Ministerstvo vnitra pod Rakušanem vypsalo tendr na 11 policejních vrtulníků (cca 5,5 mld.), uspěla dražší nabídka firmy ze skupiny Helicopter Alliance J. Strnada. Dle investigativního rozboru mohl stát pořídit stroje od Airbusu o ~660 mil. levněji; zpochybněno i bodové hodnocení.

V pondělí 13. 7. 2026 krátce po poledni (kolem 12:30) se na křižovatce ulic Ječná a Sokolská u stanice metra I. P. Pavlova v Praze střetl osobní vůz Mercedes-Benz třídy G, který řídil poslanec a vládní zmocněnec Filip Turek (Motoristé), se zdravotnickým převozovým vozem Škoda Fabia. Podle policie i nemocnice šlo o vůz převozové služby (nešlo o klasickou sanitku pro převoz pacientů) pro převoz biologického materiálu Nemocnice Na Homolce; vezl transfuzi krevních destiček k urgentnímu podání pacientovi na cestě mezi nemocnicemi na Vinohradech a Homolkou, přičemž materiál byl při nehodě znehodnocen a nemocnice musela vyslat další vůz. Převozový vůz po střetu skončil převrácený na střeše na tramvajových kolejích; jeho řidič (podle policie 59letý muž, ošetřen při vědomí) utrpěl vícečetná poranění včetně středně těžkého poranění hlavy a byl převezen do traumacentra. Turek zranění neutrpěl, podstoupil dechovou zkoušku s negativním výsledkem a po sepsání protokolu pokračoval stejným vozem k ministerstvu. Nehoda přerušila zhruba na hodinu (12:30–13:15) provoz tramvají mezi I. P. Pavlova a Karlovým náměstím. Existují DVĚ verze průběhu: (1) Turek uvádí, že jel po Sokolské z centra, křižovatkou projížděl rovně na zelený signál a že mu zleva vjelo do cesty vozidlo Nemocnice Na Homolce, které podle něj vjelo pod majáky na červenou; nehodě prý nedokázal zabránit a sirénu neslyšel. (2) Kamerové záznamy (mj. z palubní kamery a městského kamerového systému, zveřejněné Seznam Zprávami a dalšími médii) podle popisu médií ukazují, že převozový vůz přijížděl se zapnutým výstražným (modrým) světelným znamením a slyšitelně houkal, ostatní vozidla stála a dávala přednost, zatímco Turkův Mercedes jako jediné vjelo do křižovatky — údajně z odbočovacího (levého) pruhu projelo mezi oddělovacími sloupky rovně a zasáhlo zadní pravou část Fabie, která se po nárazu vymrštila a těsně minula chodce u přechodu. Vinu ani míru zavinění zatím NIKDO závazně neurčil — určí je policie, případně následně soud/správní orgán. Popis proto neobsahuje závěr o vině. Sporné/neujasněné: (a) barva signálu — Turek tvrdí zelenou pro svůj směr a červenou pro převozový vůz, což zatím není potvrzeno vyšetřováním; (b) zda převozový vůz houkal — Turek uvedl, že sirénu neslyšel, kamerové záznamy podle médií zachycují hlasité houkání a zapnuté výstražné znamení; (c) manévr Turka — dle záznamů měl vjet do křižovatky z odbočovacího (levého) pruhu a pokračovat rovně mezi sloupky, zatímco ostatní stáli. Možné pochybení DRUHÉHO řidiče (převozového vozu): experti (BESIP – Žabenský) upozorňují, že vozidlo IZS s modrým majákem sice má přednost i bez sirény, ale jeho řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu a musel dbát bezpečnosti; průjezd frekventovanou křižovatkou po tramvajovém pásu a případná rychlost jsou předmětem šetření. Možné pochybení Turka: nedání přednosti vozidlu s právem přednostní jízdy a jízda rovně z odbočovacího pruhu. Rozdíl v hmotnosti vozidel (těžký rámový Mercedes tř. G proti lehké Fabii) podle experta ovlivnil následky (převrácení), nikoli však sám o sobě otázku zavinění. Vinu určí policie/soud.

Dopisem z 20.5.2026 EK vyzvala české úřady, aby do žádostí o platby nezahrnovaly výdaje spojené s Agrofertem, dokud nerozhodne o souladu s pravidly o střetu zájmů. Týká se i zemědělských fondů.

Pekárna z Agrofertu získala 100mil. dotaci na údajně unikátní linku na toustový chléb, ač stejnou technologii holding používal v Německu. Evropský žalobce podal obžalobu.

Kandidát ANO na pražského primátora neuvedl v majetkovém přiznání tři družstevní byty. Zastupitelé ho 18.6.2026 odvolali z čela kontrolního výboru i z dozorčí rady DP; oznámil konec v politice.

Předseda ÚOHS dle Transparency dlouhodobě blokuje reformu úřadu a čelí sérii pochybení o střetu zájmů (svatba advokáta, VIP vstupenky). Zůstává ve funkci.

Policie navrhla obžalovat předsedu SPD Tomia Okamuru i hnutí SPD za podněcování k nenávisti kvůli předvolební billboardové kampani 2024 (mj. plakát spojující imigraci s obrazem chirurga z dovozu). Obvodní soud pro Prahu 1 uložil SPD peněžitý trest 3 mil. Kč s tím, že šlo o trestný čin; verdikt není pravomocný. Sněmovna odmítla Okamuru vydat k trestnímu stíhání, takže řízení proti němu osobně je přerušeno a řešeno zvlášť. SPD vinu odmítá — podle ní plakáty jen komunikovaly postoj k migračnímu paktu EU a zneužívání dávek.

Ministryně pro místní rozvoj léta bydlela v obecním bytě za 4 500 Kč určeném pro lidi v bytové nouzi; v majetkovém přiznání neuvedla rodinnou půjčku.

Padesátimilionová dotace pro farmu Čapí hnízdo. Osvobozující rozsudky (2023, 2025) Vrchní soud zrušil; 4.5.2026 Městský soud uznal Nagyovou vinnou (nepravomocně). Babiše Sněmovna v březnu 2026 nevydala, stíhání je po dobu mandátu pozastaveno.

Ministerstvo spravedlnosti přijalo dar cca 1 mld. Kč v bitcoinech od odsouzeného; obavy z legalizace výnosů z trestné činnosti. Blažek odstoupil, stíhání je od 5/2026 pravomocné.

V pondělí 23. 2. 2026 kolem 8:00 se na Vítězném náměstí v Praze (Dejvice) střetl služební vůz ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé), Škoda Superb, s dalším osobním autem. Podle Policie ČR nehodu zavinil ministrův řidič, který jel se zapnutým modrým majákem. Ministr Klempíř seděl jako spolujezdec, po nárazu do airbagu si stěžoval na bolest hlavy, později se mu udělalo na ministerstvu nevolno a byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice; vyšetření neprokázalo krvácení do mozku ani vážné komplikace a ministr se vrátil do práce. Policie nehodu vyřešila na místě. Samostatně se prošetřuje možné neoprávněné použití modrého majáku — vládní nařízení umožňuje členům vlády právo přednosti jen při plnění zvláštních úkolů a podle expertů běžná cesta do práce či na jednání tuto podmínku nesplňuje. Spolek Kverulant vyzval ministra k omluvě za zneužívání majáku.

Expardubický primátor (ANO) strávil měsíce ve vazbě kvůli manipulaci tendrů magistrátu; policie rozkryla manipulaci stovek zakázek.

ČVUT za rektora Vojtěcha Petráčka vyplatilo Petru Kolářovi — diplomatovi, poradci a příteli prezidenta Pavla — celkem ~7,4 mil. Kč (2020–2025) za poradenství poskytované dle smluv ústně přímo rektorovi; přínos je nevyčíslitelný a část smluv v rozporu se zákonem nebyla zveřejněna. Škola nejdřív rozsah zatajila. Souběžně advokát Bánský inkasoval ~36 mil. za právní služby bez jasné soutěže. Akademický senát 21.5.2025 rektora odvolal (39 hlasů) kvůli hospodaření a netransparentním smlouvám; prezident Pavel odvolání potvrdil. Prozatímní vedení smlouvy zrušilo.

Po nástupu do funkce ministra zemědělství (prosinec 2025) fakticky pozastavil už jednou oznámené vymáhání zhruba sedmi miliard korun nezákonně vyplacených dotací od Agrofertu. V únoru 2026 dozorčí rada SZIF vyzvala fond k zahájení vymáhání, fond si však zpracoval vlastní právní analýzu a rozhodl se přímé platby po Agrofertu nevymáhat; Šebestyán zároveň uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace za roky 2017–2021 a že SZIF Agrofertu dotace nadále vyplácí navzdory dopisu Evropské komise z května 2026. Kritici (Kverulant, Deník N, Piráti) v tom vidí střet zájmů a zneužití funkce ve prospěch Babišova holdingu; iROZHLAS upozornil, že podle soudu může být pohledávka mezitím promlčena.

Podnikatel Adam Coubal, který před prezidentskými volbami veřejně podporoval (a podle médií i finančně podpořil) Petra Pavla, v roce 2024 ve svém voze Porsche v Praze 9 srazil devětatřicetiletou ženu, jež vezla v kočárku dvouleté dítě. Žena byla těžce zraněna, po jedenácti měsících hospitalizace v dubnu 2025 zemřela. Podle rozsudku Coubal dostal v křižovatce záchvat kašle (léčil se po černém kašli a od lékaře měl zákaz řídit), ztratil vědomí, stočil volant a zároveň sešlápl plyn; vůz prudce zrychlil a vjel na chodník, kde zezadu smetl chodkyni. Obvodní soud pro Prahu 9 mu uložil tříletou podmínku a pětiletý zákaz řízení, odvolací soud verdikt potvrdil (pravomocné). Část veřejnosti považuje trest za nepřiměřeně mírný — „výsměch pozůstalým“ — mj. proto, že řídil navzdory lékařskému zákazu. Do indexu zařazen stejným metrem jako ostatní vlivové osoby/sponzoři napříč spektrem.

V říjnu 2024 tehdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák prohlásil, že "ne všichni Palestinci jsou Hamás, ale všichni Palestinci jsou od malých dětí vychováváni v nenávisti k Izraeli a základem jejich genetické výbavy je nenávist ke všemu izraelskému". Tři členové palestinské komunity zažalovali stát. Obvodní soud pro Prahu 1 v červnu 2026 rozhodl, že Dvořákovo jednání bylo protiprávní a že se ministerstvo zahraničí musí žalobcům omluvit (tisková zpráva na webu MZV min. 90 dní), finanční satisfakci soud nepřiznal. Soud dokonce označil přirovnání výroku k výrokům Goebbelse za přiléhavé. Dvořák sám později uvedl, že "výrok je nepřijatelný a nikdy neměl zaznít". OBĚ STRANY: žalobci/soud (protiprávní diskriminační výrok) vs. Dvořák (dodatečně přiznal nepřijatelnost výroku).

Ve svém ministerském majetkovém přiznání Juchelka uvedl 8 bytů, ačkoli podle katastru vlastní jen 2 (jako nově zvolený poslanec na podzim 2024 přitom přiznal 4). Nejde o zatajení majetku, ale o nadhodnocení/nesprávné vyplnění úředního dokumentu. Chybu svalil na asistentku ('vyplňovala to moje asistentka, takže jsem o tom nevěděl'), sám připustil, že s manželkou mají historicky jen dva byty. Expert O. Kužílek upozornil, že za správnost přiznání odpovídá osobně člen vlády. Za neúplné/nepřesné přiznání hrozí pokuta do 50 000 Kč; ministerstvo spravedlnosti kontroluje jen včasnost podání, ne obsah. Nízká závažnost — administrativní pochybení bez známek obohacení.

Igor Červený (ministr životního prostředí, Motoristé sobě) neuvedl ve vstupním oznámení o majetku (podle zákona o střetu zájmů) spoluvlastnictví rodinného domu se zahradou v Bobnicích na Nymbursku v hodnotě 11,4 mil. Kč. Zhruba měsíc po zvolení poslancem (nastoupil do funkce 4. 10. 2025) dům dohodou o vypořádání společného jmění manželů převedl do výlučného vlastnictví manželky (spolu se dvěma bankovními účty a autem). Nesrovnalost odhalila MF Dnes v dubnu 2026. Ministerstvo spravedlnosti postoupilo přiznání přestupkovému orgánu – Městskému úřadu Nymburk. Za zjevně nepřesné/neúplné oznámení hrozila pokuta do 50 000 Kč; Červenému byla uložena pokuta 7 500 Kč, kterou uhradil (potvrzeno 22. 6. 2026). Červený pochybení připustil s tím, že šlo o „nesprávný výklad procesní skutečnosti“ – mylně se domníval, že rozhodným dnem je datum nabytí funkce, nikoli den před nástupem; po upozornění podal opravné i řádné oznámení. Jde o doložený přestupek s pravomocnou zaplacenou pokutou, referovaný napříč seriózními médii (Seznam Zprávy, Novinky, CNN Prima News, ČTK/Ekolist, Blesk, Forum24).

Vedení IKEM obviněno z vydírání kardiochirurgů (vč. poradce premiéra Fialy) v boji o kontrolu nemocnice, včetně zfalšovaného „kompra“. Soud zahájen.

Exposlanec ODS obviněn a obžalován z přijetí úplatků kolem zakázek nemocnice Bulovka a hospodaření VZP; kauza souvisí s Dozimetrem.

Policie našla u generálního ředitele Správy železnic přes 80 mil. Kč v hotovosti a prověřuje skupinu, která měla od 2020 ovlivňovat miliardové zakázky SŽ a ŘSD.

Šťastný je zakladatelem a vlastníkem investiční skupiny Medical Investments, která sdružuje jeho zdravotnický byznys (mj. největší česká síť zařízení péče o seniory a pacienty s Alzheimerovou chorobou – Alzheimer Home) a majetek přesahující podle obchodního rejstříku 200 milionů korun; firmy čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Při nástupu do vlády (ministr pro sport, prevenci a zdravotnictví, prosinec 2025) řešil hrozící střet zájmů tím, že v listopadu 2025 předal vedení Medical Investments manželce Barboře Šťastné (současně mluvčí strany a mluvčí ministra kultury Klempíře) a synům z předchozího manželství, sám ovšem zůstal jediným vlastníkem. V majetkovém přiznání uvedl příjem 9,6 milionu korun od rodinné firmy. Právní experti se neshodují, zda toto uspořádání střet zájmů skutečně řeší.

NCOZ obvinila 13 lidí kvůli manipulaci IT zakázek ve VZP — úplatky, praní špinavých peněz, krácení daní; VZP je poškozenou stranou. Mezi obviněnými je bývalý náměstek ředitele VZP Tomáš Knížek a podnikatel Pavel Dovhomilja.

Vrchní ředitel IT na MPSV navyšoval IT zakázky z NPO na hranici 30% limitu bez doložených podkladů. Na podnět Transparency zahájila vyšetřování Evropská prokuratura.

Místopředseda SPD tvrdil, že holding prodal, ale nadále ho vlastní přes svěřenský fond. Jeho firmy čerpají desítky milionů dotací a získávají zakázky, kolem nichž Transparency podala podnět na ÚOHS.

Náměstkyně ministra spravedlnosti drží podíl v mateřské firmě AVE CZ, kterou policie stíhá za krácení daní se škodou 3,76 mld. Kč. Zůstává ve funkci.

Rozsáhlá korupce kolem ovládnutí zakázek pražského dopravního podniku (lobbista Redl, exnáměstek Hlubuček). Hlavní líčení běží; státní zástupce navrhuje pro Hlubučka 8 let.

Primátor Havířova (ANO) a náměstek mezi sedmi podezřelými z manipulace přidělování městských bytů; obcházení pravidel a zvýhodňování.

Miloslav Tůma (ANO), starosta Ralska od roku 2018 a kandidát do Poslanecké sněmovny (2025, Liberecký kraj), čelí dvěma okruhům otázek: (1) PRODEJ OBECNÍHO POZEMKU: Obec Ralsko, kterou Tůma vede, prodala v říjnu 2024 pozemek (~7 000 m² v průmyslové zóně) firmě AGV QADDISIN s.r.o. (IČO 09316612) za 1,17 mil. Kč; kupní smlouvu podepsal starosta. Pozemek byl poté přeprodán přes Uran Corporation a.s. (IČO 06246265) až zbrojní firmě (DSS) za 8,46 mil. Kč (září 2025) — překupníci vydělali ~6,9 mil., obec dostala zlomek koncové ceny. Podle vyjádření starosty věc prošetřuje policie. Existence firem je ověřena v obchodním rejstříku (ARES); konkrétní kupní smlouva je dohledatelná v Registru smluv (ID doplnit). (2) OSOBNÍ MAJETEK: Média popsala nabytí nemovitostí v hodnotě kolem 7 mil. Kč (byty, domy), financované z velké části hotovostí od rodičů (na katastru zástavní právo 6 mil. ve prospěch rodičů); Tůma to vysvětluje půjčkou od rodičů a podnikáním matky. Zde nejde o prokázané pochybení, jen o otázku původu prostředků. Jde o PODEZŘENÍ ve fázi prošetřování — nikoli o prokázanou vinu. Doložená fakta (registry, smlouvy) oddělujeme od neprokázaných podezření; případnou odpovědnost určí orgány činné v trestním řízení. Presumpce neviny.

NCOZ zasáhla na krajském úřadu v Plzni a obvinila ředitele krajské instituce a manažera IT firmy z manipulace tendru za ~24 mil. Kč.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v květnu 2025 vyplatilo pražské firmě Principal Engineering 26 milionů korun za práce na Portálu stavebníka v rámci digitalizace stavebního řízení (DSŘ) – bez veřejné soutěže, bez uzavřené smlouvy a bez řádně doloženého plnění. Karel Trpkoš, vrchní ředitel IT z MPSV, byl do projektu DSŘ zapojen jako klíčová osoba. Podle interní komunikace, kterou zveřejnil Deník N, se úředníci chtěli s problematickou platbou politicky vyvázat citací 'můžeme to tlačit na Ivana' – tedy hodit odpovědnost na exministra Ivana Bartoše (Piráti), který z MMR odešel půl roku před vyplacením. Ministr Petr Kulhánek (STAN) platbu obhajoval jako 'narovnání po verifikaci prací', ale nezpřesnil, jak kontrola proběhla. Poslanec Jakub Michálek (Piráti) opakovaně apeloval, aby byli Trpkoš a Pavel Vybíral odstaveni od zakázek na DSŘ kvůli závažným podezřením ze střetu zájmů a nestandardního zadávání (uzavírání smluv až po dodání díla). Poznámka: případ věcně souvisí se širší kauzou IT zakázek MPSV/MMR vyšetřovanou EPPO, jde ale o samostatně doložený dílčí incident (proplacení bez smlouvy + snaha o přenesení viny).

