoci NKÚ se do konce mandátu nerozšířily.

Splněno. Novela zákona o sdružování v politických stranách (č. 302/2016 Sb.) zavedla transparentní účty, limity darů a výdajů na kampaň a zřídila Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (od 2017).

Splněno, byť pod tlakem EU jako podmínky čerpání fondů. Zákon č. 234/2014 Sb. o státní službě, účinnost od 1. 1. 2015; kritizována byla míra skutečného odpolitizování, ale zákon vznikl a byl implementován.

Splněno (z pohledu slibu). Vláda během migrační krize 2015–2016 odmítla povinné kvóty, ČR se přidala k žalobě/nesouhlasu; relokovala jen symbolický počet osob. Kritici namítali rozpor s evropskou solidaritou.

Většinově splněno. Rostly stavy i platy u Policie ČR a HZS, obnovovala se technika; přijata i legislativa reagující na terorismus a bezpečnost (novely, bezpečnostní strategie).

Splněno, ale kontroverzně. Novelou školského zákona zaveden od 1. 9. 2016 systém podpůrných opatření (inkluze). Realizace byla kritizována za nedostatečné financování a personální připravenost.

Nesplněno. Vládní návrh kariérního řádu Poslanecká sněmovna v červenci 2017 zamítla; reforma spadla ze stolu do konce mandátu.

Splněno. Školné (ani zápisné/odložené školné) na veřejných VŠ nebylo zavedeno, dřívější reformní záměry byly opuštěny; potvrzena bezplatnost studia.

Školné na veřejných VŠ nebylo zavedeno; přijata novela vysokoškolského zákona (2016) bez zpoplatnění řádného studia. Slib zachování bezplatného studia naplněn.

Platy učitelů se během mandátu postupně zvyšovaly (opakované navýšení tarifů). Vlajkový kariérní řád učitelů ale Poslanecká sněmovna v červnu 2017 zamítla — klíčová část slibu nakonec neprošla. Kombinace: platy ano, systémový kariérní řád ne.

Novela školského zákona zavedla povinný poslední rok předškolního vzdělávání (od září 2017) a postupný právní nárok na místo ve školce pro mladší děti. Slib legislativně naplněn.

Částečně. Institucionální i celkové výdaje na VaV rostly a spustila se příprava nové metodiky hodnocení (Metodika 2017/M17+), ale slibovaná systémová reforma řízení vědy a zákon o VaV zůstaly nedokončené.

Částečně. Rozpočet Ministerstva kultury rostl (mj. na platy a církevní restituce), avšak hranice 1 % státního rozpočtu na kulturu (bez církevních náhrad) nebyla naplněna.

Většinově splněno. Vláda deklarovala proevropský kurz, ČR se aktivně zapojila do debat o budoucnosti EU. Oslabovaly to spory o migraci a nejednotnost koalice; premiér Sobotka byl proevropský, prezident Zeman spíše opačný pól.

Nesplněno. Přes deklarovanou ochotu nebyl stanoven termín vstupu ani přijat kurz ke vstupu do ERM II; ČR do eurozóny nevstoupila a příprava zůstala jen v analytické rovině.

Částečně. Trend poklesu se obrátil, obranný rozpočet reálně rostl a byl přijat plán směřování k 2 % HDP do 2024 a velké akvizice (vrtulníky, radary), ale za mandátu zůstaly výdaje výrazně pod 2 % HDP (cca 1,0–1,1 %).

Splněno. Od 1. 1. 2015 rozšířeno porodné i na druhé dítě a zvýšeny částky; posílena rodinná politika (později i vyšší flexibilita rodičovského příspěvku).

Splněno. Projekt sKaret byl ukončen, výplata dávek se vrátila ke standardním způsobům; naplněn dřívější závazek ČSSD.

Splněno. Po letech nízkých valorizací přijaty mimořádné přídavky (např. jednorázový příspěvek 1 200 Kč) a od 2017 změněn valorizační vzorec (růst penzí min. o polovinu reálného růstu mezd), čímž se valorizace zvýšila.

