Kdo soudí a žaluje politiky — a kdo je jmenoval? Nezávislost soudů a žalobců je základ právního státu. Sledujeme, kdo obsazuje Ústavní soud a klíčová státní zastupitelství, kým byli jmenováni, a jaké kontroverze kolem jejich nestrannosti panují (přiklánění se či kritika vlády místo neutrality). Nejde o zpochybnění justice, ale o transparentnost — soudce ani žalobce nehodnotíme podle toho, kdo ho jmenoval.
🏛 Ústavní soud — 15 soudců, mandát 10 let; jmenuje prezident se souhlasem Senátu
Kým jmenováni: Pavel 13× Zeman 2×
Soudce
Jmenoval
Konec
Poznámka
Josef Baxapředseda
Pavel 2023
→ 2033
exšéf Nejvyššího správního soudu; jeho zvolení předsedou vnímáno jako posílení nezávislosti, kritiky ANO jako aktivismus
Kateřina Ronovskámístopředsedkyně
Pavel 2023
→ 2033
civilistka (nadační právo), Masarykova univerzita
Veronika Křesťanovámístopředsedkyně
Pavel 2024
→ 2034
civilní a autorské právo
Pavel Šámalsoudce
Zeman 2020
→ 2030
expředseda Nejvyššího soudu; jeden ze dvou soudců jmenovaných Zemanem
Jan Svatoňsoudce
Zeman 2023
→ 2033
ústavní právo, Masarykova univerzita; druhý ze zemanovských soudců
Jan Wintrsoudce
Pavel 2023
→ 2033
ústavní právník UK; v kauze Ankara/NATO patřil k disentujícím soudcům
Daniela Zemanovásoudkyně
Pavel 2023
→ 2033
exprezidentka Soudcovské unie
Zdeněk Kühnsoudce
Pavel 2023
→ 2033
exsoudce NSS, teoretik práva
Lucie Dolanská Bányaiovásoudkyně
Pavel 2023
→ 2033
advokátka, civilní a obchodní právo
Milan Hulmáksoudce
Pavel 2024
→ 2034
civilista, závazkové právo
Tomáš Langášeksoudce
Pavel 2024
→ 2034
exgenerální sekretář ÚS, správní soudce
Jiří Přibáňsoudce
Pavel 2024
→ 2034
sociolog a filozof práva (Cardiff); veřejně činný publicista — kritici zmiňují názorovou vyhraněnost
Dita Řepkovásoudkyně
Pavel 2024
→ 2034
trestní soudkyně; v kauze Ankara/NATO patřila k disentujícím soudcům
Martin Smoleksoudce
Pavel 2025
→ 2035
expert na právo EU, exvládní zmocněnec u SDEU
Michal Bartoňsoudce
Pavel 2025
→ 2035
ústavní právník UK
⚖ Spor o nestrannost: Z 15 ústavních soudců jich 13 jmenoval prezident Petr Pavel a jen 2 (Šámal, Svatoň) exprezident Zeman — mandáty zemanovských soudců z let 2013–2014 vypršely. To vyvolalo v roce 2026 spor o nestrannost: po předběžném opatření ÚS ke sporu o účast prezidenta Pavla na summitu NATO v Ankaře mluvil exprezident Zeman o podjatosti a ministr Macinka (Motoristé) i politolog Kubáček o «politickém aktivismu» a soudu jako «třetí komoře parlamentu». Předseda Baxa a expředseda Rychetský nestrannost hájí; ústavní právník Kysela připomíná, že mezi disentujícími soudci (Wintr, Řepková) byli i lidé jmenovaní Pavlem — tedy nehlasují «podle jmenovatele».
👤 Klíčoví státní zástupci — kdo žaluje politiky
Lenka BradáčováNejvyšší státní zástupkyně
VSZ Praha 2012–2025, NSZ od 1.4.2025
Nejznámější česká žalobkyně. Jako vrchní státní zástupkyně v Praze vedla obžalobu exhejtmana Davida Ratha (pravomocně odsouzen za korupci). Nejvyšší státní zástupkyní se stala 2025 na návrh ministra Blažka (ODS).
⚖ kontroverze: Kritici jí vyčítají medializaci a «výběrovou přísnost»; obhájci vyzdvihují nebojácnost vůči mocným. Zatím bez prokázaného pochybení.
Vedl Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které v roce 2013 dozorovalo zásah na Úřadu vlády (kauza Nagygate) — ten spustil pád Nečasovy vlády. Řešil i mýtný tendr (Kapsch).
⚖ kontroverze: Zásah na Úřadu vlády označili kritici (např. Langer) za «státní převrat» a součást války žalobců a policejních šéfů; obhájci za legitimní postup. Většina obžalovaných byla nakonec osvobozena — spor o přiměřenost trvá.
Nejvyšším státním zástupcem ho jmenovala vláda Andreje Babiše (2021) poté, co rezignoval Pavel Zeman. Do kauzy Čapí hnízdo nezasáhl; dozorující žalobce Jaroslav Šaroch je jeho spolužák z fakulty (kvůli tomu se z věci vyloučil). Rezignoval k 31.3.2025.
⚖ kontroverze: Kritici zpochybňovali jeho nezávislost kvůli jmenování Babišovou vládou a vazbě na Šarocha; Stříž trvá na tom, že žádný soud neshledal řízení nezákonným.
Dlouholetý nejvyšší státní zástupce. V květnu 2021 rezignoval s odvoláním na sílící tlak ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nominované ANO) — nechtěl se stát rukojmím vlády.
⚖ kontroverze: Zeman mluvil o politickém tlaku (mj. po jeho vystoupení ke kauze Vrbětice); Benešová jakýkoli nátlak popřela a vyzvala ho, ať tlaky konkretizuje. Symbol sporu o nezávislost žalobců na politicích.
David Rath (ČSSD) — pravomocně odsouzen za korupci (úplatky, manipulace zakázek), trest 7 let. Nejznámější odsouzení politika. → kauza
Nagygate / zásah na Úřadu vlády (2013) — spustil pád Nečasovy vlády; většina obžalovaných ale nakonec osvobozena, spor o přiměřenost. → kauza
Čapí hnízdo (Andrej Babiš, ANO) — dotační kauza; opakovaně vracena a řešena, bez pravomocného odsouzení. → kauza
Kauza Dozimetr (vazby na STAN a DPP) — rozsáhlé korupční stíhání, probíhá. → kauza
Doplňuje se. Funkční období ÚS = 10 let od jmenování (sloupec „konec"). Kontroverze uvádíme oběma stranami; „⚠ souvisí s kauzou" propojuje žalobce s kauzou v našem přehledu. Zajímavé je i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (Nagygate) — postupně doplňujeme další úřady i kauzy.