Náměstek ministra spravedlnosti vlastnil desítky nemovitostí a resort na Tenerife; na podnět Kverulanta prošetřovala španělská policie podezření z praní peněz. Odešel z funkce spolu s Blažkem.

Exředitel FN Motol a jeho náměstek dle policie brali úplatky přes 76 mil. Kč od dodavatelů za zajištění nemocničních zakázek, včetně onkocentra z Národního plánu obnovy.

Skupina kolem exšéfa krajské ODS Knoblocha a exnáměstka hejtmana Záchy ovlivňovala silniční zakázky Olomouckého kraje; šidil se materiál oprav vozovek.

Bývalý senátor a exprimátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS) porušil zákon o střetu zájmů celkem 14×, když od spuštění registru v roce 2017 opakovaně neodevzdával majetková přiznání; poslední pokuta nabyla právní moci 3.12.2024 a běží další řízení kvůli neodevzdanému výstupnímu oznámení po odchodu ze Senátu. Hájí se tím, že se kvůli válce v Sýrii nedostane k informacím o zděděném majetku po otci; slíbil přiznání podat zpětně. Úřad s OSZ a MSp posoudil, že nejde o trestný čin, ale o opakovaný přestupek. Datum aktivní_od orientační (spuštění registru 2017).

Malou pražskou záložnou PDZ, kde měl premiér Fiala v letech 2015–2020 nepřiznané vklady, protekly transakce, z nichž zmizelo ~14 mil. EUR (~340 mil. Kč) určených na nákup munice pro Ukrajinu; ukrajinská SBU vinila skupinu z rozkrádání přes 900 mil. Kč. ČNB záložně v lednu 2025 odebrala licenci.

Španělská muniční továrna Fábrica de Municiones de Granada (FMG), vlastněná Strnadovou Czechoslovak Group, byla 31. 7. 2025 suspendována z dodavatelských seznamů zásobovací agentury NATO (NSPA). Interní dopis NSPA zmiňoval 'vážná podezření z postižitelných praktik včetně nesrovnalostí při zadávání zakázek'; suspendace byla nejprve na čtyři měsíce, poté prodloužena na neurčito. FMG držela nejméně tři zakázky NSPA na tankovou munici. Suspendace je součástí širšího vyšetřování korupce v NSPA, kde se prošetřuje, zda současní i bývalí zaměstnanci agentury přijímali úplatky od zbrojních firem či zprostředkovatelů za získání zakázek. CSG tuto suspendaci nezmínila ve svém 728stránkovém prospektu před rekordním vstupem na amsterdamskou burzu v lednu 2026, což investoři i regulátoři kritizují jako zamlčení podstatné (materiální) informace; po odhalení akcie CSG prudce klesaly. DŮLEŽITÉ: Michal Strnad ani jmenovitě vedení CSG nejsou z úplatkářství obviněni — suspendována byla dceřiná firma, nejde o trestní obvinění osoby.

Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval ministerstvo obrany za nakládání s časově omezenou nabídkou z listopadu 2021 (cca 2,36 mld. Kč), kterou ministerstvo nechalo vypršet; následná nabídka z listopadu 2022 byla o přibližně 395 milionů Kč dražší (cca 2,76 mld. Kč). Podle kontrolorů tak stát v oblasti budování protivzdušné obrany prováhal termíny a přišel o stamiliony korun. Černochová kritiku odmítla s tím, že rozpočet v roce 2021 využití nabídky neumožňoval, protože se hradila zálohová platba na systém SHORAD a další akviziční projekty.

Za Svobodova vedení zaměstnávala Správa železnic aparát 26 poradců s náklady téměř 3 miliony korun měsíčně. Nové vedení tento poradní aparát po Svobodově odvolání z velké části rozpustilo jako neúčelný, což bylo médii hodnoceno jako příklad neefektivního a předraženého řízení státního podniku.

V majetkovém přiznání za rok 2024 (odevzdaném do konce června 2025) ministr kultury Baxa uvedl jako zdroj financování domu za 15,25 mil. Kč pouze hypotéku 4 mil. Kč, ale neuvedl, jak zaplatil zbývajících 11,25 mil. Kč, ani že za tímto účelem prodal na podzim 2024 cenné papíry (cca 7,4–8 mil. Kč). Až po dotazech Seznam Zpráv doplnil, že šlo o rodinné úspory (manželka lékařka 2,25 mil., on sám cca 9 mil.) a přiznání opravil. Podle zákona o střetu zájmů za uvedení zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů hrozí pokuta 1 000 až 50 000 Kč. Druhá strana: Baxa i část médií (INFO.cz) věc bagatelizovali jako 'okurkovou sezónu', prodej cenných papírů podle něj 'nenapadlo' uvést, protože peníze obratem použil na dům; jde o formální nedostatek, nikoli prokázaný nelegální původ peněz. Nejde o trestní věc, po opravě přiznání bez dalších následků.

Praha svěřila provoz reklamy BigBoardu za ~207 mil. Kč ročně (přes miliardu za 5 let); Kverulant tvrdí, že město mělo použít koncesní řízení a přišlo o desítky milionů.

Chomutovský primátor (ANO) obviněn z manipulace zakázek, přijetí úplatku (Mercedes za 3 mil.) a zneužití pravomoci; kauza se rozrostla na 20 osob.

Po razii na liberecké radnici obviněno sedm osob z prodražování zakázek na opravy komunikací; mezi obviněnými náměstek za ODS, prošetřován i hejtman Půta (STAN).

Vojenská policie spadající pod ministerstvo obrany zasáhla proti aktivitám kolem sbírky Drony Nemesis a spolku Skupina D (čestný předseda náčelník generálního štábu Karel Řehka, zakladatelé mj. herec Ondřej Vetchý), který organizoval převoz dronů na Ukrajinu. Byli zadrženi tři lidé. Černochová v únoru označila situaci za vážnou a hovořila o prověřování podezření orgány činnými v trestním řízení a možném zneužití diplomatických pasů. Případ vyvolal spory o to, zda šlo o legitimní prošetření, nebo o politicky motivovaný tlak proti proukrajinské dobrovolnické iniciativě.

Turek v majetkovém přiznání pro Evropský parlament uvedl příjem cca 10 000 eur měsíčně (zhruba 3 mil. Kč ročně). Prohlášení podal dvakrát a měnil zdroj: nejprve příjmy z vlastních firem (Art of Performance, Transgas), po dotazech médií je změnil na 'freelance konzultace v automobilovém průmyslu'. České účetní výkazy jeho firem ale za roky 2022–2024 žádné výplaty majiteli nevykazují a firmy měly zanedbatelné příjmy (Transgas byl v provozní ztrátě), takže neměly na deklarované statisíce měsíčně prostředky. Turek nejasnosti odmítá vysvětlit a na otázky ke zdanění těchto příjmů neodpovídá. Jde o doložený rozpor mezi úředními dokumenty (přiznání EP vs. účetní závěrky ve sbírce listin), nikoli o pravomocně prokázané provinění.

Prokop na sociálních sítích šířil lživé tvrzení, že účet Jan Werewolf na síti X, kde se objevila upravená fotka brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) s bílým práškem, provozuje Jiří Hoskovec, bývalý poradce pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že Prokop zasáhl do osobnostních práv Hoskovce, protože výroky činil bez dostatečně ověřených informací. Soud mu nařídil videa smazat z YouTube, zaplatit Hoskovcovi 100 000 Kč jako zadostiučinění a téměř 40 000 Kč na nákladech řízení a měsíc mít zveřejněnou omluvu, kterou zveřejnil v prosinci 2024.

Prokop v 31 příspěvcích na síti X nepravdivě spojoval Michala Bláhu, ředitele Hlídače státu, s organizovaným zločinem. V dubnu 2024 byl u Obvodního soudu pro Prahu 4 uzavřen a schválen smír, podle kterého se Prokop zavázal měsíc mít zveřejněnou omluvu, smazat problematické příspěvky a zaplatit Bláhovi 50 000 Kč. Provedení omluvy bylo sporné – Prokop ji zveřejnil po půlnoci, poté smazal a znovu vyvěsil, Bláhu na profilu zablokoval a k omluvě připojil dodatek, že nelhal, jen tvrzení zatím nebyla prokázána; taková omluva s dodatkem je podle expertů neplatná.

Ministerstvo obrany vedené Černochovou uzavřelo koncem roku 2024 přes Vojenský technický ústav zakázku na tři bezpilotní vrtulníky SkySpotter 152M za 285 mil. Kč s DPH přímým zadáním bez výběrového řízení. Většinu vybavení dodává liberecká Modelárna Liaz, jejímž bývalým jednatelem byl František Šulc, jehož Černochová jmenovala prvním náměstkem. Konkurenční výrobce Primoco UAV podal podnět a ÚOHS zahájil s ministerstvem správní řízení. Obě strany: ministerstvo (šéf vyzbrojování Lubor Koudelka) i Šulc odmítli pochybení a tvrdili, že Primoco účelově zpochybňuje uzavřenou smlouvu; ÚOHS řízení 8. 4. 2025 zastavil s tím, že neshledal důvody pro nápravné opatření (Primoco návrh na zákaz smlouvy zamítnut). Doloženo je tedy netransparentní přímé zadání firmě spjaté s náměstkem a formální prošetření ÚOHS, byť bez sankce.

Antimonopolní úřad (ÚOHS) zahájil v září 2024 vyšetřování skupin ČEZ, Křetínského EPH (EP Energy) a Veolia pro podezření z koordinace nabídek v aukcích na provozní podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) v rámci státních podpůrných programů. Proběhly neohlášené prohlídky v sídlech firem koncem září 2024, při nichž úřad zajistil rozsáhlou komunikaci mezi konkurenty ohledně aukcí. Po dvou letech (2026) ÚOHS správní řízení zastavil s tím, že zajištěné materiály nebyly dostatečné k prokázání zakázané dohody (kartelu) mimo rozumnou pochybnost. EPH podezření odmítal a označoval kritiku za ideologicky motivovanou. Doloženo úřední akcí ÚOHS a shodou seriózních médií napříč spektrem.

V květnu 2024 ministr školství Mikuláš Bek (STAN) použil modrý výstražný maják služebního vozu a projel záchranářskou uličkou na dálnici D1 při cestě z Prahy domů na Moravu (Hajany u Brna). Nejel k neodkladné pracovní povinnosti. MF Dnes / Deník N uvedly, že k tomu zřejmě neměl důvod. Watchdog Kverulant vyhodnotil jednání jako zneužití majáku a vyzval Beka k omluvě. OBĚ STRANY: Bek se hájil, že si není vědom porušení pravidel a že se ministr má věnovat práci, ne stát v kolonách; premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedli, že výsada přednostní jízdy je pro ministry někdy nezbytná, ale má se využívat rozumně. Nebyla uložena formální sankce. Jde o dokumentované využití výsady mimo neodkladnou služební potřebu.

Exposlanec pravomocně odsouzen za dvě znásilnění a jeden pokus (3 roky nepodmíněně); trest nastoupil 2024, čelí druhému procesu za skutky z roku 2015.

Ministerstvo obrany koupilo přes prostředníka ~1000 kulometů MINIMI výrazně dráž než přímo od výrobce; cena navýšena na 1,5 mld. Kč. Kverulant se soudně domáhá informací, MO skončilo v exekuci.

Prezident Petr Pavel byl počátkem srpna 2023 natočen divákem, jak v obci Rtyně v Podkrkonoší jede na své motorce bez ochranné přilby. Záznam zveřejnila CNN Prima News. Šlo o cestu dlouhou zhruba 1,5 kilometru po řídce používané komunikaci — Pavel jel dohustit pneumatiky k čerpací stanici. Za dopravní přestupek se prezident 3. srpna 2023 veřejně omluvil na síti X slovy „Vnímám své pochybení a za zjevný dopravní přestupek se omlouvám“ a přislíbil dar na pomoc motorkářům, kteří cizí vinou skončili na invalidním vozíku. Jde o drobný, prezidentem přiznaný dopravní přestupek — do indexu zařazen v zájmu stejného metru (obdobně jako dopravní přestupky jiných politiků napříč spektrem).

Firma JURONKA s.r.o. (IČO 01790226), jejíž jedinou majitelkou a jednatelkou je Jarmila Jurečková — manželka tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) — získala v červenci 2023 zakázku od státního podniku Vojenské lesy a statky ČR: sklizeň obilovin na ploše 230,64 ha za 374 684 Kč bez DPH (smlouva ze 14. 7. 2023). Smlouvu za VLS podepsal podle Deníku N bývalý poradce ministra. Kombinace firmy osoby blízké členovi vlády a veřejné zakázky od státního podniku naplňuje znaky střetu zájmů dle zák. č. 159/2006 Sb.; Vojenské lesy a statky ČR spadají pod Ministerstvo obrany, nikoli přímo pod resort Jurečky. Nepravomocné, bez závěru o vině.

Spolek Kverulant se soudní cestou domáhal informací o problematickém armádním nákupu. Městský soud v Praze pravomocně vyhověl žalobě a nařídil ministerstvu obrany informace poskytnout. Ministerstvo pod vedením Černochové rozhodnutí opakovaně nerespektovalo, načež byl na resort podán návrh na exekuci a soud pro Prahu 6 pověřil soudního exekutora vymáháním. Ministerstvo se dostalo do exekuce kvůli ignorování pravomocného rozhodnutí soudu o poskytnutí informací. (Poznámka: věcně souvisí s nákupem kulometů, ale samotné neplnění soudního příkazu a exekuce jsou samostatným doloženým pochybením v oblasti transparentnosti a vládnutí podle práva.)

Jana Nagyová spolu s premiérem Petrem Nečasem a Romanem Bočkem slíbila třem poslancům ODS (Marek Šnajdr, Petr Tluchoř, Ivan Fuksa) lukrativní funkce ve státních firmách výměnou za to, že se vzdají poslaneckých mandátů a umožní schválení vládního daňového balíčku, proti němuž hlasovali. Kauza vedla v červnu 2013 k policejnímu zásahu na Úřadu vlády a pádu Nečasovy vlády. Po dlouhém řízení (včetně zrušení dřívějšího osvobozujícího rozsudku) byla Nečasová v červnu 2023 uznána vinnou a odsouzena k dvouletému podmíněnému trestu a peněžitému trestu 300 000 Kč; odvolací soud verdikt potvrdil a rozsudek je pravomocný (2024, Nejvyšší soud odmítl dovolání spoluobžalovaných). Obhajoba (obě strany): Nečasová i Nečas vinu opakovaně odmítali a označovali jednání za legitimní personální politiku, nikoli úplatkářství; soudy je však uznaly vinnými.

Ministerstvo obrany pod vedením Černochové uzavřelo v prosinci 2023 přímou zakázku bez otevřené soutěže s firmami Summit Defense a Summit Advanced Systems (majitel izraelsko-český podnikatel Doron Schulz) na dodávku deseti dronů typu Osprey-H amerického výrobce Easy Aerial. Resort přímé zadání zdůvodnil tím, že dodavatel měl výhradní zastoupení výrobce. Ministerstvo zaplatilo zálohu 17,6 mil. Kč z ceny 29,3 mil. Kč bez DPH. Drony nikdy nedorazily, po opakovaných průtazích firmy skončily v insolvenci. Ministerstvo od zakázky odstoupilo a po dodavatelích vymáhá zálohu i smluvní pokuty – dohromady přes 70 mil. Kč. Jednatelem obou Schulzových firem byl v letech 2016–2022 Tomáš Pojar, pozdější vlivný bezpečnostní poradce premiéra Fialy, což vyvolalo otázky o politických vazbách a transparentnosti.

Jako brněnský náměstek Hladík hlasoval pro nákup pozemku od svého souputníka a nenahlásil zákonem vyžadovaný střet zájmů; kolem privatizace brněnských bytů byl veden jako podezřelý, obvinění nedostal.

V rozhovoru (pořad Spotlight) policejní prezident prohlásil, že oznámení žen o znásilnění jsou „velmi často“ smyšlená, a uvedl, že se s tím osobně setkal. Odborníci na pomoc obětem a aktivisté výrok ostře kritizovali jako zlehčování a „plivnutí do tváře obětem“, které může odrazovat oběti od nahlašování sexuálního násilí; upozorňovali, že statistiky ukazují jen ojedinělá křivá obvinění srovnatelná s jinými trestnými činy. Nejde o trestní ani úřední pochybení, ale o doloženou veřejnou kontroverzi vysoce postaveného úředníka.

Jako velvyslanec ČR v Izraeli hostil Stropnický v lednu 2023 na české ambasádě v Tel Avivu delegaci (vedenou poslancem SPD Janem Hrnčířem), jejíž součástí byl Žarko Jovanović, provozovatel internetové televize Raptor označované za dezinformační médium; ze setkání vznikly společné fotografie. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) schůzku úředně označil za 'vážné pochybení' s tím, že úkolem velvyslance je svědomitě reprezentovat českou diplomacii, nikoli se fotografovat s čelními představiteli proruské dezinformační scény. Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) žádal Stropnického odvolání. OBĚ STRANY: Stropnický podle Lipavského chybu uznal a věc byla považována za vyřešenou; poslanec Hrnčíř setkání hájil jako soukromou návštěvu s tím, že 'na ambasádu může přijít každý občan ČR'. Nejde o trestní věc ani korupci — jde o doložené profesní/diplomatické pochybení potvrzené nadřízeným ministrem a pokryté seriózními médii napříč spektrem.