Částečně. Odborná komise pro důchodovou reformu (tzv. Potůčkova komise) vznikla a předložila návrhy (oddělený důchodový účet, výchovné aj.), ale komplexní zákonná reforma penzí se do konce mandátu neprosadila.

Nesplněno. Přes zpracovanou koncepci a věcný záměr se zákon o sociálním bydlení kvůli sporům v koalici (zejména s ANO/ministerstvy) do konce mandátu nepodařilo schválit.

Částečně. Postoupily portál občana/základní registry, elektronické občanky s čipem (od 2018 připraveny), bankovní identita a projekty jako Digitální Česko byly nastartovány, ale ČR zůstávala v eGovernmentu v rámci EU podprůměrná.

Splněno. Od roku 2015 spuštěny kotlíkové dotace z OP Životní prostředí; během mandátu vyměněny desetitisíce neekologických kotlů, program pokračoval v dalších vlnách.

Smíšená až negativní bilance. Podle Hnutí DUHA vláda z ekologických závazků zcela splnila jen 3, částečně 8 a v 8 případech selhala nebo jednala přesně opačně, než slíbila. Zásadní krok proti slibu ochrany krajiny: v roce 2015 vláda rozhodla o prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na lomu Bílina — pravý opak ochrany. Pozitivum: přijat zákon o Národním parku Šumava (2017) a novela EIA. Přesto na klíčovém bodě (limity těžby) vláda konala opačně.

Spíše opak slibu. Vláda usnesením z 19. 10. 2015 prolomila územní limity na dole Bílina (limity na dole ČSA ponechala). Namísto zachování limitů tak byla část limitů prolomena – závažnější než pouhé nesplnění.

Částečně. Zavedeny nástroje na podporu citlivých komodit a menších farem, spuštěna protierozní opatření a monitoring; naopak strop dotací pro velké podniky a razantnější ochrana půdy se plně neprosadily.

Většinově splněno. Přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a zaveden požadavek na identifikaci skutečných majitelů (evidence od 2017/2018), byť plná transparentnost a evidence skutečných majitelů se dolaďovala až po mandátu.

Schodek zůstal hluboko pod 3 % HDP; rozpočet 2016 skončil přebytkem 61,8 mld. Kč (teprve 4. přebytek v historii ČR). Státní dluh k Q3 2017 klesl na cca 1 610 mld. Kč, relativně na cca 32,6 % HDP (o 8,5 p.b. níže než na konci 2013), nejnižší od 2009. Slib naplněn — pomohla ale i silná konjunktura a nízké úroky, nejen vláda.

Druhý pilíř byl zákonem ukončen — nábor zastaven, systém uzavřen a k 1. 1. 2016 zrušen, prostředky vráceny účastníkům. Premiér jej označil za 'nefunkční experiment'. Slib jednoznačně splněn.

Zrušen restriktivní valorizační vzorec Nečasovy vlády, obnoven mechanismus zvyšování o 100 % inflace + část růstu mezd; navíc zaveden institut mimořádného přilepšení. Vláda uváděla nárůst průměrného starobního důchodu cca o 750 Kč za mandát. Slib splněn.

Minimální mzda opakovaně zvýšena: 8 500 Kč (2014) → 9 200 (2015) → 9 900 (2016) → 11 000 (2017) → 12 200 (od 1/2018 schváleno vládou). Trend jednoznačně naplněn. Cílová relace ~40 % průměrné mzdy však do konce mandátu plně dosažena nebyla (reálně kolem 37–38 %). Směr splněn, cílová hodnota částečně.

Dokončena a zprovozněna dálnice D8 přes České středohoří (prosinec 2016) po letech odkladů — hlavní hmatatelný úspěch. Přijata novela urychlující přípravu (EIA, výkupy pozemků). Klíčové úseky D3, D11 a D35 se ale do konce mandátu 'do země nekoply' podle původních slibů a nabíraly další zpoždění — Sobotka opakovaně sliboval starty 'příští rok'. Slib naplněn jen zčásti.

