Jako starosta Vsetína nechal Jiří Čunek v roce 2006 vystěhovat romské rodiny z pavlačového domu v centru města. Většina skončila v obytných kontejnerech v lokalitě Poschla, několik rodin (cca 70 lidí) bylo přestěhováno mimo Zlínský kraj — na Jesenicko a Prostějovsko. Postup vyvolal celostátní kritiku a dlouholeté soudní spory. Nejvyšší soud nakonec přiřkl čtyřem rodinám odškodné od města v celkové výši 1,825 mil. Kč (vyšší odškodné se týkalo hlavně žalobců, kteří byli v době stěhování dětmi). Ústavní soud zamítl většinu stížností města proti navýšenému odškodnému. Jde o soudně doložený případ pochybení při výkonu funkce starosty.

Tunelový komplex Blanka (Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel, 5,5 km — nejdelší městský tunel v Evropě) vysoutěžila Praha; smlouvu v roce 2006 podepsal primátor Pavel Bém (ODS) s garantovanou cenou kolem 21 mld Kč a dokončením 2011. Náklady kvůli víceprácím (mj. několik propadů tunelu, nový Trojský most) narostly na přes 43 mld a stavba se otevřela až v roce 2015. Vypukl spor se zhotovitelem Metrostav: firma kvůli nezaplaceným ~2,1 mld v prosinci 2013 stavbu přerušila, magistrát pod primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09) prohlásil smlouvu za neplatnou. Rozhodčí soud v roce 2014 rozhodl, že smlouvy jsou platné, nařídil Metrostavu dokončit stavbu a Praze doplatit dlužné miliardy.

Jaroslav Palas byl v roce 2006 vyřazen z kandidátky moravskoslezské ČSSD kvůli podílu na nevýhodném prodeji státního podílu v potravinářské firmě Setuza za jeho působení na ministerstvu zemědělství. Policie později prošetřovala financování stavby jeho domu (penzionu) v Ludvíkově v Jeseníkách a uzavřela, že objekt byl nejméně o deset milionů korun dražší, než mohli manželé Palasovi legálně vydělat a naspořit; samotné to však podle policie nebylo trestným činem. Palas trval na tom, že jde o rodinný dům, a původ peněz podle médií nevysvětlil.

Radim Špaček, biolog a v 90. letech poslanec ČNR a Poslanecké sněmovny za ODA (později místopředseda a předseda monarchistické strany Koruna Česká), byl jako likvidátor Nadace pro rozvoj regionů a v souvislosti s prodejem Regionálního podnikatelského fondu a nakládáním s prostředky z fondu PHARE stíhán a nakonec odsouzen za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Sám tvrdí, že naopak špatné hospodaření odhalil; představenstvo nadace na něj v listopadu 2005 podalo trestní oznámení.