V létě 2020 uložila Státní veterinární správa Michalu Šalomounovi pokutu 3 000 Kč za přestupek při chovu včel – nezajistil odběr a vyšetření vzorků spadu z úlů na mor včelího plodu v akreditované laboratoři. Šalomoun rozhodnutí napadl u soudu, ale neuspěl: Krajský soud v Brně žalobu v září 2022 zamítl a Nejvyšší správní soud následně zamítl i jeho kasační stížnost s tím, že o povinnosti jako včelař vědět mohl a měl. Pokutu uhradil. Jde o čistě soukromou záležitost (včelaření jako koníček poblíž Bystřice nad Pernštejnem), nikoli o výkon ministerské funkce; nešlo o žádnou výsadu ani zneužití postavení – byl posuzován jako běžný občan a spor prohrál. Doloženo úředním rozhodnutím SVS a rozsudky správních soudů. Minimální závažnost.

Bárta byl spolu s bývalým příslušníkem BIS Janem Petržílkem trestně stíhán v kauze úniku utajovaných odposlechů exprimátora Prahy Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Obžaloba tvrdila, že Bárta v roce 2009 navedl Petržílka k získání odposlechů a ten mu předal 159 nahrávek v režimu 'důvěrné'. Stíhání trvalo přibližně osm a půl roku (od roku 2013); v květnu 2022 soud oba pravomocně osvobodil, protože vynesení odposlechů se neprokázalo (Vrchní soud v Praze zamítl odvolání státního zástupce). V roce 2023 získal Bárta od státu odškodnění za nezákonné stíhání cca 950 tisíc korun. Uvádím pro úplnost – stíhání skončilo osvobozením.

Michal Redl je klíčovou postavou korupční kauzy Dozimetr, odhalené policejním zásahem v červnu 2022 (NCOZ) na pražském magistrátu a v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP). Podle obžaloby (275 stran) systematicky obsazoval spřátelené manažery do klíčových pozic DPP tak, aby ovlivňovali výběrová řízení a inkasovali od vítězných firem úplatky. V září 2025 začalo hlavní líčení u Městského soudu / Obvodního soudu pro Prahu 9. Redl je obžalován z účasti/vedení organizované zločinecké skupiny, přijímání a poskytování úplatků a legalizace výnosů z trestné činnosti. Jako údajnému vůdci skupiny mu podle státního zástupce Adama Borguly hrozí až 10 let vězení (nejvyšší navrhovaný trest v kauze). Kauza měla přímé politické dopady: kvůli kontaktům s Redlem skončil náměstek pražské primátorky Petr Hlubuček (STAN) a ministr školství Petr Gazdík (STAN); svědčil i Stanislav Polčák (STAN), který se poté stáhl. Redl dlouhodobě spolupracoval s Radovanem Krejčířem.

V březnu 2022 Zeman udělil milost Miloši Balákovi, řediteli Lesní správy Lány (organizace spadající pod Kancelář prezidenta), který byl týden předtím pravomocně odsouzen ke třem letům vězení, peněžitému trestu 1,8 mil. Kč a čtyřletému zákazu činnosti za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na svahy v Lánské oboře u nádrže Klíčava. Milost zahladila odsouzení. Odůvodnění mělo jedinou stránku bez podrobného zdůvodnění.

V roce 2022 server Seznam Zprávy zveřejnil, že disertační práce Tomáše Tuhého (obhájená na VŠB-TU Ostrava) obsahuje řadu nepřiznaných, doslovně shodných nebo mírně poupravených pasáží ze dvou diplomových a dvou bakalářských prací jiných autorů a z internetových článků. Expert na plagiáty Jan Mach z VŠE naměřil shodu 34 % (iThenticate) až 68 % (odevzdej.cz). Prošetřovací komise VŠB-TU Ostrava dospěla k závěru, že Tuhý porušil citační etiku v teoretické části práce, praktickou část ale označila za původní; porušení hodnotila spíše jako neznalost citační praxe než úmysl. Titul nešlo odebrat, protože vypršela tříletá lhůta. Jde tedy o doložené porušení citační etiky konstatované univerzitní komisí, nikoli o soudně prokázaný delikt.

Státní České dráhy prodaly Sekyra Group pozemky na Smíchově bez soutěže a na základě sporných znaleckých posudků výrazně pod tržní cenou (první tranše cca 6 200 Kč/m², zatímco na Žižkově témuž developerovi za více než 23 000 Kč/m²). Odhadovaná škoda ČD dle realitních expertů 0,6 až 2 miliardy Kč. Rámcová smlouva byla podle auditorů nevyvážená ve prospěch developera (právo koupit kdykoliv vs. povinnost ČD prodat). Transparency International podala trestní oznámení pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Věc prošetřovala policie (NCOZ) a odložila ji v roce 2023 jako netrestný čin; ČD se soudily se znaleckými ústavy (Kopprea, Grant Thornton Valuations), strany později uzavřely novou smlouvu. Sekyra Group transakci hájí, mediální kritiku odmítá a tvrdí, že sama utrpěla škody.

Rostislav Vondruška byl jako generální ředitel státní agentury CzechTourism v letech 2012–2014 obžalován a následně pravomocně odsouzen za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Nakoupil dárkové poukazy na wellness pobyty v českých hotelech za zhruba 600 000 Kč z peněz agentury; podle soudu jen část použil k účelu propagace ČR, zbytek nezajistil k propagaci a některé rozdal svým lékařům, kamarádům a synovi. Kauza prošla několika koly (první rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 v únoru 2019, opakované rušení a vracení). Pravomocně byl odsouzen v říjnu 2022 k ročnímu podmíněnému trestu (spoluobžalovaná Andrea Gregorová, bývalá ředitelka odboru ekonomiky CzechTourism, dostala šestiměsíční podmínku); oba měli uhradit škodu, s úroky téměř 300 000 Kč. OBĚ STRANY: Vondruška vinu odmítal, tvrdil, že nezaznělo, jak se obohatil ani jaké měl výhody, a stíhání dříve označil za 'politickou objednávku' s cílem ukončit jeho kariéru ve veřejné službě; zvažoval dovolání. Pozn.: k jednání došlo v roli ředitele CzechTourism (do funkce ministra pro místní rozvoj se vrátil na tuto pozici), nikoli přímo při výkonu ministerského mandátu.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové vyplatilo v období od 23. 9. 2020 do 30. 11. 2021 na platech a odměnách fotografa (David Šedivý) a kameramana (Jakub Konečný) celkem 1 930 769 Kč (bez odvodů). Oba zaměstnanci fotili a natáčeli obsah zejména pro osobní Instagram a Facebook ministryně, čímž vznikla přezdívka 'ministryně Instagramu'. Kritici (mj. Markéta Pekarová Adamová) označili výdaj za zneužití státních prostředků na osobní politické PR a vyzvali k vrácení peněz. OBĚ STRANY: Schillerová odmítla, že šlo o její osobní síť – tvrdila, že šlo o zaměstnance tiskového odboru propagující celý resort, nikoli jen ji osobně. Kauzu odhalily Seznam Zprávy v lednu 2022.

Jako ministryně životního prostředí (12/2021–11/2022) Hubáčková nepřiznala v oznámení podle zákona o střetu zájmů (majetkové přiznání) vlastnictví akcií vodárenské společnosti VaK Hodonín. Podle výkladu úřadů šlo o porušení zákona o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.). Zároveň resort pod jejím vedením rozhodoval ve věci, v níž byl VaK Hodonín klíčovým hráčem, což vedlo k výtce střetu zájmů (upozornil na to mj. poslanec Patrik Nacher) a kvůli nestandardním postupům MŽP se dílčí věc dostala i k policii. OBĚ STRANY: Hubáčková se hájila tím, že jí bylo řečeno, že drobné a fakticky neprodejné akcie (akcie VaK se neobchodují) uvádět nemusí; podle výkladu to však rozhodující nebylo a přiznat je měla. Reálná sankce (pokuta 1 000–50 000 Kč) jí nakonec kvůli přehazování kompetence mezi úřady nehrozila / nebyla uložena — případ nikdo nechtěl řešit. Závažnost je nízká: potvrzené porušení transparenční povinnosti, ale malá majetková hodnota, bez prokázaného obohacení a bez sankce.

V dubnu 2022 provedla NCOZ razii na ministerstvu zemědělství kvůli podezření z korupce u IT zakázek za desítky milionů korun z doby, kdy resort vedl Toman (2018–2021); při zadržení šéfa IT odboru byla nalezena taška s cca 250 tisíci Kč. Podle médií policie prověřovala i to, zda úplatky mohl přijímat i tehdejší ministr Toman a jeho úředníci (mj. u tendru na licence Oracle za cca 40 mil. Kč). V listopadu 2024 policie navrhla obžalobu dvou osob. DŮLEŽITÉ / DRUHÁ STRANA: obviněni a navrženi k obžalobě byli šéf IT odboru Oleg Blaško a obchodní zástupce Oracle Richard Novotný — samotný Miroslav Toman OBVINĚN NEBYL. Vůči jeho osobě jde tedy o doložené vyšetřování bez vzneseného obvinění, platí presumpce neviny.

Dostálová se stala ústřední postavou kauzy agentury CzechTourism – dle vyšetřovatelů měla jako náměstkyně rozhodovat o penězích ve prospěch vybraných osob; policie provedla domovní prohlídku a řešila zakázky za 38 mil. Kč. Objevila se i podezření kolem tendru v Hořicích a financování auta manžela z platu asistenta. Dostálová vše popřela a nebyla pravomocně odsouzena; jde o neprokázaná obvinění.

Expředseda sněmovny za ANO dodatečně přiznal téměř 850 tis. Kč příjmů z advokacie, dříve neuvedených; jako advokát zastupoval nemocnici ve sporu se státem.

V únoru 2021 se objevilo video, na němž ministryně financí Alena Schillerová jela ve služebním automobilu nepřipoutaná bezpečnostním pásem (při kontrole cen respirátorů). Přestupek řešil pražský magistrát. Za jízdu bez pásu hrozí pokuta a tři body v bodovém systému. Schillerová uvedla, že je připravena pokutu zaplatit. OBĚ STRANY: Schillerová přestupek nepopírala a přislíbila zaplacení pokuty; jde o doložený, byť méně závažný dopravní přestupek veřejného činitele.

V noci z 23. na 24. ledna 2021 se Paroubek zúčastnil narozeninové oslavy podnikatele a exposlance Petra Bendy v hotelu Prince de Ligne v Teplicích. Šlo o hromadnou akci s desítkami hostů (mj. Milan Hnilička, Jiří Šlégr, policejní šéf Vladislav Husák) v době nejpřísnějších protiepidemických opatření (PES stupeň 5), kdy byla podobná shromáždění zakázána. Účast prominentů potvrdila policie i následné přestupkové řízení; jde o doložený, napříč médii (iROZHLAS, Seznam Zprávy, Deník, ČT24, Blesk) potvrzený faktický incident, nikoli spekulaci. Tři účastníci (Hnilička, Šlégr, Dvořák) dostali pokuty za porušení vládních opatření.

Podle investigace Seznam Zpráv získal Svoboda nemovitosti za nápadně výhodných okolností: v roce 2021 koupil luxusní byt na Vinohradech za zhruba 12,5 milionu korun, přestože jej předchozí majitel pořídil za 16 milionů (tedy s několikamilionovou ztrátou prodávajícího). Obdobný vzorec se objevil u bytu v projektu River Lofts, kde prodávající pořídil byt v dražbě za cca 6 milionů a Svobodovi jej prodal za cca 5,5 milionu. Novináři poukazují na to, že realitní subjekty 'dobrovolně tratily' ve Svobodův prospěch, což vzbuzuje otázky o původu výhody.

V dubnu 2021 měl tehdejší vicepremiér a ministr vnitra Hamáček plánovat cestu do Moskvy s údajným záměrem 'vyměnit mezinárodní skandál' kolem výbuchů ve Vrběticích (přiznaná role ruské GRU) za dodávky vakcíny Sputnik V a summit Biden–Putin v Praze (odhalil Seznam Zprávy, reportéři Kroupa a Ciroková). DOLOŽENÍ: (1) Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) věc vyšetřovala pro podezření ze dvou trestných činů – zneužití pravomoci úřední osoby a ohrožení utajované informace. Případ dne 11. 7. 2022 ODLOŽILA s odůvodněním, že Hamáčkovi zanikla trestní odpovědnost za PŘÍPRAVU ke zvlášť závažnému zločinu, protože od dalšího jednání dobrovolně upustil. (2) Hamáček podal na Seznam civilní žalobu na 10 mil. Kč a trestní oznámení na novináře; trestní oznámení policie odložila a civilní žalobu soud v květnu 2022 zamítl s tím, že články nezasáhly do jeho osobnostních práv – rozsudek se stal pravomocným (neodvolal se), Hamáček propadl soudní poplatek a hradil náklady. OBĚ STRANY: Hamáček trvale popírá, že by plánoval jakýkoli 'výměnný obchod s Ruskem', a tvrdí, že tématem schůzek byl jen dopad kauzy na bezpečnost státu; dozorující státní zástupce Marek Bodlák vyloučil vlastizradu a upozornil, že příprava není vždy trestná. Přesto oficiální policejní formulace (dobrovolné upuštění od přípravy zvlášť závažného zločinu) a prohraný soud proti médiu představují doložené jádro kauzy.

Husák jako ředitel Krajského ředitelství policie Libereckého kraje se v lednu 2021 zúčastnil narozeninové oslavy podnikatele/exposlance Petra Bendy v teplickém hotelu Prince de Ligne, ačkoli v době přísných protiepidemických opatření měly být hotely zavřené a shromažďování bylo zakázáno. Vysoký policejní funkcionář tak porušil covidová opatření a proti akci nezasáhl. Policejní prezident Jan Švejdar ho k 1. 2. 2021 odvolal z funkce krajského ředitele; formálně odvolání převzal 5. 2. 2021. Sankcí bylo mimo jiné snížení platu (řádově o cca 10 000 Kč). Toto je doložené úřední pochybení (odvolání z funkce + sankce).

Jako člen vlády a premiér byl Babiš opakovaně shledán ve střetu zájmů podle zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš, 2017). Přestože Agrofert i mediální dům MAFRA (MF DNES, Lidové noviny) vložil do svěřenských fondů, finální audit Evropské komise z roku 2019/2021 konstatoval, že fondy nadále ovládá a má přímý ekonomický zájem na Agrofertu. Kvůli ovládání médií mu Městský úřad Černošice v září 2021 uložil pokutu 250 000 Kč za porušení zákona o střetu zájmů (Krajský úřad ji poté zrušil). Jde o samostatnou rovinu porušení zákona o střetu zájmů (ovládání médií a firem) odlišnou od dotačních kauz.

Bývalý poslanec za Věci veřejné Jaroslav Škárka 1. listopadu 2020 zveřejnil na svém veřejném facebookovém profilu příspěvek nadepsaný „Zbyteční lidé – zbavme se jich“, v němž reagoval na reklamu fondu Nedoklubko a označil předčasně narozené (nedonošené) děti za „nevyvinuté zrůdy“ s IQ kolem padesátky, které budou pro společnost jen přítěží. V textu urážel i lidi s mentálním postižením, bezdomovce, migranty a neziskové organizace. Policie ho začala stíhat, státní zástupce podal obžalobu. Okresní soud Plzeň-sever ho v roce 2021 uznal vinným z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob a uložil mu 12 měsíců podmíněně se zkušební dobou 2 roky (soudkyně Iveta Zítková uložila mírnější trest, než žádalo státní zastupitelství, mj. protože Škárka přišel o zaměstnání u vězeňské služby). Krajský soud v Plzni v odvolacím řízení trest potvrdil a zmírnil na 10 měsíců podmíněně se zkušební dobou 1,5 roku; rozsudek je pravomocný. OBĚ STRANY: obžaloba/soudy stály na tom, že výroky naplnily skutkovou podstatu podněcování k nenávisti; Škárka výroky obhajoval a odvolával se, u krajského soudu dosáhl jen zmírnění, nikoli zproštění.

Arenberger pronajímal areál bývalého statku v Netřebě na Mělnicku Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (uložení archivu), přičemž tuto nemocnici sám od října 2019 vedl jako ředitel (předtím náměstek). Účtoval kolem 100 tisíc Kč měsíčně. Prověrka ministerstva financí označila situaci za potenciální střet zájmů. Ještě ve funkci ministra Arenberger nájem snížil na 1 Kč měsíčně a nemocnice pronájem následně ukončila. Byl jedním z důvodů, které vedly k jeho rezignaci. Obě strany: opozice a část koalice to označily za střet zájmů a důvod k odchodu; Arenberger tvrdil, že k zásadnímu pochybení nedošlo a řadu věcí objasnil.

Arenberger jako veřejný funkcionář (ředitel FNKV) dlouhodobě nepřiznával rozsáhlý majetek. Až po nástupu do vlády a po upozornění novinářů podal oznámení s 65 nemovitostmi (byty, domy, lesy, pole, vila v Kobylisích, domy na Mělnicku) a vedlejším příjmem zhruba 30 milionů Kč (z toho ~28 mil. z živnosti, 1,5 mil. z pronájmu, 400 tis. za členství v Radě ČRo). O případ se zajímala finanční správa; nepřesné či nepravdivé údaje v oznámení jsou přestupek s pokutou do 50 tisíc Kč. Arenberger sám přiznal, že majetkové přiznání vyplnil nesprávně. Obě strany: sám mluvil o chybě a 'mediálním lynči'; média a politologové upozorňovali na zatajení majetku za desítky až sto milionů.

Arenberger v roce 2019 privatizoval (koupil za výhodnou cenu) obecní byt v Praze 1, přičemž v podkladech bylo uvedeno, že nevlastní jinou nemovitost v Praze ani Středočeském kraji. V té době přitom vlastnil desítky nemovitostí, mj. vilu v pražských Kobylisích a domy na Mělnicku. Radnice Prahy 1 tvrdila, že vlastnictví jiných nemovitostí nebylo podmínkou prodeje, a od smlouvy neodstoupila. Policie případ v červenci 2021 odložila s tím, že trestný čin se nestal. Uvádím jako doložený sporný nález s výhradou, že orgány činné v trestním řízení pochybení neshledaly.