Jeden z hlavních protikorupčních slibů. Návrh nového zákona o státním zastupitelství (vč. speciálního protikorupčního žalobce) uvázl v legislativním procesu a do konce mandátu nebyl přijat — opakovaně narážel uvnitř koalice i ve Sněmovně. Reforma byla dokončena až za pozdějších vlád. Nesplněno.

Prosazen institut prokazování původu majetku (novela daňových zákonů, účinnost 2016/2017) — diskutovaný téměř 20 let. Přijat i zákon o registru smluv (340/2015 Sb.) a rozšíření majetkových přiznání politiků. Protikorupční balík z velké části naplněn (byť některé prvky, např. rozšíření pravomocí NKÚ ústavní změnou, neprošly).

Zákon o státní službě (234/2014 Sb.) přijat na konci 2014 s účinností od 1. 1. 2015 — dlouho vyžadovaný i Evropskou komisí jako podmínka čerpání fondů. Zavedl služební poměr úředníků a formálně oddělil politickou a úřednickou úroveň. Kritici (i pozdější vlády) namítali rigiditu. Slib splněn; míra reálné depolitizace zůstala sporná.

Novelizace zákona o investičních pobídkách (obnovení a rozšíření pobídek), posílení ČMZRB. Nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň v EU, HDP rostlo (Q2 2017 meziročně +4,5 %). Cíl naplněn, byť silně pomohla evropská konjunktura — přímý podíl vlády na růstu je diskutabilní.

Vláda držela jednoznačně proevropský a proatlantický kurz, aktivní v EU i NATO. Slabinou zůstal obranný rozpočet — cíl 2 % HDP na obranu (závazek NATO) nebyl do konce mandátu naplněn (výdaje se pohybovaly kolem 1 % HDP, teprve nastartován růst). Politický směr splněn, kvantitativní obranný závazek jen zčásti.

Klíčový cíl vlády. Schodek klesl z ~4,4 % HDP (2010) na ~1,3 % HDP (2013), ČR opustila proceduru při nadměrném schodku. Cena: tvrdé škrty a zvýšení daní, hospodářský útlum. Opozice i ekonomové kritizovali prociklickou konsolidaci.

Veřejný dluh se stabilizoval kolem 44-45 % HDP, ČR si udržela dobrý rating a nízké výnosy dluhopisů. Fiskální stabilita byla hlavním úspěchem, byť za cenu útlumu ekonomiky.

Cíl byl splněn a překonán. Deficit veřejných financí klesl z rekordních 5,5 % HDP (2009) na cca 1,3 % HDP v roce 2013; schodek státního rozpočtu 2013 skončil na 81,3 mld. Kč místo plánovaných 100 mld. Kč. ČR v roce 2014 vystoupila z procedury nadměrného schodku EU.

Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti nezískal potřebnou ústavní většinu a nebyl přijat. Zákon o rozpočtové odpovědnosti prošel až v roce 2017 za jiné vlády.

Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti se za Nečasovy vlády nepodařilo prosadit - chyběla ústavní většina (potřeba ČSSD). Finanční ústava byla schválena až v roce 2017 za vlády Sobotky (zákon č. 23/2017 Sb.). Za mandátu Nečase zůstalo u návrhu.

Vlajkový projekt daňové reformy. Spuštění opakovaně odkládáno (2013 → 2014 → 2015), reálně nikdy nespuštěno; pozdější vládou zcela zrušeno.

OPAK volebního slibu ODS o nízkých daních. Vláda zvýšila obě sazby DPH (10/20 → 14/20 v 2012 → 15/21 v 2013), zavedla 7% solidární přirážku z vysokých příjmů, srážkovou daň z FVE a další. Vláda to obhajovala nutností konsolidace po krizi.

