Jako ministr spravedlnosti Blažek v dubnu 2013 podepsal vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova do Ruska, přestože ještě nebylo rozhodnuto o jeho žádosti o azyl v ČR. Syn vydaného Stanislav Torubarov podal na Blažka trestní oznámení. Ústavní soud nálezem z června 2014 konstatoval, že Blažkovo rozhodnutí bylo protiprávní.

První náměstek ministra práce Drábka manipuloval IT zakázku na výplatu sociálních dávek ve prospěch Fujitsu a vydíral; systémy (sKarta aj.) provázely kolapsy. Odsouzen k 6 letům (2014), odvolací soud trest snížil na 4 roky (2017); ministr Drábek po zatčení náměstka rezignoval už 2012.

Bývalý náměstek a ministr obrany Martin Barták byl obžalován z korupce; podle obžaloby měl v roce 2008 při návštěvě v USA požadovat od představitelů automobilky Tatra úplatek pět milionů dolarů (přes 80 milionů korun) za bezproblémové zakázky ministerstva obrany. Barták vinu odmítl. Městský soud v Praze jej v roce 2014 zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů a Vrchní soud v Praze zproštění potvrdil, čímž se Barták stal pravomocně nevinným.

Během působení ministra dopravy Antonína Prachaře (leden–listopad 2014) se řešil tendr na výběr mýtného na dálnicích, jehož provozovateli firmě Kapsch končila smlouva. Prachař byl kritizován, že přípravu tendru protahoval tak, aby se nestihl včas a Kapsch mohl mýto provozovat dál. Mýtná kauza byla podle médií jedním z důvodů jeho odvolání; Prachař účelové protahování odmítal.

Tunelový komplex Blanka (Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel, 5,5 km — nejdelší městský tunel v Evropě) vysoutěžila Praha; smlouvu v roce 2006 podepsal primátor Pavel Bém (ODS) s garantovanou cenou kolem 21 mld Kč a dokončením 2011. Náklady kvůli víceprácím (mj. několik propadů tunelu, nový Trojský most) narostly na přes 43 mld a stavba se otevřela až v roce 2015. Vypukl spor se zhotovitelem Metrostav: firma kvůli nezaplaceným ~2,1 mld v prosinci 2013 stavbu přerušila, magistrát pod primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09) prohlásil smlouvu za neplatnou. Rozhodčí soud v roce 2014 rozhodl, že smlouvy jsou platné, nařídil Metrostavu dokončit stavbu a Praze doplatit dlužné miliardy.

V listopadu 2014 byla Vesecká jmenována místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu, přestože nesplňovala zákonný požadavek nejméně sedmi let praxe v energetice (z toho tři roky ve vedoucí funkci). Kvůli tomuto jmenování byla trestně stíhána tehdejší předsedkyně ERÚ Alena Vitásková; Krajský soud v Jihlavě jí uložil podmíněný trest za zneužití pravomoci s tím, že jmenování bylo v rozporu se zákonem. Vesecká z funkce odešla v září 2016. Odvolací Krajský soud v Brně později Vitáskovou zprostil obžaloby s tím, že skutek nebyl trestným činem.