Během pandemie covid-19 vyzvala Landova iniciativa Zlatý špendlík příznivce, aby zahltili krajské hygienické stanice hromadnými žádostmi o informace podle zákona č. 106. Stanice obdržely přibližně 10 000 často zbytečných žádostí, což mělo obstrukčně ochromit jejich činnost. Ministerstvo zdravotnictví (ministr Adam Vojtěch) podalo v listopadu 2021 trestní oznámení pro podezření ze sabotáže a šikany hygieniků. Vrchní/státní zastupitelství v Praze v roce 2022 uzavřelo, že šlo o obstrukci, nikoli o sabotáž, a tudíž NE o trestný čin — Landa ani iniciativa nebyli obžalováni. Doložený incident s úředním rozměrem (trestní oznámení ministerstva + rozhodnutí státního zastupitelství), právně však skončil bez obvinění.

V květnu 2021 během působení jako velvyslanec v Kuvajtu Dvořák zveřejnil selfie s izraelskou vlajkou a textem "I stand with Israel" v době eskalace izraelsko-palestinského konfliktu. Kuvajt si jej předvolal a Dvořák se následně veřejně omluvil otevřeným dopisem. Šlo o porušení diplomatické zdrženlivosti v hostitelské zemi. OBĚ STRANY: kuvajtská strana (protest, předvolání) vs. Dvořák (omluva). Nižší závažnost, doloženo Wikipedií a dobovými zprávami.

Jako končící hejtman Zlínského kraje Čunek jen pár dnů po prohraných krajských volbách (říjen 2020), kdy už bylo jasné, že post neobhájí a nová koalice ANO/opozice projekt nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích odmítá, podepsal jménem kraje závazné smlouvy: koupi pozemků od Římskokatolické farnosti Zlín-Malenovice za zhruba 42 mil. Kč a dále smlouvu o smlouvě budoucí s pražským developerem CZ 5 na prodej části pozemků za cca 61 mil. Kč se smluvní pokutou přesahující 40 mil. Kč v neprospěch kraje, pokud by prodej nedodržel; ředitelem navázané obchodní galerie byl podle médií Čunkův stranický kolega. Nastupující koalice krok označila za nemorální a skandální, protože zavazoval kraj i budoucí vedení k projektu za miliardy, který nechtěli. V souvislosti s plánovanou nemocnicí bylo podáno i trestní oznámení pro možnou nehospodárnost. STRANA ČUNKA: nákup i smlouvy hájil jako řádné a v zájmu kraje, trestní oznámení označil za politicky motivované a nehospodárnost odmítl. Bez odsouzení – jde o doloženou spornou transakci a spor o hospodárnost, nikoli o pravomocně potvrzené provinění.

Rafaj se během rozhodování ÚOHS opakovaně nestandardně a utajeně sešel se zlínským hejtmanem Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho úřad následně v prvním stupni schválil kontroverzní zakázku na projektanta nové zlínské nemocnice (351 mil. Kč, projekt za cca 8 miliard) a zamítl rozklad neúspěšného uchazeče. Se stejným výsledkem se dvojice setkávala i v době, kdy ÚOHS řešil tendr na autobusovou dopravu ve Zlínském kraji za cca 11 miliard. O schůzky se zajímala policie. Rafaj i Čunek schůzky bagatelizovali; Čunek mluvil o jediném setkání, podle novinářů jich bylo více.

Rafaj poslal ze svého účtu zálohu 3,5 milionu korun na koupi bytu v Brně, který je ale úředně napsaný na firmu Proxima Realit ovládanou Alexandrem Čubou, kontroverzním podnikatelem a bývalým funkcionářem místní ČSSD. Byt firma pořídila v roce 2013 za 5,3 mil. a měl původně připadnout Rafajovi. ÚOHS pak tento byt využíval jako služební a platil v něm nájem s podmínkou, že v něm může bydlet jen předseda úřadu. Další byt levně koupila Rafajova dcera od jiného lobbisty ČSSD Petra Kolaříka. Vazba na Čubu je klíčová i pro další kauzy (potápěčské centrum).

V březnu 2020 policie na přímý pokyn ministra vnitra Hamáčka zabavila ve skladu v Lovosicích statisíce ochranných roušek, což Hamáček prezentoval jako úspěšný zátah. Zboží ale patřilo soukromé firmě; stát následně vyplatil 26 mil. Kč na náhradách a nákladech (mj. advokátní kanceláři zastupující ruské oligarchy). DOLOŽENÍ: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své kontrolní zprávě konstatoval, že pokyn k zabavení byl vydán bez čísla jednacího a nebyl právně platný. OBĚ STRANY: Hamáček uvádí, že má 'čisté svědomí', že žádná škoda nevznikla a že postupoval tak, aby zajistil zásobování ochrannými pomůckami v krizi. Nejde o trestní odsouzení – jde o zjištění státní kontrolní instituce o nezákonném/vadném úředním pokynu a vynaložených veřejných prostředcích.

Jako ministr obrany Metnar předložil vládě podklady s cenou cca 780 mil. Kč, přičemž ministerstvo za dvě sady pasivních radarů VERA NG (systém DPET od firmy ERA) nakonec zaplatilo zhruba 1,5 mld. Kč — podle médií zhruba trojnásobek ceny, kterou za obdobný systém dříve zaplatilo NATO. Premiér Babiš i opozice žádali vysvětlení, náměstka nákup stál funkci. DRUHÁ STRANA: Vojenská policie případ prošetřila a odložila s tím, že nedošlo k trestnému činu; nezávislá expertní komise označila cenu za odůvodněnou a neshledala netransparentní manipulaci. Jde tedy o doložený spor o zakázku a o chybné informování vlády, nikoli o prokázané trestné jednání.

Jako ministr kultury Zaorálek (ČSSD) nezahrnul do svého oznámení o majetku (majetkové přiznání dle zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů) byt, za což mu příslušný úřad uložil pokutu. Šlo o administrativní pochybení (opomenutí nemovitosti v oznámení). Podobný postih ve stejné době hrozil i jeho stranickému kolegovi, tehdejšímu ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi, který do oznámení nezapsal garáž a sklep. Jde o doložený úřední postih, byť nízké závažnosti a typově běžný u řady politiků (opomenutí položky v registru oznámení). Nejde o trestní věc ani o nelegálně nabytý majetek.

Jako ministr Toman v roce 2020 pronajal budovu ministerstva v Náchodě místní organizaci ČSSD vedené poslancem a starostou Janem Birke za cca 900 Kč/m² ročně, tedy podle médií výrazně pod tržní cenou. Šlo o rozhodnutí resortu ve prospěch strany, která Tomana do funkce nominovala; nájem byl posléze ukončen (k prosinci 2021). Nešlo o trestní věc, ale o doložené netransparentní/klientelistické zvýhodnění spřízněné strany. Zdrojem je souhrn na Wikipedii odkazující na mediální reportáže.

Jana Nagyová jako vedoucí kanceláře premiéra Petra Nečase nezákonně úkolovala důstojníky Vojenského zpravodajství, aby sledovali tehdejší manželku premiéra Radku Nečasovou (cílem bylo urychlit rozvod). Byla pravomocně odsouzena za organizování zneužití pravomoci úřední osoby: obvodní soud ji uznal vinnou (2018/2019), odvolací Městský soud v Praze potvrdil vinu a uložil tříletý podmíněný trest a desetiletý (maximální) zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Nejvyšší soud zamítl dovolání (2021) a Ústavní soud zamítl ústavní stížnosti (2022) — rozsudek je pravomocný a definitivní. Obhajoba (obě strany): Nečasová i odsouzení zpravodajci vinu od počátku popírali, tvrdili porušení práva na spravedlivý proces a namítali údajné porušení ústavně zaručených práv; Ústavní soud jejich stížnosti zamítl. Kauza v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Při domovní prohlídce v březnu 2019 policie u Rafaje doma našla ve skříních dva miliony korun v hotovosti v obálkách, jejichž původ nebyl vyjasněn. Rafaj později policii tvrdil, že šlo o půjčku od majitele Fio banky Petra Marši. Rafaj i jeho místopředsedkyně neuspěli se stížností na tuto domovní prohlídku u soudu.

Švachula byl obviněn a stíhán v samostatné kauze úniku neveřejných informací z policejních spisů (mimo Stoku). Podle obžaloby si měl vyžádat neveřejné informace z probíhajícího vyšetřování prostřednictvím podnikatele Samana El-Talabaniho. Kauza se dostala k Krajskému soudu v Brně (hlavní líčení začalo v lednu 2023), část obviněných z celkové skupiny (policie chtěla k soudu poslat 29 lidí) se přiznala. V říjnu 2023 soud stíhání Švachuly a dalších dvou osob (vč. El-Talabaniho) ZASTAVIL — nikoli pro nevinu, ale pro nezákonnost/neúčelnost, protože hrozící trest byl marginální ve srovnání s vysokými tresty, které už dostali v kauze Stoka.

Podle policejních dokumentů (zveřejněných Hospodářskými novinami) měl Švachula jako člen rozkladové komise Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a přes vazby na tehdejšího předsedu Petra Rafaje ovlivňovat rozhodování úřadu ve prospěch spřízněných firem a zprostředkovávat vlivným politikům (mj. okruh kolem Jaroslava Faltýnka) přístup k úřadu. Detektivové v materiálech uvedli, že 'v obecné rovině se dá hovořit o ovládnutí ÚOHS Jiřím Švachulou'. Zmiňovány jsou konkrétní zakázky (trolejbusy DPMB za cca 150 mil. Kč, zakázky ŘSD), schůzky mimo sídlo úřadu v Švachulově baru Garage Wine. Tato větev vyšetřování se prolíná s komplexem Stoka; část týkající se Faltýnka a Rafaje byla policií odložena bez obvinění.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) konstatoval, že Ministerstvo financí v kontrolovaném období neprovádělo žádný dohled nad Finanční správou zaměřený na postupy ve správě daní. Kvůli pochybením finančních úřadů musel stát vracet firmám cca 180 milionů Kč a dalších zhruba 61 milionů zaplatil na úrocích. Kontrola ukázala, že motivace zaměstnanců byla navázána na prokazování počtu úkonů (akcí) proti podnikatelům – tedy systém, jehož existenci Schillerová opakovaně veřejně i ve Sněmovně popírala. Schillerová přitom odpovídala za výběr daní od začátku roku 2016 (nejprve jako náměstkyně, od konce 2017 jako ministryně). OBĚ STRANY: Schillerová existenci systému odměn za 'zakleknutí' na firmy popírala; nález NKÚ a reporting Seznam Zpráv ale doložily navázání hodnocení na počty úkonů proti podnikatelům.

V červnu 2019 investigativní média doložila, že Adam Vojtěch (jako tajemník na MF od roku 2014 a později jako ministr zdravotnictví) spolupracoval s podnikatelem a lobbistou Tomášem Horáčkem, který byl v té době trestně stíhaný / obviněný v kauze zmanipulovaných nemocničních zakázek (podezření z ovlivňování přidělování zakázek pražských nemocnic a žádostí o úplatky). Přes Horáčka a jeho právničku Vojtěch zjišťoval citlivé informace o politických oponentech a osobách kolem vlády – např. plat manželky tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) Zdenky Němečkové Crkvenjaš a hospodaření České televize. Podle Horáčka proběhly desítky schůzek a stovka žádostí o informace. Obě strany: Vojtěch styky přiznal, ale odmítl nezákonnost – Horáčka prý vnímal jako „whistleblowera, který ukazuje na problémy ve zdravotnictví“, a tvrdil, že nedělal nic nekalého. Exministr Němeček označil za pikantní, že Vojtěch odvolával ředitele fakultních nemocnic s odůvodněním, že jim zakázky sháněl Horáček, ačkoli sám s ním na citlivých věcech spolupracoval. ODS vyzvala Vojtěcha k rezignaci. Věc nevedla k obvinění Vojtěcha, jde o doloženou etickou/politickou kauzu (potvrzena jeho vlastním přiznáním a shodou seriózních médií).

V březnu 2019 na jednání se zahraničními investory na Ministerstvu průmyslu a obchodu nechala Nováková na žádost velvyslance ČLR na svůj pokyn opustit jednání zástupce Tchaj-wanu. Krok vyvolal ostrou kritiku, polovina senátorů v otevřeném dopise vyzvala premiéra Babiše k jejímu okamžitému odvolání s tím, že poškodila vztahy s Tchaj-wanem a opakovaně nezvládla své povinnosti. Dne 10. dubna 2019 Babiš oznámil její odvolání. Jde o doloženou politicko-diplomatickou kontroverzi a pochybení ve výkonu funkce, nikoli o trestní věc.

Jako ministr zemědělství (2018–2021) byl Toman podezřelý ze střetu zájmů kvůli evropským zemědělským dotacím pro firmy své rodiny. Jeho otec Miroslav Toman st. vlastnil 80 % akcií holdingu Agrotrade, mladší bratr Zdeněk byl v představenstvu; pod Agrotrade spadala firma Xaverov čerpající dotace. Toman řídil resort, pod který spadá Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), jenž tyto dotace vyplácí. V roce 2019 SZIF kvůli možnému střetu zájmů pozastavil proplácení dotací firmám navázaným na rodinu Tomanových (obdobně jako u Agrofertu premiéra Babiše) a případ zkoumal audit Evropské komise. DRUHÁ STRANA: Toman střet zájmů opakovaně odmítl ("žádný střet zájmů nebyl, není a nebude"), tvrdil, že ve firmě nefiguruje a že se ho zpráva EK netýká. EK vyšetřování nakonec uzavřela BEZ uložení sankce a ČR dotace nevracela. Nejde tedy o prokázané pochybení, ale o doložený, institucemi řešený střet zájmů.

Pořad ČT Reportéři (2019) upozornil, že ministerstvo zemědělství vydalo v roce 2005 sporné prohlášení, na jehož základě firma Xaverov (80 % otec ministra) potvrdila vlastnictví lukrativních pražských pozemků, na nichž později vyrostly dopravní stavby; stát a Praha je pak od rodiny vykupovaly zpět za stovky milionů (uváděno cca 250 mil. Kč, jednotlivé pozemky násobně nad znaleckou cenou). Miroslav Toman ml. byl v době vydání dokumentu (2005) náměstkem ministra zemědělství. DRUHÁ STRANA: dokument byl formálně vydán za ministra Petra Zgarby (ČSSD), spory se státním pozemkovým úřadem skončily smírem, Tomanovo osobní pochybení nebylo prokázáno a sám věc odmítl komentovat. Jde o doloženou pochybnost o střetu zájmů, nikoli o pravomocně prokázané provinění.

Po odchodu z funkce ministryně průmyslu a obchodu (duben 2019) Marta Nováková v zákonné 30denní lhůtě neodevzdala povinné výstupní oznámení o majetku podle zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti věc řešilo jako přestupek s hrozbou pokuty v rozmezí 1 000 až 50 000 Kč; případ byl postoupen příslušnému správnímu orgánu v Ostravě (dle trvalého bydliště). Jde o doložené formální porušení zákona, nikoli o korupci či trestný čin.

Za Svobodova vedení prodávala Správa železnic v letech 2018–2024 kovový odpad (šrot) v objemu přibližně 300 milionů korun firmě Trojek, přičemž ceny nebyly zveřejňovány s odkazem na obchodní tajemství. Investigativa Seznam Zpráv upozornila, že firma je spojena s bytem ve stejném domě a na stejném patře, kde si Svoboda pořídil lukrativní byt – tedy podezření na střet zájmů a nestandardní obchodní vztah. Správa železnic po odhalení oznámila prověrku těchto smluv. Svoboda obecně jakékoli pochybení odmítá.

V korupční kauze kolem zakázek a dotací agentury CzechTourism policie od roku 2018 označila tehdejší náměstkyni (a pozdější ministryni) pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO) za jednu z hlavních podezřelých; kriminalisté zasahovali i na ministerstvu. Podle vyšetřovatelů měla ve funkci náměstkyně rozhodovat nestandardně, mimo standardní úřední postup, o vynakládání peněz ve prospěch vybraných osob. V roce 2020 policie obvinila 10 lidí, Dostálovou vyšetřovala samostatně (zvlášť). Podle serveru Neovlivni.cz (2021) chtěl státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Dostálovou stíhat, byl však z případu odejmut nadřízenými. Její větev případu byla v červenci 2022 odložena — obviněna ani odsouzena nebyla. Dostálová konzistentně popírala úplatky i ovlivňování zakázek a hájila čisté svědomí. OBĚ STRANY: policie/žalobce ji vedli jako hlavní podezřelou a zvažovali stíhání; obhajoba popírala pochybení a věc byla nakonec odložena bez obvinění.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v kontrolní zprávě zjistil, že MPSV za éry ministryně Marksové neoprávněně a bez otevřené soutěže utratilo cca půl miliardy korun za IT systémy pro výplatu sociálních dávek (prodloužení smlouvy s OKsystem bez soutěže, integrace za +87 mil. Kč, systém podpor v nezaměstnanosti +73 mil. Kč). NKÚ ministerstvo uvedlo, že se do 'krajně naléhavé situace uvedlo vlastní nečinností' a porušilo zákon o veřejných zakázkách. Marksová navíc 16.11.2017 podepsala zrušení zakázky na systém IS DAV I; NKÚ vyčíslil důsledky (prodloužená závislost na dodavateli) na cca 1 miliardu Kč (241 mil. Kč ztráta v r. 2017 + odhad až 723 mil. Kč do r. 2020). NKÚ podal dvě trestní oznámení. STRANA MARKSOVÉ: závěry NKÚ označila za 'nepřesné, zavádějící a účelové', tvrdila že ministerstvo naopak ušetřilo 600 mil. Kč a rozhodnutí zdůvodňovala snahou prolomit monopol OKsystemu. VÝSLEDEK: policie prošetřování uzavřela s tím, že se nestalo nic trestného — proti Marksové nebylo vzneseno trestní obvinění. Jde tedy o doložené pochybení dle úřední kontrolní zprávy NKÚ, nikoli o trestní odsouzení.