Od sjednocení na jednu sazbu se ustoupilo. Místo toho zvýšeny obě sazby a rozdíl mezi nimi zachován (15 % / 21 %).

Superhrubá mzda zůstala zachována po celý mandát (zrušena až 2021). Zjednodušení výpočtu daně z příjmů se nepodařilo.

Legislativa pro JIM byla přijata (mělo fungovat od 2013, pak 2014/2015), ale reálně nikdy nespuštěna a projekt byl následně opuštěn. Slib zůstal na papíře bez funkčního dopadu.

Zákon o důchodovém spoření (426/2011 Sb.), II. pilíř spuštěn od 1. 1. 2013. Slib formálně splněn, ale reálně nízká účast (jen ~85 tis. lidí); II. pilíř byl následně zrušen vládou B. Sobotky k 2016.

Přijato plynulé zvyšování důchodového věku bez horní hranice (novela 2011). Splněno, byť sociálně kritizované; strop na 65 let vrátila až pozdější vláda.

Reagováno na nález ÚS (kauza Landsmann): upraven výpočet penzí a dočasně zavedena nižší valorizace důchodů (2013-2015). Splněno legislativně.

Reforma byla přijata a II. pilíř spuštěn od 1. 1. 2013. Reálně však šlo o neúspěch: zapojilo se jen kolem 84 tisíc lidí, systém byl nefunkční a nová vláda Sobotky ho k roku 2016 zrušila. Splněno formálně, ale bez trvalého dopadu - reforma byla krátce po zavedení demontována.

sKarta (Česká spořitelna) zavedena 2012, provázely ji technické problémy, kritika za nevýhodnost a monopol; projekt fakticky zkrachoval a byl zrušen v září 2013. Sociální reforma I. částečně platila, ale hlavní nástroj selhal.

Od 2012 rodiče mohou volit délku a výši čerpání rodičovského příspěvku do celkové částky. Splněno.

Poplatek za lůžkovou péči zvýšen z 60 na 100 Kč/den od 2012, regulační poplatky zachovány. Splněno (poplatky ovšem po pádu vlády zrušeny 2014-2015).

Nadstandardy zavedeny (2012), ale Ústavní soud je v roce 2013 zrušil jako protiústavní. Reálně tak nefungovaly - výsledek opačný oproti záměru.

Balík zdravotnických zákonů (o zdravotních službách 372/2011 Sb. aj.) přijat 2011, účinnost 2012. Legislativně splněno.

Nadstandardy byly zavedeny (2012), ale Ústavní soud je nálezem Pl. ÚS 1/12 v roce 2013 zrušil jako protiústavní kvůli vymezení podzákonným předpisem. Deklarovaný cíl (jasné, ústavně konformní vymezení péče) skončil zrušením - reforma se v praxi nekonala.

Zákon č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) přijat 2012 s účinností od 2014. Zásadní legislativní počin vlády.

Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob přijat 2011. Splněno, mj. požadavek EU/OECD.

Přes protikorupční rétoriku vláda funkční služební zákon nepřijala; účinnost stávajícího zákona z 2002 dál odkládána. Nový zákon o státní službě přijat až 2014 pod tlakem EU.

Zákon č. 134/2013 Sb. o opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností přijat 2013 (účinnost 2014), fakticky konec anonymních akcií. Splněno se zpožděním na konci mandátu.

Registr smluv za Nečase přijat nebyl (schválen až 2015). Přijata alespoň novela zákona o veřejných zakázkách (2012) zpřísňující pravidla - dílčí pokrok.

Zákon o obecném celostátním referendu nebyl přijat (dlouhodobě blokované téma). Nesplněno.

Reforma VŠ (věcný záměr zákona o VŠ a o finanční pomoci studentům) narazila na silný odpor akademiků a studentů ('Týden neklidu' 2012) a nebyla prosazena; školné zavedeno nebylo.

Státní (společná) část maturitní zkoušky spuštěna ve školním roce 2010/2011. Splněno, i když provázely ji organizační problémy a kritika náročnosti.

Reforma VŠ ani školné se neprosadily. Po masivních studentských protestech (Týden neklidu, největší studentské demonstrace od 1989) ministr Dobeš od školného ustoupil a věcný záměr zákona byl stažen. Terciární reforma zůstala nenaplněná.

Pokračovalo se v metodice hodnocení výsledků (tzv. kafemlejnek) a rozdělování dle výstupů, ale komplexní reforma financování VaV nebyla dotažena; kritika ze strany akademické obce.

Investice omezeny úspornými rozpočty. Dostavba D8 přes České středohoří se zdržela mj. po sesuvu půdy v červnu 2013, zprovozněna až mnohem později. Dílčí úseky pokročily. Spíše útlum výstavby.

Mýtný systém pokračoval a sazby upravovány, ale plánované výraznější rozšíření mýta na silnice I. třídy proběhlo jen omezeně. Dílčí splnění.

Investice do dopravy byly v rámci úspor výrazně omezeny, dostavba klíčových tahů (D8, D3, D11) se zpožďovala. Resort dopravy provázely korupční kauzy spojené s VV (exministr Vít Bárta později pravomocně odsouzen v kauze podplácení). Deklarovaná transparentnost a akcelerace výstavby se nenaplnila.

Objem prostředků na platy ve veřejné sféře snížen (2011), provozní výdaje seškrtány. Plošné škrty ale nepřinesly systémovou reformu státní správy; úspory reálné, efektivita sporná.

Deregulace regulovaného nájemného dokončena k 1. 1. 2013 ve většině obcí (v části velkých měst k 2014). Slib z předchozích reforem naplněn.

Systém základních registrů spuštěn k 1. 7. 2012 (ROB, ROS, RÚIAN, registr práv a povinností). Splněno.

Zaveden odvod z výroby elektřiny z FVE (26 %) a omezení podpory. Splnilo cíl zbrzdit náklady, ale retroaktivita byla ostře kritizována a řešena u soudů (ÚS podporu z větší části potvrdil).

Tendr ČEZ na dostavbu dvou bloků Temelína za vlády běžel, ale bez politického dořešení garancí výkupních cen; ČEZ jej zrušil v roce 2014. Záměr nenaplněn.

Vláda termín přijetí eura nestanovila, ČR euro nezavedla. V souladu s euroskeptickým postojem (zejména ODS a prezidenta Klause). Splněno.

ČR se pod vedením P. Nečase odmítla připojit k fiskálnímu paktu (2012), spolu s Británií. Naplnění euroskeptické linie; kritici v tom viděli izolaci ČR. Pakt podepsán až 2014.

Vláda kladla důraz na rozpočtovou disciplínu, ale euroskeptický kabinet (zejména ODS a prezident Klaus) odmítl přistoupit k evropskému fiskálnímu paktu (2012) a termín přijetí eura fakticky odsunul na neurčito. Proevropská linie byla oslabena; závazek fiskální odpovědnosti naopak korespondoval s konsolidací rozpočtu.

Opak závazku: výdaje na obranu naopak klesaly, na ~1 % HDP (2013), hluboko pod cíl NATO 2 %. Úsporná politika modernizaci utlumila.

Proběhly reorganizace a úspory u policie i integrovaného záchranného systému, ale škrty vedly ke kritice oslabení bezpečnostních sborů. Dílčí naplnění.

Cíl 1 % rozpočtu na kulturu naplněn nebyl; kulturní rozpočet zůstal výrazně pod touto hranicí. Zákon o veřejné podpoře kultury nepřijat.

Čerpání zemědělských dotací EU pokračovalo, národní doplňkové platby (Top-Up) byly ale kráceny kvůli úsporám, což zemědělci kritizovali. Smíšený výsledek.

Pokračovala elektronizace (insolvenční rejstřík, datové schránky v justici) a dílčí procesní novely, ale zásadní zrychlení soudů se prokazatelně nedostavilo. Dílčí pokrok.