V červenci 2018, krátce po jmenování ministrem práce a sociálních věcí ve druhé vládě Andreje Babiše (jmenován 27. 6. 2018), odhalil server Seznam Zprávy rozsáhlé shody v bakalářské práci Petra Krčála z roku 2007. Kontrola prokázala 28% shodu s cizími texty, práce se nejvíce podobala bakalářské práci obhájené o rok dříve. Krčál kvůli pochybnostem 17. 7. 2018 oznámil rezignaci na ministerský post (ve funkci byl pouhých 22 dní) a 19. 7. 2018 se vzdal i všech stranických funkcí v ČSSD (řadovým členem zůstal). Po jeho odchodu bylo plagiátorství nalezeno i v jeho diplomové (magisterské) práci 'Volný čas dospělých' z roku 2009 — úvodních 17 stran bylo zcela totožných s jeho problematickou bakalářskou prací. Jde o doložené osobní pochybení (akademický podvod) veřejného činitele, potvrzené shodou seriózních médií i vlastní rezignací. Krčála ve funkci nahradila Jana Maláčová.

Za Němečkova ředitelování ve FN Ostrava (nákup přístroje CyberKnife) podalo v listopadu 2014 ministerstvo financí (v čele s Andrejem Babišem) trestní oznámení pro podezření z předražení. Policie později tvrdila, že nemocnice přeplatila zhruba o 65 milionů korun, a zajistila část prostředků na účtu dodavatelské firmy. NĚMEČKŮV STANOVISKO A VÝSLEDEK: Němeček uvedl, že není stíhán ani obviněn, k případu pouze podal vysvětlení. Případ policie následně ODLOŽILA – předražení se nepodařilo prokázat a nikdo nebyl obviněn. Nejde tedy o prokázané pochybení, ale o doložený spor/vyšetřování bez obvinění.

Taťána Malá byla 27. 6. 2018 jmenována ministryní spravedlnosti ve druhé Babišově vládě. Během několika dní odhalil Radiožurnál a další média rozsáhlé plagiátorství ve dvou jejích závěrečných pracích: (1) inženýrská/diplomová práce na Mendelově univerzitě v Brně (2015) na téma mikroklimatických podmínek v chovu králíků — podle analytika VŠE byla původní jen asi třetina teoretické části, zbytek opsán z práce z roku 2003; rektorka Danuše Nerudová připustila, že z dnešního hlediska jde zčásti o plagiát, titul jí ale zůstal kvůli promlčení. (2) Magisterská práce z Panevropské vysoké školy v Bratislavě (2011) z oblasti rodinného práva — expertně doloženo opisování (včetně přebraných překlepů) z práce Veroniky Grossové a z publikace Hrušákové a Králíčkové. Malá pochybení odmítla, mluvila o 'určitých chybách v citacích' a označila věc za kampaň proti své osobě. Pod tlakem 9. 7. 2018 rezignovala — ve funkci vydržela pouhých 13 dní. OBĚ STRANY: Malá tvrdí, že práce napsala sama a jde o účelovou kampaň; univerzitní komise Mendelovy univerzity označila její postup za neetický a rektorka připustila částečný plagiát, nezávislí analytici (VŠE) doložili rozsáhlé shody. Slovenská ani česká univerzita titul zpětně neodebrala (promlčení / nemožnost retroaktivního odebrání dle slovenského práva).

Během rozvodu v roce 2018 exmanželka Petra Paroubková veřejně tvrdila, že Paroubek měl v minulosti nelegální milionové příjmy, které neprocházely přes účet. Doloženým faktem zůstává, že Paroubek sám připustil hotovost v řádu desítek milionů korun (cca 35 mil. Kč) ve svém trezoru, kterou vysvětloval dřívějšími legálními příjmy a úsporami. Vyšetřování se rozběhlo v době, kdy kandidoval do Senátu.

Bednárik jako generální ředitel státní ČD Cargo podepsal v roce 2018 kontrakt na prodej 500 nákladních vagonů slovenské firmě SMK (za ~50,7 mil. Kč) a jejich zpětný dlouhodobý pronájem (10–15 let) za celkem cca 1 mld. Kč, s možností odkupu za 252 mil. Kč. Rok předtím (září 2017) se zúčastnil společného honu u Trenčína s majitelem SMK Ivanem Petríčkem, přičemž Bednárik předsedal poľovnému združeniu Vjarpol v revíru, kde měl Petríček dle katastru pozemky. Zakázku od 2020 prověřovala NCOZ a Vrchní státní zastupitelství v Praze. OBĚ STRANY: seriózní média napříč spektrem (Seznam Zprávy, iROZHLAS, investigace.cz) a konkurenční firma bratří Šuškových poukazovaly na možný střet zájmů kvůli osobním/poľovníckym vazbám mezi Bednárikem a Petríčkem; Bednárik střet zájmů odmítl, obchod hájil jako víceúrovňově schvalovaný a soukromé aktivity oddělené od profesních. VÝSLEDEK: policie trestní oznámení odložila, znalecky bylo shledáno, že transakce byla pro ČD Cargo ekonomicky výhodná, oznámení označeno za nástroj konkurenčního boje. Bednárik nebyl obviněn ani stíhán.

V roce 2018 média (ČT, iROZHLAS) upozornila, že Metnarova diplomová práce (obhájená 2004 na Ostravské univerzitě) nedostatečně uváděla citované zdroje — na 73 stranách jen několik odkazů, nejméně osm stran převzatých z knihy bez řádného označení. Metnar se veřejně omluvil za chyby a autorovi knihy. DRUHÁ STRANA: Ostravská univerzita po analýze uzavřela, že se NEJEDNALO o úmyslné plagiátorství (v době obhajoby škola neměla antiplagiátorský systém), pouze o nedostatečnou práci s citacemi. Metnar rezignaci nenabídl.

Michal Strnad poslal 22. 12. 2017, krátce před prezidentskými volbami 2018, spolku Přátelé Miloše Zemana 950 000 Kč tak, že skutečný původ peněz zastřel. Prostředky putovaly z jeho firmy Hela Group na účet autozastavárny Car Service Group CZ (Cash4Car) a týž den odešly jako dar Zemanovi. V interních dokumentech si zaměstnanci zapsali 'MS - dar Zeman - půjčka Hela'. Strnad původně vlastnictví autozastavárny popíral, po konfrontaci Seznam Zpráv připustil, že firmu spolufinancoval, ale tvrdil, že půjčka měla sloužit k výkupu aut. Šlo o obcházení transparentnosti financování kampaně; Strnad se stal jedním z nejštědřejších sponzorů Zemana, jeho otec Jaroslav byl v říjnu 2018 vyznamenán medailí Za zásluhy. Doloženo v rejstříku: firma HELA GROUP s.r.o. (IČO 24256382), z níž peníze vyšly, je dle ARES/obchodního rejstříku ve vlastnictví Michala Strnada. Registrová dohledávka (or.justice, úplný výpis): autozastavárna „Car Service Group CZ, s.r.o.“ (IČO 04538749) byla v roce 2021 přejmenována na Cavallino Group s.r.o. V době daru (2017) byl jejím jednatelem Marek Zurian (nar. 1991). Vlastníky firmy jsou/byly holdingy ALCOR INVESTMENTS a.s. a BlackBird Investments a.s. se sídlem U Rustonky 714/1, Karlín — na téže adrese jako Strnadova HELA GROUP s.r.o. (sdílené sídlo samo o sobě není důkaz, ale doplňuje doložený obraz).

Petr Rafaj jako předseda ÚOHS byl v březnu 2019 zadržen NCOZ v rámci prověřování manipulace mnohamiliardového tendru na provozovatele elektronického mýta. Policie podle odposlechů podezřívala Rafaje a poslance ANO Jaroslava Faltýnka, že na tajné schůzce v brněnském hotelu (listopad 2017) domlouvali prosazování zájmů společnosti Kapsch. Rafaj následně z pozice předsedy zrušil výsledek tendru, v němž Kapsch neuspěl kvůli vyšší ceně. DŮLEŽITÉ: Rafaj nebyl nikdy obviněn ani odsouzen — NCOZ v roce 2021 prověřování odložila pro nedostatek důkazů, kromě zachycených hovorů se nepodařilo shromáždit další důkazy.

V roce 2017 dal Turek ve společných garážích za stěrač auta zaměstnance velvyslanectví Saúdské Arábie obrázek šibenice a na střechu vozu měla být položena velká lovecká nábojnice. Kreslení šibenice Turek policii přiznal (obhajoval to údajnou obranou tehdejší přítelkyně), postavení nábojnice popřel; usvědčily ho i záběry z bezpečnostních kamer. Případ byl vyřešen jako přestupek na pražském úřadu a Turek dostal pokutu. Poškozený pracovník původem ze Saúdské Arábie u policie vypověděl, že se cítil ohrožen a kvůli incidentu změnil bydliště, a považoval to za útok kvůli svému původu. Saúdská Arábie kvůli případu poslala diplomatickou nótu. Doloženo úředně (přestupkové řízení, pokuta) i shodou seriózních médií.

V říjnu 2025 se objevil starší příspěvek Lipavského z pirátského fóra, kde v diskusi o politickém marketingu použil citát V. I. Lenina ('Kapitalisté nám prodají provaz, na kterém je oběsíme'). Po zveřejnění Lipavský veřejně přiznal a litoval, že citování masového vraha kvůli lepší analogii bylo přinejmenším nevhodné, a na síti X napsal 'Komunismus = zlo'. Jde o doloženou, ale marginální osobní kontroverzi, kterou sám uznal a za niž se omluvil.

Prymula byl v červnu 2016 ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem odvolán z funkce ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové kvůli střetu zájmů. Jako ředitel rozhodoval o nákupech farmaceutik a zdravotnických prostředků od dodavatelů, kteří zároveň spolupracovali (zadávali placené studie) se soukromou firmou Biovomed, spojenou s jeho rodinou/dcerou. Ministerstvo uvádělo inkasa v řádu desítek milionů korun a zakázky u dotčených firem mezi 2010 a 2016 přesahující miliardu korun. DRUHÁ STRANA: Prymula odvolání odmítl, označil je za osobní spor s ministrem Němečkem, tvrdil, že nemocnice od firem zadávajících studie Biovomedu nakoupila zboží jen za cca 48 tisíc korun, a chtěl se bránit soudně.

V srpnu 2024 vyšlo najevo, že Jakub Unucka jako 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a jeho manželka požádali o krajské dotace pro rodinnou firmu CU IDENT (Unucka 500 000 Kč, manželka 276 000 Kč, celkem cca 776–800 tis. Kč). Peníze pocházely z voucherového programu financovaného z Operačního programu Spravedlivá transformace (fond na zmírnění dopadů útlumu těžby uhlí) - tedy z prostředků administrovaných úřadem, kde Unucka působil. Projekt byl podán pod názvem 'Obnovení podnikání v oblasti vývoje elektroniky po výkonu uvolněné politické funkce'. Na věc upozornil pirátský krajský zastupitel Leonard Varga. Po medializaci Unucka od obou žádostí odstoupil, 15. srpna 2024 rezignoval na post náměstka a stáhl se z krajských voleb. Jde o samostatnou kauzu (klientelismus/střet zájmů), odlišnou od trestní kauzy manipulace zakázek.

Odpadová firma AVE CZ, kterou Křetínský nepřímo menšinově spoluvlastní (přes strukturu Andelta/EPI, spolu s Romanem Korbačkou a skupinou Kaprain Karla Pražáka), je od srpna 2022 trestně stíhána Národní centrálou proti organizovanému zločinu. Podle obžaloby firma v letech 2016–2020 systematicky falšovala evidenci a vykazovala až 94 % přijatého odpadu jako 'využití pro stavbu skládky', aby nemusela odvádět zákonné poplatky obcím a státu. Policie vyčíslila celkovou škodu na cca 3,7–3,76 mld. Kč (dílčí obžaloba uvádí 940 mil. Kč). V roce 2025 podal státní zástupce obžalobu a požaduje po firmě pokutu přes 1 miliardu korun. Podnět dala Transparency International. DŮLEŽITÉ: trestně stíhána je pouze právnická osoba – žádná fyzická osoba, tedy ani Křetínský ani žádný manažer, obviněna nebyla (což právníci označili za neobvyklé). Křetínský tedy osobně obviněn NENÍ.

V rámci hlavního líčení v kauze Dozimetr Michal Redl u soudu přiznal trestný čin nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy — na rozdíl od korupční části obžaloby, kterou odmítá. Tato část je tedy doložena vlastním přiznáním obžalovaného před soudem.

V lednu/únoru 2015 Zeman veřejně tvrdil, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v časopise Přítomnost článek 'Hitler je gentleman' ('viděl jsem ten článek na vlastní oči'). Vnučka Terezie Kaslová podala žalobu na ochranu osobnosti. Soud (Obvodní soud pro Prahu 1, 2016) rozhodl, že se stát musí Peroutkově vnučce omluvit; Nejvyšší soud rozsudek v roce 2021 potvrdil. Ministerstvo financí se v listopadu 2021 (podpis Alena Schillerová) oficiálně omluvilo. Článek s tímto názvem se v dochovaných necenzurovaných výtiscích Přítomnosti nikdy nenašel.

Transparency International a Oživení jako důvody pro odvolání uvedly řadu doložených střetů zájmů: firma BusLine Rafaje s dcerou hostila na fotbalovém zápase v Amsterdamu, přičemž ÚOHS pak opakovaně zaujímal ochranitelský postoj vůči BusLine; Miroslav Pelta mu zařizoval VIP vstupenky na zahraniční fotbalové zápasy; během řízení o osmimiliardovém projektu nemocnice se opakovaně sešel se zlínským hejtmanem Čunkem.

Jako ministryně spravedlnosti podala v roce 2020 stížnost pro porušení zákona ve prospěch podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha (odsouzen za ovlivňování svědků v kauze miliardových daňových podvodů s palivy), čímž automaticky spustila přezkum případu Nejvyšším soudem. Zadeha přitom kolem roku 2015 sama zastupovala jako advokátka (v otázce jeho propuštění z vazby ve Znojmě). Kritici, včetně předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, to označili za zjevný střet zájmů, umocněný tím, že si Benešová ponechala 10% podíl v advokátní kanceláři. Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona zamítl.

Rafaj jako předseda ÚOHS jako jediný rozhodoval o složení rozkladových (odvolacích) komisí. Podle Transparency International a Oživení do nich jmenoval své blízké bez potřebné odbornosti: dceru Petru Rafajovou, švagra Petra Kubína a politické kolegy z Frýdku-Místku. Do odvolací komise jmenoval též Petra Švachulu (později odsouzeného v brněnské korupční kauze Stoka), který podle odposlechů nezákonně zasahoval do rozhodování úřadu.

Během působení Daniela Szóráda ve funkci generálního ředitele Lesů ČR (2014–2018) získávala lesnická firma Kloboucká lesní s.r.o. zakázky od Lesů ČR za stovky milionů korun. Prokuristou (fakticky vedoucím) této firmy se v prosinci 2015 stal Luděk Szórád, bratr generálního ředitele. Podle Ekonomického deníku firma získala od Lesů ČR tendry v souhrnu přesahujícím 800 mil. Kč; jen šest tendrů účinných od 1. 1. 2016 mělo hodnotu 440 106 684 Kč bez DPH. Podezření vzbudilo, že v části případů Kloboucká lesní nevyhrála s nejnižší nabídkovou cenou (skončila na 2., 4., v jednom případě až se 6. nejnižší nabídkou). Jde o doložený střet zájmů (rodinná vazba ředitele zadavatele na vítěznou firmu), nikoli o prokázaný trestný čin.

Vondrášek postavil u svého rodinného domu ve Žďárkách na Náchodsku několik menších hospodářských staveb (tři kůlny pro koně, garáž, přístřešek) na zemědělské půdě bez řádného ohlášení stavebnímu úřadu a bez umístění povinného štítku o povolení stavby u vstupu na staveniště, resp. bez vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu. Věc se řešila po udání. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jej v přestupkovém řízení uznal vinným z porušení stavebního zákona. Od uložení správního trestu (pokuty) však bylo upuštěno, protože Vondrášek dodatečně doložil dokumentaci a nechal provést kolaudaci; uhradil pouze náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Jde o oficiálně doložené konstatování viny správním orgánem, byť u bagatelního přestupku bez sankce.

V listopadu 2014 byla Vesecká jmenována místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu, přestože nesplňovala zákonný požadavek nejméně sedmi let praxe v energetice (z toho tři roky ve vedoucí funkci). Kvůli tomuto jmenování byla trestně stíhána tehdejší předsedkyně ERÚ Alena Vitásková; Krajský soud v Jihlavě jí uložil podmíněný trest za zneužití pravomoci s tím, že jmenování bylo v rozporu se zákonem. Vesecká z funkce odešla v září 2016. Odvolací Krajský soud v Brně později Vitáskovou zprostil obžaloby s tím, že skutek nebyl trestným činem.

Zeman opakovaně odmítl jmenovat vysokoškolské profesory navržené vědeckými radami a schválené vládou (2013 Martin C. Putna, později Ivan Ošťádal, Jiří Fajt, Jan Eichler). Univerzita Karlova a VŠE podaly správní žaloby. Soudy v roce 2020 pravomocně rozhodly, že odmítnutí jmenování bylo v rozporu se zákonem, a Nejvyšší správní soud následně zamítl Zemanovy kasační stížnosti a nařídil profesory jmenovat. Případ byl uzavřen až jejich jmenováním za nástupce prezidenta Pavla (2023).

Martin Nejedlý, spolumajitel LUKOIL Aviation Czech a člen volebního výboru Zemanovy kampaně 2013, se stal vlivným externím poradcem prezidenta se zázemím na Hradě. Jeho firma dlužila státu ze sporu o letecké palivo (Správa státních hmotných rezerv). Zeman v roce 2016 veřejně prohlásil, že pokud Lukoil zaplatí státu dluh cca 28 mil. Kč, Nejedlý na Hradě zůstane; dluh byl uhrazen a Nejedlý zůstal. Jako oficiálně neplacený externí poradce nepotřeboval bezpečnostní prověrku, byť měl přístup do prezidentského prostředí.