Vláda výrazně zbrzdila tempo zadlužování a snížila deficit, ale samotný dluh během mandátu dál rostl: vládní dluh vzrostl z cca 37-38 % HDP (2010) na 45,1 % HDP (2013). Vyrovnaný rozpočet do 2016 se za tuto vládu nepodařilo dosáhnout (vláda navíc padla 2013). Škrtací politika je kritizována i za prohloubení recese 2012-2013.

Namísto udržení daňové zátěže vláda opakovaně zvýšila DPH: snížená sazba 10 % → 14 % (2012) → 15 % (2013), základní sazba 20 % → 21 % (2013). Zvýšení sloužilo mj. k pokrytí výpadku z důchodové reformy. Pro pravicovou koalici, jejímž étosem bylo nezvyšování daňové zátěže, jde o faktický opak.

Vláda poplatek za den v nemocnici zvýšila z 60 na 100 Kč (2012). Ústavní soud jej v roce 2013 zrušil jako protiústavní. Celý systém regulačních poplatků byl posléze rušen. Zvyšování poplatků bylo navíc politicky odmítáno a nepřineslo deklarovaný systémový efekt.

Vláda prosadila tzv. transparentní novelu zákona o veřejných zakázkách (č. 55/2012 Sb., účinná od 1. 4. 2012) - snížila limity, zavedla povinné zveřejňování a rušení zakázek s jediným uchazečem. Novela byla reálným krokem, byť později kritizována za přílišnou rigiditu a v některých prvcích zmírněna.

Registr smluv za Nečasovy vlády přijat nebyl - zákon č. 340/2015 Sb. o registru smluv prosadila až Sněmovna v roce 2015. Ani rozšíření majetkových přiznání politiků se v tomto mandátu neprosadilo. Protikorupční agenda zůstala v této části nenaplněná.

Ačkoli vláda přijala dílčí protikorupční normy, celý mandát skončil paradoxně korupční a mocenskou aférou: v červnu 2013 zasáhla policie na Úřadu vlády, obviněna byla šéfka kabinetu Jana Nagyová (zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování, podezření z korupce/uplácení poslanců ODS). Nečas 17. 6. 2013 podal demisi. Vláda postavená na protikorupční prioritě padla kvůli korupční kauze.

Vláda funkční služební zákon nepřijala - naopak účinnost dříve přijatého zákona z roku 2002 znovu odložila (odklad byl celkem pětkrát). Skutečný zákon o státní službě (č. 234/2014 Sb.) prosadila až vláda Sobotky s účinností od 2015, pod tlakem EU. Nečasova vláda tak profesionalizaci reálně oddálila.

Splněno. Ústavní zákon č. 71/2012 Sb. schválen (Sněmovna 14. 12. 2011, Senát 8. 2. 2012), podepsán prezidentem 17. 2. 2012, účinnost od 1. 10. 2012, doplněn prováděcím zákonem č. 275/2012 Sb. První přímá volba proběhla v lednu 2013.

Splněno. Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi schválen (Sněmovna 8. 11. 2012 přehlasováním Senátu), účinnost od 1. 1. 2013: naturální restituce ~75 mld. Kč a finanční náhrada ~59 mld. Kč po 30 let. Politicky velmi sporné, ale právně dokončené; Ústavní soud zákon nezrušil (Pl. ÚS 10/13).

Projekt sKaret (spuštěn 2012 přes Českou spořitelnu) se stal fiaskem: chaotické zavádění, kritika ochránce práv i Úřadu pro ochranu osobních údajů, odpor příjemců. Namísto zjednodušení přinesl zmatek a náklady; nová vláda projekt v roce 2014 ukončila. Cíl zefektivnění se obrátil v opak.

Vláda plošně škrtala provozní výdaje a snížila objem prostředků na platy ve státní správě (mj. cca 10% škrty od 2011). Úspory byly reálné a přispěly ke snížení deficitu, ale doprovázela je kritika za dopad na kvalitu služeb a chybějící systémovou reformu (viz odložený služební zákon).