Jako spolumajitel fotbalového klubu 1. FC Synot byl Ivo Valenta obžalován z návodu k podplácení rozhodčích – naváděl sportovního ředitele klubu Jaroslava Hastíka. Vinu prokázaly policejní odposlechy telefonních hovorů (mj. domlouvání úplatku kódovaným jazykem 'jedna a půl'). Okresní soud v Kroměříži jej v lednu 2006 odsoudil, po odvolacím kolečku mu soud vyměřil pokutu 350 000 Kč a čtyřměsíční podmíněný trest. Ústavní soud po více než třech letech zamítl ústavní stížnosti pěti z deseti odsouzených, výslovně včetně bývalého majitele klubu Ivo Valenty – tresty se tím staly pravomocnými a definitivními. (Pozn.: samostatný disciplinární spor s fotbalovým svazem, kde Nejvyšší soud v roce 2007 uznal, že ČMFS neměl právo Valentu jako nečlena trestat, se týkal jen svazové disciplinárky, nikoli tohoto trestního odsouzení.) Druhá strana: Valenta pochybení bagatelizoval, jako senátor prohlásil, že 'každý správný chlap má mít nějaký škraloup', a uvedl, že ho lidé zvolili navzdory této minulosti.

V září 2015 nastoupila manželka generálního ředitele Renata Szórádová do státního podniku Lesy ČR jako grafička v oddělení marketingu a komunikace, tedy do podniku, který její manžel řídil. Případ zveřejnil server HlídacíPes.org. Po vlně kritiky manželka místo opustila a Lesy ČR pozici grafika vypsaly ve veřejném výběrovém řízení. Jde o doložený střet zájmů / klientelismus v personální oblasti.

Poté, co Kubice odvolal Lessyho, jmenoval do čela Policie ČR Martina Červíčka. Poradní komise ministra vnitra Martina Peciny v lednu 2014 dospěla k závěru, že Kubice nebyl oprávněn odvolat Červíčka z předchozí pozice náměstka policejního prezidenta – tuto pravomoc měl mít jiný náměstek (Pavel Osvald) – a že tudíž i navazující Červíčkovo jmenování policejním prezidentem bylo neoprávněné. Komise doporučila obě rozhodnutí zrušit; Pecina 7. 1. 2014 Červíčka z funkce odvolal. Kombinace zrušení Lessyho odvolání a sporného Červíčkova jmenování vyústila v přechodné „dvojvládí“ na policejním prezidiu.

Jako starostka Horního Slavkova (2006–2013) si nechala schválit mimořádný peněžní dar 100 000 Kč z rozpočtu města, zdůvodněný prací 'nad rámec běžných pracovních povinností'; navíc pobírala roční dary 20 000 Kč. Podle zápisu z jednání hlasovala pro odměnu sama sobě; když opozice namítala, byl zápis po devíti měsících prohlášen za chybný a upraven. Ministerstvo vnitra (odbor dozoru) tehdy nesouhlasilo s odůvodněním a vyzvalo zastupitelstvo, aby usnesení o daru zrušilo — mj. s argumentem, že mimořádné úkoly jsou součástí funkce starosty. Pikantní je, že po přechodu na MV Vildumetzová později sama vedla právě odbor veřejné správy, dozoru a kontroly.

Babiš si v letech 2013 a 2014 od vlastní firmy Agrofert koupil korunové dluhopisy za celkem cca 1,5 miliardy Kč. Díky tehdejšímu daňovému nastavení (nominál 1 Kč) získával ročně kolem 90 milionů Kč na úrocích, které nemusel danit. Kauza propukla v roce 2017, kdy byl ministrem financí, a přispěla k jeho odchodu z vlády. Finanční správa v navazujících kontrolách u stovek firem doměřila přes 2,7 miliardy Kč daní; Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil, že šlo o zneužití práva. Policie samotné trestní oznámení na Agrofert odložila s tím, že nešlo o trestný čin. NKÚ zároveň zjistil, že finanční správa začala kontrolovat pozdě a část případů se promlčela.

Senát 4. 3. 2013 podal na prezidenta Klause historicky první ústavní žalobu pro velezradu. Kromě amnestie (kterou máme zvlášť) senátoři vytýkali i další jednání: dlouhodobé nejmenování ústavních soudců, odkládání ratifikace/podpisu změny Lisabonské smlouvy ke zřízení eurozónového záchranného fondu (ESM) a otálení s dodatkem k Evropské sociální chartě. Ústavní soud řízení 27. 3. 2013 zastavil z procesních důvodů — Klausův mandát mezitím skončil, takže se soud věcně nezabýval, zda k porušení ústavy došlo. Doloženo (irozhlas, usoud.cz, ČT24, e15).

Na fotografii z roku 2013 (u hotelu Pupp v Karlových Varech) je Turek zachycen v autě se zdviženou pravicí připomínající nacistický pozdrav. Poté, co snímek začal kolovat na sociálních sítích před eurovolbami, začala věc v červnu 2024 prověřovat policie. Případ byl následně odložen – podle okresního státního zástupce pro Prahu 4 kvůli promlčení, protože od gesta uplynulo více než deset let. Nešlo tedy o odsouzení ani očištění ve věci samé, ale o zastavení pro uplynutí lhůty trestní odpovědnosti. Jde o samostatné, doložené policejní řízení (odlišné od kauzy smazaných příspěvků).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil městu Kolín (za starostování Víta Rakušana) pokutu za to, že zadalo zakázku na právní služby v rozporu se zákonem – uzavřelo dvě smlouvy o poskytování právní pomoci s advokáty (Tomáš Kasal a Boris Jančák) bez řádného výběrového řízení, přestože předpokládaná hodnota překročila zákonný limit 1 mil. Kč pro veřejné zakázky malého rozsahu. Šlo o úřední rozhodnutí ÚOHS (doložený správní delikt). Druhá strana: Rakušan na zastupitelstvu uvedl, že šlo o nejnižší možnou pokutu (řádově desetitisíce Kč) a smlouvy už v době rozhodnutí nebyly v platnosti. Pozn.: pozdější trestní prověřování smluv z let 2016–2019 (podnět iniciativy Otevřeme Česko normálnímu životu / Chcípl PES) policie v roce 2022 odložila a státní zástupce potvrdil, že podezření ze zneužití pravomoci se nepotvrdilo – tato část tedy NENÍ pochybením.

Drábek prosadil v rámci sociální reformy povinnost uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než dva měsíce vykonávat bezplatnou tzv. veřejnou službu jako podmínku setrvání v evidenci úřadu práce. Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 tuto úpravu zrušil pro rozpor s ústavou – shledal, že je v rozporu se zákazem nucených prací, porušuje princip rovnosti, zákaz svévole a právo na spravedlivou odměnu za práci a ohrožuje lidskou důstojnost. Předseda soudu Pavel Rychetský označil porušení zákazu nucené práce za nejzávažnější argument.

Jako ministr práce a sociálních věcí Drábek prosadil projekt tzv. sKaret (sociální karty), jejichž provoz na základě smlouvy získala Česká spořitelna a přes které měly být od roku 2012 vypláceny sociální dávky. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) konstatoval, že MPSV neoprávněně předávalo osobní údaje příjemců dávek soukromému subjektu (České spořitelně); hrozila pokuta až 10 milionů korun a úřad nařídil odstranit závadný stav do konce června 2013. Ombudsman Pavel Varvařovský kritizoval, že rozsah zpracovávaných osobních údajů upravovala jen vyhláška místo zákona. Projekt provázely i výpadky výplat dávek na úřadech práce. sKarta byla v roce 2013 (za nástupnické vlády) zrušena.

Jako ministr dopravy odpovídal za nový centrální registr vozidel, jehož software dodala firma ATS-Telcom Praha za 37 mil. Kč (plus 32,4 mil. Kč na provoz) BEZ výběrového řízení – zakázka byla přiřazena jako dodatek ke starší smlouvě z r. 2010. Systém po spuštění 9. 7. 2012 zkolaboval, obsahoval podle náměstka Drobného kolem 1 milionu chybných záznamů a znemožnil registraci vozidel tisícům lidí. Deník Týden.cz zveřejnil dokument, podle nějž zakázku v lednu 2012 vyřídil sám Dobeš spolu s ředitelem IT odboru Šebkem. OBĚ STRANY: Dobeš se hájil, že byl jen pasivně informován, že rozhodnutí padlo na řídicím výboru resp. za jeho předchůdců (Šebek, Bartek), a ministerstvo svádělo chyby dat na ministerstvo vnitra. Předseda Senátu Milan Štěch vyzval poškozené občany ke zvážení trestních oznámení na Dobeše a ministra vnitra Kubiceho pro podezření ze zanedbání povinnosti úřední osoby z nedbalosti; lídr opozice Sobotka žádal jeho rezignaci. Trestní stíhání ani odsouzení Dobeše však NENÍ doloženo. Dobeš na post ministra dopravy rezignoval koncem roku 2012 mj. kvůli této kauze.

Koncem listopadu 2011 byl 1. náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák vyfotografován v pražském Obecním domě u stolu s kontroverzním podnikatelem Tomášem Hrdličkou, exprimátorem Pavlem Bémem a za přítomnosti lobbisty Romana Janouška (a dalších politiků ODS). Setkání vyvolalo podezření z porušení etického kodexu a nevhodných vazeb elitního policisty na lobbistické prostředí. Husák účast bagatelizoval ("zastavil se jen na limonádu") a opakovaně popíral, že se sešel s Janouškem. Po medializaci nabídl rezignaci, kterou policejní prezident Petr Lessy formálně přijal v březnu 2012.

Při státní návštěvě Chile 4. 4. 2011 Klaus na tiskové konferenci v paláci La Moneda vedle chilského prezidenta Piñery vzal ze stolu protokolární pero a schoval si je do kapsy saka. Záběr Česká televize odvysílala v pořadu 168 hodin (10. 4. 2011) a scéna obletěla světová média (parodie i u Jaye Lena). Jde o doložený, na kameru zachycený a mezinárodně medializovaný trapas. OBĚ STRANY: Klaus incident bagatelizoval — šlo prý o běžné pero, jaké si návštěvníci akcí běžně nechávají. Nízká závažnost — spíše ostuda než závažné pochybení.

Krátce po Bártově nástupu do vlády unikla na veřejnost interní strategie ABL a Bártovy zápisky, které popisovaly plán, jak agentura infiltruje své lidi do státní správy a ovlivňuje rozhodování k dosažení finančního zisku. Podle MF Dnes Bárta psal, že do politiky vstupuje jako byznys plán pro rozvoj firmy a snaží se získávat státní zakázky; v dokumentech se objevily formulace jako 'korumpujeme, podporujeme protekcionalismus' a cíl 'totální infiltrace' do prostředí potenciálního zákazníka (zdravotnictví, školství, státní úřady, samospráva). Dokumenty a nahrávky patřily k hlavním důvodům jeho rezignace na post ministra dopravy v roce 2011.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Drábka na přelomu 2011/2012 vyměnilo dosavadního dodavatele informačních systémů OKsystem za společnost Fujitsu Technology Solutions bez veřejné soutěže. První náměstek Vladimír Šiška, kterého Drábek přivedl a vybavil pravomocí podepisovat smlouvy, využil rámcovou smlouvu na software Microsoft k uzavření dodatků na vývoj zcela odlišných dávkových aplikací, čímž obešel zákon o veřejných zakázkách. Nový systém po spuštění na začátku roku 2012 zkolaboval a způsobil problémy s výplatou dávek. Fujitsu podle médií na zakázce v objemu kolem 1,6 mld. Kč vydělala zhruba 282 milionů korun bez reálné přidané hodnoty pouhým přefakturováním práce firmě Vítkovice IT Solutions. Za snahu donutit OKsystem stáhnout stížnost výměnou za jinou zakázku byli Šiška a šéf IT odboru Milan Hojer pravomocně odsouzeni za vydírání a zneužití pravomoci (Šiška 7 let, Hojer 6 let). Drábek kvůli Šiškovu stíhání v říjnu 2012 rezignoval; sám odsouzen nebyl a hájil se tím, že úspory chtěl také.

Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce 2011–2021. V lednu 2021 Seznam Zprávy doložily, že v roce 2014 vyvolal tři schůzky se soudcem Janem Czerninem, na nichž se přimlouval za farmáře z Třeboňska Petra Habersbergera (svého známého) ohledně přístupu k obhospodařovaným pozemkům v restitučním sporu rodu Czerninů. Zeman následně jako NSZ třikrát podal dovolání k Nejvyššímu soudu v souvisejícím trestním případu dvou úřednic. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na něj kvůli údajné podjatosti (že měl kolegy o možném střetu informovat / vyloučit se) podala kárnou žalobu. Kárný senát Nejvyššího správního soudu 15. prosince 2021 rozhodl, že Zeman NEPORUŠIL zákon — podle soudce Petra Mikeše se ocitl v 'šedé zóně': vyloučit se mohl a nepochybil by, ale nelze mu klást za vinu, že situaci vyhodnotil jinak. Kárně tedy nebyl potrestán. Kauza byla jedním z pozadí jeho rezignace k 30. červnu 2021, kdy uváděl tlak ze strany ministryně Benešové.

Kočí v dubnu 2011 obvinila místopředsedu VV Víta Bártu, že jí dal 500 tis. Kč jako „odměnu za loajalitu", a podala trestní oznámení. Obvodní soud pro Prahu 5 (soudce Jan Šott, 2012) však její výpověď označil za „mimořádně nevěrohodnou", uvedl, že Bártovo jednání bylo Mertlovou vyprovokováno, a připustil, že měla se Škárkou plán Bártu zdiskreditovat; Kočí u soudu přiznala, že cílem bylo Bártu „upozadit". VV zveřejnily nahrávku zachycující její plán na rozvrácení strany koordinovaný s lidmi z ODS (tzv. puč); pravost nahrávky nepopřela, tvrdila, že spekulace záměrně rozvíjela, aby odhalila praktiky. OBĚ STRANY / očištění: policie ji v roce 2014–2015 při prošetřování možného křivého obvinění vyhodnotila tak, že se trestného činu nedopustila – nebyla obžalována ani odsouzena; Bárta byl pravomocně zproštěn (2013). Jde tak o doloženou politickou kauzu s explicitním soudním hodnocením jejího jednání a autentickou nahrávkou, avšak bez trestního odsouzení.

Jako ministr obrany platil Vondra z rozpočtu resortu externího mediálního analytika Petra Blažka, který mu analyzoval mediální a televizní vystoupení. Za dva měsíce práce ministerstvo vyplatilo na honorářích 280 tisíc korun, tedy zhruba o 30 tisíc více, než činil samotný plat ministra; smlouva byla uzavřena na dva roky. Kritika mířila na to, že resort platil statisíce externímu poradci, přestože měl vlastní patnáctičlenné tiskové oddělení kvalifikovaných lidí. Doloženo shodně Hospodářskými novinami i deníkem Blesk (2011).

V březnu 2010 Lidové noviny a Blesk přetiskly pasáže z rozhovoru, který Topolánek jako předseda ODS poskytl gay časopisu LUI. Výroky o ministru dopravy Gustavu Slamečkovi a premiéru Janu Fischerovi (mj. 'ten Fischer prostě je Žid... a ten uhne ještě dřív') a o církvích byly vnímány jako urážlivé vůči Židům a homosexuálům. Skandál přispěl k Topolánkovu konci ve vedení ODS na jaře 2010.

Šťastný byl v době kauzy IZIP členem správní rady VZP a předsedou sněmovního zdravotního výboru. Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál VZP zhruba 2 miliardy korun, přičemž kontrola VZP odhalila, že cca 450 milionů korun skončilo neúčelně či u firem, které s projektem neměly nic společného; ministr Heger (2012) podal trestní oznámení a projekt označil za nefunkční. Šťastný projekt dlouhodobě obhajoval – jako člen správní rady souhlasil s návrhem ředitele Horáka převzít celou firmu IZIP a označil to za „jediné správné řešení“. Šťastný sám NEBYL trestně stíhán ani obviněn – policie obvinila lidí z okruhu firmy IZIP, dva z nich šli v roce 2019 před soud za zpronevěru. Jde tedy o doloženou politickou/manažerskou odpovědnost za dohled nad utrácením veřejných prostředků, nikoli o osobní trestní kauzu.

Podle Lidových novin (2007) byl poslanec Šeich ve střetu zájmů jako spolumajitel / manažer firmy Eurovision (založena 2000), která podniká v poradenství při získávání dotací z fondů EU, a současně byl členem sněmovního výboru pro evropské záležitosti, jenž se podílel na rozhodování o rozdělování evropských prostředků. Firma od roku 2002 získala pro projekty z evropských fondů přes dvě miliardy korun a dařilo se jí získávat zakázky u obcí a Jihomoravského kraje. Po Šeichově formálním odchodu z firmy (přeměna na a.s. s anonymními akcionáři) se tržby násobně zvýšily. V jednom výběrovém řízení Jihomoravského kraje, do něhož se přihlásilo pět firem, byly čtyři vyloučeny a zůstala jen Eurovision; zakázku následně prošetřoval antimonopolní úřad ÚOHS.

V červenci 2009 odhalila MF DNES neformální setkání špičkových politiků s vlivnými podnikateli a lobbisty v toskánském letovisku Monte Argentario. Účastnili se mj. premiér a předseda ODS Mirek Topolánek, lobbista Marek Dalík, generální ředitel ČEZ Martin Roman, exministr dopravy Aleš Řebíček a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Kauza vzbudila pozornost kvůli klientelistickému propojení politiky a byznysu krátce po schválení kontroverzního zákona o emisních povolenkách výhodného pro ČEZ. Dalík ke svému pobytu předložil anglicky psanou nájemní smlouvu s lichtenštejnskou firmou Raben Anstalt, u níž jazykoví a právní experti zpochybnili pravost (podle nich byla původně česky a až poté přeložena).

V září 2010 MF Dnes odhalila, že bezpečnostní agentura ABL, kterou Bárta dříve vlastnil a řídil, sledovala komunální politiky ODS na Praze 11 (mj. tehdejší starostku Martu Šorfovou). Redakce postupně získala cca 280 fotografií, desítky PDF a video souborů, písemné dokumenty a e-maily z ABL dokládající sledování. Kauzu prošetřovala policie. Bárta sledování popřel, dokumenty označil za falzum a tvrdil, že sledování prováděl externista Pavel Pertlíček, nikoli zaměstnanec ABL. Premiér Nečas (ODS) po Bártovi žádal veřejnou omluvu; ODS i ČSSD žádaly vysvětlení. Kauza patřila k impulzům vedoucím k Bártově pozdější rezignaci.

Ivan Tomažič, tehdejší proděkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, měl ve své disertační práci obhájené v roce 2006 opsané desítky stran; opsán byl i posudek tehdejšího děkana Jaroslava Zachariáše. Aféru odhalily Lidové noviny 19. 9. 2009 a stala se největším polistopadovým skandálem českého vysokého školství. Vedení fakulty (Kindl, Zachariáš, Tomažič) nabídlo obhajobu, že plagiát vznikl údajně záměrně k odhalení úniku informací z fakulty – vysvětlení bylo veřejně i odbornou veřejností odmítnuto jako nevěrohodné. Proděkani Tomažič a Kindl na funkce rezignovali a spolu se Zachariášem fakultu opustili. Zpráva etické komise z listopadu 2010 uzavřela, že bývalé vedení včetně Tomažiče nese podstatnou odpovědnost za skandál a jednalo neeticky, když umožnilo části studentů (odhadem stovky, včetně řady policistů) dokončit studium a získat titul nestandardním způsobem. Trestní stíhání nakonec nebylo zahájeno.

Zachariáš jako děkan Fakulty právnické ZČU v Plzni (2005–2009) vystupoval jako oponent (posudkář) disertační práce proděkana Ivana Tomažiče, obhájené 2006, která se v září 2009 ukázala být plagiátem. Zachariášův vlastní kladný posudek k této práci byl rovněž opsán — šlo o 12 let starý článek z časopisu Právní rozhledy, na nějž byl připojen jen jeho podpis. Zachariáš postupně předložil vzájemně si odporující vysvětlení: nejprve že plagiát vznikl záměrně jako léčka na odhalení osoby unikající interní informace z fakulty, později že šlo o "vtip", který se do knihovny dostal omylem. Pod mediálním tlakem v říjnu 2009 rezignoval na funkci děkana a rovněž na post ředitele Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Nový děkan Jiří Pospíšil (bývalý ministr spravedlnosti) mu okamžitě zrušil pracovní poměr. Šlo o ústřední postavu největší akademické aféry českého polistopadového školství. V roce 2011 obdržel od Českého klubu skeptiků Sisyfos anticenu zlatý Bludný balvan (kategorie družstev).

V červenci 2009 zveřejnil deník MF DNES fotografie (poskytl je bývalý ředitel rozvědky Karel Randák) z neformálního setkání vrcholových politiků ODS s podnikateli a lobbisty v toskánském letovisku Monte Argentario. Vedle tehdejšího předsedy ODS a expremiéra Topolánka byli přítomni lobbista Marek Dalík, exministr dopravy Aleš Řebíček, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, generální ředitel ČEZ Martin Roman a lobbista ČEZ Vladimír Johanes. Setkání proběhlo krátce po schválení kontroverzního zákona o emisních povolenkách, který firmě ČEZ přiznal bezplatné povolenky. Aféra vzbudila otázky ohledně klientelismu a propojení politiky s energetickými zájmy. Nevedla k žádnému trestnímu stíhání ani prokázání konkrétního protiplnění.

V roce 2009 se Marek Dalík pokusil ovlivnit reportéra České televize Dalibora Bártka s cílem potlačit reportáž o policejním vyšetřování poslance Petra Wolfa (kvůli údajnému zneužití dotací ministerstva životního prostředí v řádu 11+ milionů Kč z let 2005–2007). Premiér Mirek Topolánek potvrdil, že o Dalíkovu asistenci s mediálním nátlakem ve Wolfově prospěch sám požádal.

Rafaj jako poslanec ČSSD prosadil v rámci tzv. porcování medvěda dotaci 4 miliony korun ze státního rozpočtu pro spolek Scuba FM založený Alexandrem Čubou. Frýdek-Místek navíc prodal spolku pozemky za zvýhodněnou cenu (zvýhodnění cca 2,4 mil.). Potápěčské centrum přesto podle novinářů dodnes nefunguje (chybí i nádrž). Šlo o klientelistické nasměrování veřejných peněz osobě z blízkého okolí. Rafaj se hájil tím, že jako každý poslanec přispíval k rozvoji regionu a osobně se nepodílel na přípravě smluv.

Podle reportáže České televize z října 2007 pobírala Čunkova rodina státní sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy Čunek v roce 1998 během krátké doby uložil u tří bank v Opavě a Zlíně dohromady 3,5 milionu korun. Kauza vypukla souběžně s korupční aférou a přispěla k jeho tehdejší rezignaci z vlády. Věc byla nakonec odložena — nepodařilo se prokázat, že Čunek zatajil příjem rozhodný pro přiznání dávek. Uvádím jako sporný bod: fakticky doloženo pobírání dávek souběžně s velkými hotovostními vklady, avšak bez prokázaného protiprávního jednání.

Rampula byl vrchním státním zástupcem v Praze (2007–2012). V březnu 2011 navrhl jeho odvolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, v říjnu 2011 mu vyhověl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rampula se bránil správní žalobou a Městský soud v Praze odvolání nejprve zrušil (v jeho prospěch), avšak Nejvyšší správní soud v červnu 2012 rozhodnutí městského soudu zrušil a odvolání shledal zákonným a motivovaným veřejným zájmem. NSS vytkl konkrétní pochybení: v kauze IPB dal dozorové státní zástupkyni Darje Dunajové za podezřelých okolností pokyn, aby se hned neodvolávala proti zproštění obžaloby manažerů banky; v kauze pronájmu gripenů nerespektoval závazný pokyn nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké směřující k dožádání u orgánů Velké Británie, Rakouska, Švédska a Švýcarska; a nejméně od roku 2008 nevyužíval svých řídicích a metodických oprávnění vůči odboru závažné hospodářské a finanční kriminality a nereagoval na opakující se pochybení podřízených státních zástupců. Médii byl označován za "zametače kauz" (gripeny, Mostecká uhelná, IPB). Po rozhodnutí NSS na funkci rezignoval (červen 2012) a začal se živit advokacií (zastupoval mj. lobbistu Iva Rittiga a podnikatele Jana Kočku).

Červíček byl v listopadu 2012 jmenován policejním prezidentem poté, co ministr vnitra Jan Kubice odvolal dosavadního prezidenta Petra Lessyho (kterému hrozilo stíhání za zneužití pravomoci a pomluvu). Vznikla situace 'dvojvládí', kdy Lessy jmenování napadl u soudu. V lednu 2014 poradní komise ministra vnitra dospěla k závěru, že Červíčkovo jmenování bylo v rozporu se zákonem – konkrétně proto, že Kubice nebyl oprávněn Červíčka odvolat z pozice náměstka (měl to učinit jiný náměstek, Pavel Osvald). Úřadující ministr Martin Pecina Červíčka 7. ledna 2014 z funkce odvolal a do čela se vrátil Lessy. Kritizován byl i dřívější 'raketový' kariérní postup, kdy byl opakovaně povýšen těsně před výběrovým řízením, takže jako jediný splňoval podmínky (např. jmenování ředitelem dopravní policie 2007–2008).

V březnu 2007 média informovala o podezření, že Husák mohl přes zprostředkovatele Miroslava Šloufa (blízkého M. Zemanovi) varovat osoby figurující v korupční kauze kolem zakázek na výrobu biolihu/bioetanolu před policejním zásahem. Souběžně se řešilo podezření z úniku utajovaných informací o ruském agentovi z jeho okolí k novináři. Husák přiznal telefonický kontakt se Šloufem, ale obvinění odmítl a 23. 3. 2007 rezignoval na funkci policejního prezidenta (účinnost 31. 3. 2007). DŮLEŽITÉ: nebyl v této věci trestně stíhán ani obviněn; kontrola/inspekce trestný čin neprokázala. Jde tedy o doložený medializovaný spor a rezignaci, nikoli o prokázané trestné jednání.

V reportáži švédské veřejnoprávní televize SVT (2007) o korupci kolem prodeje/pronájmu stíhaček Gripen firmou BAE Systems Jan Kavan podle odvysílané nahrávky na otázku, zda by mohl díky svým kontaktům české policejní vyšetřování zpomalit, odpověděl 'Ano, myslím, že ano.' Výrok vzbudil pozornost, protože naznačoval ochotu ovlivnit trestní řízení. Kavan následně v ČT slova popřel, označil je za špatný překlad a na novináře podal trestní oznámení. Kauza Gripeny vedla k obnovení švédského i českého vyšetřování (podnět senátora Michaela Žantovského).

Jako nejvyšší státní zástupkyně Vesecká 24. dubna 2007 souhlasila s odložením trestní věci, v níž policie prověřovala, zda se exministr spravedlnosti Pavel Němec dopustil zneužití pravomoci tím, že v roce 2005 rozhodl o předání trestního stíhání katarského prince Hámida bin Abdala Sáního (obžalovaného ze zneužívání nezletilých dívek) do Kataru, kde princ fakticky trestu unikl. Kauza je jednou ze dvou věcí (vedle Čunka), kvůli nimž byla Vesecká označena za součást tzv. justiční mafie. Zásadní je, že pozdější vedení Nejvyššího státního zastupitelství pod Pavlem Zemanem v roce 2011 oficiálně konstatovalo, že žalobci pochybili nejen v kauze Čunek, ale i v případě katarského prince, a to za tehdejšího vedení NSZ Veseckou. Druhá strana: Vesecká se hájí tím, že prověřování Němce začátkem roku 2007 sama z vlastní iniciativy znovu otevřela, a svá rozhodnutí dlouhodobě obhajuje jako věcně správná. Jde nicméně o doloženou věc odlišnou od kauzy Čunek a od samotného sporu o výrok justiční mafie.

Po odchodu z funkce ministra spravedlnosti odhalila finanční kontrola (Ministerstvo financí / NKÚ), že někteří vysocí úředníci ministerstva včetně samotného Němce měli nepřiměřeně vysoké telefonní účty hrazené z peněz daňových poplatníků — Němec měsíčně protelefonoval až 120 000 Kč. Jde o doložené zjištění kontrolního orgánu o hospodaření s veřejnými prostředky.

Jako starosta Vsetína nechal Jiří Čunek v roce 2006 vystěhovat romské rodiny z pavlačového domu v centru města. Většina skončila v obytných kontejnerech v lokalitě Poschla, několik rodin (cca 70 lidí) bylo přestěhováno mimo Zlínský kraj — na Jesenicko a Prostějovsko. Postup vyvolal celostátní kritiku a dlouholeté soudní spory. Nejvyšší soud nakonec přiřkl čtyřem rodinám odškodné od města v celkové výši 1,825 mil. Kč (vyšší odškodné se týkalo hlavně žalobců, kteří byli v době stěhování dětmi). Ústavní soud zamítl většinu stížností města proti navýšenému odškodnému. Jde o soudně doložený případ pochybení při výkonu funkce starosty.

V červenci 2006 byl Husák coby policejní prezident přistižen novináři při jízdě rychlostí 190 km/h na trase mezi Prahou a Karlovými Vary (resp. Lány–Praha). Tehdejší ministr vnitra František Bublan mu udělil důtku. Husák poté dobrovolně odevzdal řidičský průkaz na tři měsíce a věnoval 10 000 Kč na charitu. Doložený dopravní přestupek nejvyššího představitele policie s úřední sankcí (důtka).

1. května 2006, měsíc před koncem působení na ministerstvu, uzavřeli Němcovi podřízení bez výběrového řízení dlouhodobou smlouvu s advokátem Jaromírem Bláhou (40 tisíc Kč měsíčně za 24 hodin práce kanceláře). Němec později se svou sestrou a Bláhou založil advokátní kancelář, na kterou tak státní zakázka fakticky přešla — doložený netransparentní kontrakt spojený s pozdějším střetem zájmů. Kancelář (Němec, Bláha a Navrátilová) posléze vymáhala mýto, přičemž náklady na právní služby vymožené mýto převyšovaly.

V roce 2004 poslanec Zdeněk Kořistka veřejně obvinil Marka Dalíka (spolu s lobbistou Janem Večerkem), že mu nabídli 10 milionů Kč a post velvyslance v Bulharsku výměnou za to, že nepodpoří vládu Stanislava Grosse při hlasování o důvěře. Oba byli 30. 9. 2004 zadrženi policií, trestní stíhání však bylo zastaveno. Dalík s Večerkem zažalovali Kořistku za pomluvu. Okresní soud v Ostravě jim v roce 2006 nejprve vyhověl a nařídil Kořistkovi omluvu a náhradu. V září 2008 ale odvolací soud (pobočka v Olomouci) rozsudek zvrátil se závěrem, že Kořistka nabídku úplatku prokázal – tedy že jeho tvrzení o pokusu o úplatek byla pravdivá.

Barbora Snopková (nar. cca 1944), ekonomka a poradkyně bývalého místopředsedy ČSSD a ministra financí Iva Svobody, byla společně s Ivo Svobodou pravomocně odsouzena v kauze vytunelované mělnické firmy Liberta (výroba dětských kočárků). Krajský soud v Praze vynesl rozsudek 10. 3. 2004, Vrchní soud v Praze jej v únoru 2005 potvrdil; Snopková dostala 5 let vězení za podvod a zvýhodňování věřitele v souvislosti s převedením cca 5,6 mil. Kč z bankovního úvěru mimo firmu. Trest nastoupila v květnu 2005, později podmíněně propuštěna. Vinu dlouhodobě odmítá a usiluje o obnovu procesu; tvrdí, že kauzu proti nim zosnovaly ekonomické skupiny (jmenuje M. Šloufa a F. Mrázka). POZNÁMKA: nejde o Barboru Snopkovou Haberovou (nar. 1980) — to je jiná, nesouvisející osoba.

Jako nejvyšší státní zástupkyně (2005–2010) v roce 2007 Vesecká klíčově zasáhla do korupčního vyšetřování tehdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka, podezřelého z přijetí půlmilionového úplatku od firmy H&B. Nejvyšší státní zastupitelství odebralo dozor původnímu státnímu zástupci Radimu Obstovi (Přerov) a případ byl delegován na Arifa Salichova (Jihlava), který vyšetřování 7. 8. 2007 zastavil. Vesecká zároveň ostře kritizovala postup policie jako nezákonný. Kritici (ombudsman Otakar Motejl, Unie státních zástupců, Soudcovská unie, část politiků) tvrdili, že cílem změn bylo zajistit, aby Čunek nebyl obviněn a kauza byla 'zametena pod koberec' v době, kdy jeho pád ohrožoval Topolánkovu vládní koalici. V občanskoprávním sporu 'justiční mafie' prvoinstanční soudce Vojtěch Cepl ml. konstatoval, že postup měl znaky nezákonného zásahu a zneužití delegace; tento verdikt však byl v odvolání zrušen. Čunek nebyl nikdy obviněn.

Jako náměstek policejního prezidenta Husák spoluodpovídal za tvrdý policejní zákrok proti technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku (29.–30. července 2005), který vyvolal celospolečenskou kritiku, řadu stížností i žalob a stál státní kasu desítky milionů korun. Policie pod velením prezidia opakovaně nepravdivě informovala veřejnost – zejména o neexistenci přístupových cest k pronajatému pozemku a o počtu účastníků a údajně odvolaném souhlasu majitele pozemku.

Jako ministr spravedlnosti rozhodl na jaře 2005 o předání trestního řízení příslušníka katarské královské rodiny Hámida bin Abdala Sáního (stíhán v ČR pro pohlavní zneužívání nezletilých, ohrožování výchovy mládeže a kuplířství) do Kataru. Rozhodnutí bylo v rozporu se stanoviskem nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové i expertů ministerstva — obviněný byl ve vazbě v ČR a všechny důkazy byly v ČR, obvyklé důvody pro předání chyběly. Policie Němce prověřovala pro podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele za tajné jednání se zástupci Kataru; státní zástupce věc na podzim 2005 odložil, opětovné prověřování v roce 2007 (NSZ Vesecká) bylo rovněž zastaveno. Vnímaný střet zájmů: manželka podnikala v Kataru, Němec se v roce 2005 ženil v Dubaji. Benešovou, která proti předání vystupovala, následně odvolala Paroubkova vláda na Němcův návrh. OBĚ STRANY: kritici (Benešová, část odborné i laické veřejnosti) namítali obcházení soudu a možné zneužití funkce; Němec hájil rozhodnutí tím, že byl shromážděn dostatek důkazů pro katarský soud, a označoval pozdější prověřování za šikanu.

Zgarba byl jako ministr zemědělství zároveň předsedou prezidia Pozemkového fondu ČR. Na jaře/v létě 2005 fond vydal skupině spekulantů zemědělské pozemky u Prahy (Uhříněves) za cca 4 miliony korun. Po změně územního plánu na stavební půdu jejich hodnota vzrostla na cca 1,5 miliardy korun. Fond přitom předtím dva roky odmítal vydat pozemky restituentovi a radnice avizovala záměr stavět tam rodinné domy. Zgarba sám přiznal, že jednoho ze spekulantů osobně zná. Pod tlakem kauzy podal 11. listopadu 2005 demisi, kterou premiér Paroubek přijal; současně rezignoval na post lídra ČSSD pro kraj Vysočina pro volby 2006. Obhajoba: Zgarba popíral osobní zavinění a odpovědnost za konkrétní rozhodnutí fondu, demisi podal jako politickou odpovědnost.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potrestal České dráhy za zneužití dominantního postavení: v soutěžích o provozování rychlíků na tratích Pardubice–Liberec a Plzeň–Most (rozhodnutí managementu z let 2005–2006, po vstupu alternativních dopravců) ČD nabídly nepřiměřeně nízké, podnákladové ceny a vytlačovaly konkurenci. ÚOHS původně vyměřil 368 mil. Kč, předseda Rafaj v roce 2019 snížil na konečných 274 mil. Kč; pokutu definitivně potvrdil Nejvyšší správní soud v únoru 2024. Vedle pokuty vznikly ČD stamilionové ztráty, protože tratě jezdily deset let se ztrátou. V době klíčového rozhodnutí byl Jiří Kolář náměstkem pro osobní dopravu a členem představenstva/vedení ČD. Za ztráty ani pokutu nebyl nikdo osobně vyvozen k odpovědnosti. DRUHÁ STRANA: Kolář koncem roku 2017 uvedl, že si na případ už nevzpomíná; pokuta směřovala na společnost ČD, ne na Koláře osobně, a jako ředitel Drážního úřadu má nadále důvěru ministra dopravy Kupky.