Reforma (zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů) prosazena a účinná od 1.1.2008. Cíl deficitu 2008 zhruba splněn (schodek klesl přibližně na 2 % HDP), ale roky 2009 a 2010 rozvrátila globální finanční krize — schodek 2009 vyskočil na cca 5,8 % HDP, tj. výrazně mimo slíbených 2,6 %. Sama legislativa splněna, číselné cíle deficitu nikoli.

Rovná daň zavedena od 1.1.2008, ale v nominální výši 15 % počítaná ze „superhrubé mzdy" (mzda navýšená o odvody zaměstnavatele), takže efektivní zdanění činilo cca 23 %. Slíbené pásmo 17–19 % ze standardního základu ani plánované pozdější zvýšení nominálu se v této podobě nenaplnilo. Princip jednotné sazby splněn, konstrukce a výše se od slibu lišily.

Daňová kvóta v důsledku reformy a snížení přímých daní klesala a v letech 2008–2009 se pohybovala kolem, resp. pod hranicí 34 % HDP. Cíl v zásadě naplněn, byť částečně ovlivněn poklesem výběru daní během krize.

K plnému zrušení daně z dividend a kapitálových výnosů nedošlo; tyto příjmy zůstaly zdaněny. Slib zůstal převážně nenaplněn.

Systematické roční snižování počtu státních zaměstnanců o 3 % se nekonalo; počty se výrazně neredukovaly. Slib nenaplněn.

Regulační poplatky zavedeny od 1.1.2008 v rámci reformy (ministr Julínek). Jednoznačně splněno — šlo o jeden z nejviditelnějších a nejkontroverznějších kroků vlády.

Roční limit spoluúčasti (ochranný limit na poplatky a doplatky, tehdy 5 000 Kč) byl zaveden společně s poplatky od roku 2008. Splněno.

Klíčová část Julínkovy reformy — přeměna pojišťoven na a.s. — neprošla legislativním procesem a nebyla realizována (naráželo na odpor koaličního partnera i opozice). Nesplněno.

Parametrická první fáze reformy byla schválena (zákon z roku 2008): postupné zvyšování důchodového věku k 65 letům a prodloužení potřebné doby pojištění z 25 na 35 let, s účinností od roku 2010. Splněno v rozsahu první etapy; komplexní důchodová reforma (druhý pilíř) se nestihla.

Reforma zavedla škrty a zpřísnění dávek — mj. karenční dobu u nemocenské (první dny bez náhrady), úpravy porodného a dalších dávek a odstranění automatických valorizačních schémat kromě penzí. Splněno v duchu slibu.

Bezplatné základní a střední vzdělání zachováno, školné na veřejných VŠ během mandátu zavedeno nebylo. Slib (udržení stavu) splněn.

Zavedení státních maturit se během mandátu (do května 2009) nepodařilo dokončit; příprava se protahovala a první „ostrá" státní maturita proběhla až v roce 2011 za pozdějších vlád. V rámci mandátu nesplněno.

ČR vstoupila do Schengenu 21. prosince 2007, přesně podle slíbeného termínu. Splněno.

Předsednictví ČR proběhlo od ledna do června 2009. Formálně naplněno a v řadě agend úspěšné, ovšem prestiž poškodil pád vlády vyslovením nedůvěry uprostřed předsednictví (24.3.2009). Slib formálně splněn.

Parlament schválil Lisabonskou smlouvu za mandátu vlády (Poslanecká sněmovna únor 2009, Senát květen 2009), ratifikaci však dokončil podpisem až prezident Klaus v listopadu 2009, tedy po pádu vlády. Rozhodující kroky za mandátu, dokončení mimo něj.

Reálné výdaje na obranu v tomto období klesaly pod slíbenou hranici (pohybovaly se přibližně kolem 1,4–1,5 % HDP a dále klesaly). Závazek udržet minimálně 1,55 % HDP naplněn nebyl.