Švédští interní auditoři Skansky zjistili v roce 2011, že česká pobočka, kterou v inkriminované době vedl Dan Ťok jako generální ředitel, nevykázala / vyvedla nejméně 100 milionů korun; peníze měly putovat firmě Geosan Group spolupracující na rozšíření rychlostní silnice R7 u Chomutova (zakázka za 2,2 mld. Kč). Kauzu otevřely v roce 2015 švédský a český rozhlas. Podezření z korupce prošetřovala protikorupční policie a v rámci vyšetřování provedla finanční analýzu účtů aktérů včetně samotného Ťoka. Korupce nebyla prokázána, vyšetřování se nakonec „rozplynulo" pro slabé důkazy a stáří případu. Nešlo o trestní stíhání Ťoka ani o rozsudek, ale o doložené policejní vyšetřování reflektované napříč seriózními médii.

Jako ministr financí Sobotka v roce 2004 spolu s ministrem průmyslu Milanem Urbanem zodpovídal za prodej menšinového (asi 46%) podílu státu ve společnosti OKD firmě Karbon Invest za cenu, kterou kritici považovali za výrazně podhodnocenou. Sněmovní vyšetřovací komise k OKD v roce 2019 ve své závěrečné zprávě doporučila podat trestní oznámení na 14 osob, mezi nimi na Sobotku (možné zneužití pravomoci úřední osoby / porušení povinnosti při správě cizího majetku) a Urbana. Trestní oznámení bylo podáno v roce 2020. Sobotka obvinění odmítl jako politicky motivované a bez věcného základu, tvrdil, že prodej proběhl za tržních podmínek a byl potvrzen i Evropskou komisí. Policie věc dne 11. 3. 2021 odložila podle § 159a trestního řádu s tím, že nešlo o podezření z trestného činu; poškozený proti odložení podal blanketní stížnost. Kauza tedy skončila bez obvinění a bez odsouzení, samotné podezření a doporučení komise jsou však doloženy.

Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD v roce 2019 rozhodla podat trestní oznámení na 14 osob, mezi nimi na Milana Urbana. Jako ministr průmyslu a obchodu byl spolu s tehdejším ministrem financí Bohuslavem Sobotkou viněn ze zneužití pravomoci úřední osoby při prodeji zbytkového menšinového podílu státu (cca 46 %) v OKD skupině Karbon Invest podnikatelů Koláčka a Otavy za 4,1 mld. Kč v roce 2004 — komise tvrdila, že cena byla podhodnocená a jednalo se ve prospěch kupujícího. STRANA URBANA: veškerá pochybení popřel, označil postup za souladný se zákonem. VÝSLEDEK: policie trestní oznámení v březnu 2021 odložila podle § 159a tr. řádu (nešlo o podezření z trestného činu); poškozený podal stížnost, takže rozhodnutí nebylo hned pravomocné. K obvinění ani odsouzení Urbana nedošlo. Jde tedy o doloženě vznesené podezření oficiální parlamentní komise, které však orgány činné v trestním řízení nepotvrdily.

Jako ministr zahraničí Kavan v letech 1999–2002 podepsal prohlášení, že po prostudování skartoval přibližně 400 tajných materiálů (podle šetření šlo o 385 utajovaných dokumentů). K jejich fyzické likvidaci ale nedošlo – zhruba dvě třetiny se později v archivech našly a zbytek chyběl. Šlo mj. o depeše/šifry velvyslanců, materiály z jednání NATO a záznam rozhovoru s bývalým ředitelem TV Nova Vladimírem Železným. MZV předalo případ Národnímu bezpečnostnímu úřadu, ministr Cyril Svoboda Kavanovi (tehdy předsedovi VS OSN) pozastavil přístup k utajovaným informacím a prohlásil, že Kavan poškodil ČR. Kavan obvinění odmítl jako 'další pokus o diskreditaci' s tím, že šlo o kopie/duplikáty a originály zůstaly v archivu.

Husákovi je připisován pokus zatajit dopravní nehodu jeho služebního řidiče před tehdejším policejním prezidentem Jiřím Kolářem v roce 2003. Případ je uváděn v přehledech jeho kariérních afér.

Karel Srba, generální tajemník ministerstva zahraničí jmenovaný a zaštiťovaný ministrem Janem Kavanem (vláda Miloše Zemana), stál v centru rozsáhlé korupční kauzy kolem předražených zakázek na rekonstrukce ambasád a pronájmu Českého domu v Moskvě (údajná škoda desítky milionů korun). V létě 2002 policie odhalila plán na vraždu investigativní novinářky Sabiny Slonkové, která psala právě o kauzách kolem ministerstva; Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2003 odsoudil Srbu za organizování přípravy vraždy (trest v odvolání 12 let vězení). Kauza měla i politický rozměr — prezident Václav Havel nepřímo vyzval Kavana k rezignaci a padaly výzvy k jeho odchodu za to, koho na ministerstvu udržoval a jaké poměry tam panovaly. Kavan sám v této věci nebyl trestně stíhán.

Komise ministerstva vnitra v říjnu 1992 zveřejnila, že Jan Kavan byl veden v evidenci československé StB jako tajný spolupracovník pod krycím jménem "Kato". Ve svazku z let 1969-1970 je zdokumentováno desítky schůzek s příslušníky StB (v roce 1969 podle materiálů 31 setkání) a Kavanovy zprávy o osobách v zahraničí. Kavan vedl mnohaletý soudní spor: v roce 1996 Městský soud v Praze rozhodl, že nebyl vědomým spolupracovníkem. O tři desetiletí později (rozsudek Nejvyššího správního soudu 22. dubna 2026) však soudy potvrdily, že spolupráce reálně existovala a nebyla jen formální, a odmítly mu přiznat status účastníka protikomunistického odboje s tím, že i nevědomá spolupráce s StB tento status vylučuje. Jde o dlouhodobě doložený a soudně řešený spor, nikoli o pouhou mediální nálepku.

V létě 2000 nalezli zaměstnanci ministerstva zahraničí v koupelně u ministrovy kanceláře tajný sejf s hotovostí (britské libry, dolary, koruny) a dokumenty; odhady se pohybovaly od stovek tisíc až po zhruba 1,5 milionu korun. Policie od roku 2002 prošetřovala možné krácení daně (zda šlo o nepřiznaný příjem). Kavan po letech poprvé přiznal, že v sejfu peníze měl, s tím, že šlo "každopádně pod milion". Vyšetřování se zaseklo mimo jiné kvůli neexistenci přesné evidence obsahu a zničenému protokolu; Kavan nebyl nikdy obviněn.

V červenci 2002, těsně před koncem Zemanovy vlády, ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit podepsal smlouvu o pronájmu státem spravovaného domu u Karlova mostu na Malé Straně (obchody, hotel, restaurace Vojanův dvůr se zahradou) pražské firmě Alpa za pouhých cca 223 tisíc Kč ročně na pět let. Auditoři Deloitte & Touche vyhodnotili nájem jako zhruba dvacetkrát nižší, než byly v lokalitě obvyklé ceny (restaurace Vojanův dvůr za ~14 tisíc Kč na půl roku). Dva Lachnitovi přímí podřízení — vrchní ředitel Jaroslav Král a šéf finanční kontroly Stanislav Cysař — podpis smlouvy nedoporučovali. Nástupce ve funkci Pavel Němec si nechal smlouvu prověřit s výsledkem, že je pro ministerstvo krajně nevýhodná a porušuje obchodní zákoník.

Během Rathova předsednictví České lékařské komory (1998–2005) auditorská firma Top Auditing zjistila netransparentní finanční toky kolem vydávání komorových časopisů (Tempus Medicorum, projekt Osobní lékář). Komora podle auditu neměla ve svém účetnictví náklady ani výnosy spojené s vydáváním a od roku 2004 nedostávala nic z inzertních výnosů (odhadem cca 11–12 mil. Kč ročně), které dříve částečně náležely komoře. Revizní komise ČLK na základě auditu podala trestní oznámení na představenstvo vedené Rathem a žádala prošetření finančních toků napojených firem. OBĚ STRANY: kritici (revizní komise ČLK, expředsedkyně revizní komise Marta Holanová, auditor Top Auditing) tvrdili netransparentnost a poškození komory; Rath vše odmítal s tím, že komoru vydávání časopisu nic nestojí. Policie případ odložila, protože neshledala spáchání trestného činu; související trestní věc (Eva Klimovičová) skončila zproštěním pro nedostatek důkazů. Jde tedy o doložený spor/aféru bez odsouzení.

Za Schlingova působení na ministerstvu dopravy a spojů (ministr 2000–2002) uzavřel resort v roce 2001 bez veřejné soutěže smlouvu s firmou Hicon na výrobu registračních značek (SPZ). Firma se tím stala výhradním (monopolním) dodavatelem značek pro stát a smlouva vydržela až do roku 2016/2017. Stát platil za jednu značku cca 77 Kč, přičemž v konkurenční soutěži roku 2016 cena klesla na cca 45 Kč. Podle propočtů stát kvůli vyšší dodávkové ceně zbytečně přeplatil odhadem přes miliardu korun. Hicon měl na zakázce marži přesahující 50 % tržeb, celkově inkasoval od státu řádově miliardy korun. Podstatou pochybení je zadání dlouhodobé, ekonomicky výhodné zakázky bez výběrového řízení, které založilo mnohaletý monopol na úkor státu.

Za Kavanova vedení MZV pronajalo v roce 2000 Český dům v Moskvě firmě Hotel Czech House za výrazně nevýhodných podmínek; státu tím měla vzniknout škoda (uváděno 14,5 až 26 mil. Kč). Smlouvu Kavanovi připravil k podpisu generální sekretář MZV Karel Srba. Kvůli aféře Kavan v březnu 2001 rezignoval na post ministra zahraničí. Policie protikorupční služby ho později (2005) téměř čtyři hodiny vyslýchala jako svědka; obviněn nebyl, protože jeho podpis se na smlouvách neobjevil. Obžalováni byli Karel Srba a další dva bývalí úředníci MZV (Stanislav Brei, Miroslav Karel), soudní spor se táhl a skončil zproštěním / zastavením (amnestie 2013). Jde o ekonomicko-manažerskou stránku odlišnou od kauzy vraždy novinářky (Srba).

Podle policejních odposlechů ze spisu Krakatice byl Luděk Sekyra při snaze získat v roce 2000 největší českou stavební firmu IPS finančně podporován později zavražděným mafiánským bossem Františkem Mrázkem. Odposlechy dále dokumentovaly, že za Sekyrovy zájmy u banky IPB lobbovali politici ODS Ivan Langer a Vlastimil Tlustý; Mrázek radil Sekyrovi, jak s Langerem jednat. Sekyra sám nebyl v této věci obviněn ani odsouzen, obchod nakonec získala Skanska po nucené správě IPB. Kauza je opakovaně doložena napříč seriózními médii (ČT, Aktuálně.cz, Týden, Hospodářské noviny) na základě policejního spisu a zveřejněných odposlechů.

Týká se Jiřího Koláře, generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) 2012–2014 a poté ředitele Drážního úřadu (od 2014). Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu odňal bezpečnostní prověrku na stupeň 'Důvěrné'. Nejvyšší správní soud toto odnětí rozsudkem potvrdil (soudce zpravodaj Petr Průcha) s tím, že se ve funkci generálního ředitele SŽDC dopustil 'opakovaných pochybení' představujících chování s vlivem na důvěryhodnost a ovlivnitelnost osoby. Podle podkladů tajné služby se podílel na změně směrnice o zadávání veřejných zakázek, která zúžila okruh soutěžících firem, a účastnil se jednání se zástupci stavebních firem v souvislosti se zakázkou na Ejpovický tunel u Plzně (cca 4 miliardy Kč). Jde o úřední/soudní doklad (rozsudek NSS + rozhodnutí NBÚ), nikoli pouhou mediální spekulaci. POZOR: nezaměňovat s Jiřím Kolářem, policejním prezidentem 1998–2005 (jiná osoba, bez doloženého osobního pochybení), ani s básníkem Jiřím Kolářem.

Ivo Svoboda jako místopředseda ČSSD odpovědný za financování strany spolu s předsedou Milošem Zemanem podepsal 2. května 1997 mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem o právní pomoc při získání a udržení Lidového domu (sídla ČSSD). Smlouva Altnerovi slibovala 50 milionů korun v případě úspěchu plus 10 % z částek plynoucích na účet strany a obsahovala vysoké sankce za pozdní platby. Právě Svoboda přivedl Altnera do ČSSD (znali se z konkurzní firmy OSAN). Smlouva se později stala pro ČSSD obřím finančním rizikem – Altner (a po jeho smrti dědici) na jejím základě vymáhali stovky milionů až miliardy korun a spor se táhl přes dvě desetiletí (soudy opakovaně rozhodovaly, mj. Nejvyšší soud v roce 2019 vrátil věc na začátek). Svoboda nebyl za podpis smlouvy trestně stíhán – jde o zdokumentovaný sporný bod jeho působení ve vedení strany, nikoli o trestní kauzu.

ODA si před volbami 1992 půjčila desítky milionů korun (později dluh narostl na 52 mil. Kč) od Československé obchodní banky a Živnostenské banky. Dluh byl v roce 1995 převeden na Kreditní a průmyslovou banku (Antonín Moravec) a v roce 1996 na Českou pojišťovnu. Strana se závazku zbavovala přes prakticky fiktivní firmu Marklap, která si o dlužnou částku navýšila základní jmění. Kalvoda byl v letech 1992–1997 předsedou ODA a místopředsedou vlády odpovědným za legislativu, tedy v čele strany po celou dobu vzniku a ukrývání dluhu; kritici (Respekt) mu vytýkali spoluodpovědnost za operaci s papírovou společností. Součástí aféry bylo i to, že Kalvoda v roce 1995 jako místopředseda vlády veřejně obvinil tajnou službu BIS z nezákonného sledování politických stran – podle kritiky s cílem odvrátit pozornost od vyšetřování dluhu ODA, přičemž předložil jen 'indicie budící podezření', nikoli důkazy. Kalvoda přímou osobní vinu odmítal. Nešlo o trestní odsouzení, ale o doloženou stranicko-finanční aféru napříč seriózními médii.

Stříž působil od dubna 1989 jako prokurátor Vojenské obvodové prokuratury v Olomouci a v měsících před pádem režimu podal obžaloby proti lidem (převážně Svědkům Jehovovým), kteří odmítali vojenskou službu z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení. Doložené konkrétní případy: Rudolf Fabuľa (odsouzen na 22 měsíců), Petr Šoch (20 měsíců), Petr Mojčák (18 měsíců), Anton Papfy (podruhé za týž čin 24 měsíců). Dne 17. října 1989 Stříž uvalil vazbu na Milana Tomise za odmítnutí vojenského cvičení. Po roce 1989 byli všichni tito odsouzenci rehabilitováni. Dne 30. dubna 2025 olomoucký okresní soud Tomise rehabilitoval a předseda senátu Jakub Kučera výslovně označil Střížovo uvalení vazby za 'nezákonné'; i státní zástupce se shodl, že Tomis byl zbaven svobody neoprávněně. Stříž byl v letech 1987–1989 členem KSČ. Jeho jmenování nejvyšším státním zástupcem v roce 2021 vyvolalo ostrou kritiku (Spolek Šalamoun v otevřeném dopise vládě, TOP 09 / Pekarová Adamová); v médiích dostal přezdívky 'Rudá smrt z Olomouce' / 'Bolševický kříž'.

Válková v roce 1979 spoluautorsky publikovala v časopise Prokuratura odborný článek o ochranném dohledu s Josefem Urválkem – prokurátorem, který v 50. letech poslal na smrt Miladu Horákovou a další. Ochranný dohled byl komunistickým režimem zneužíván k šikaně disidentů. Aféra vypukla v lednu 2020 (text historika Petra Blažka na Info.cz) a vedla k tomu, že Válková stáhla kandidaturu na ombudsmanku a v lednu 2022 dohodou skončila i jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. STRANA VÁLKOVÉ: tvrdí, že s Urválkem spolupracovala jen minimálně, že článek jen podepsal a byl 'odklizen do ústavu', a že ochranný dohled sama kriticky hodnotila; historik Libor Svoboda uvedl, že nelze s jistotou tvrdit, že Urválkovu roli tehdy znala. STRANA KRITIKŮ / ÚŘADŮ: policie v roce 2021 uzavřela, že Válková o Urválkově kriminální minulosti věděla nejpozději od roku 1977 a 'nemohla nevědět' o zneužívání ochranného dohledu, byť se sama aktivně na šikaně disidentů nepodílela; její obhajobu označili vyšetřovatelé za nepřesvědčivou (článek psán v první osobě množného čísla). DŮLEŽITÝ PROTIVÁHOVÝ FAKT: Válková nebyla nikdy z ničeho obviněna ani odsouzena; naopak vedla civilní spor s vydavatelem Info.cz o formulaci, že se 'podílela na šikaně disidentů' – v roce 2023 byl uzavřen smír, Info.cz se omluvilo a uhradilo 184 000 Kč nákladů řízení (soud část tvrzení označil za nepravdivá či nepřípustné hodnotové soudy). Jde tedy o doloženou reputačně-morální a politickou kauzu, nikoli o trestní věc.