Zpětné zrcátko — čtvrtek 29. července 2010

⏪

Zpětné zrcátko

denní ohlédnutí za politikou — přesně o volební cyklus zpět

středa 29. července 2026svátek má Marta

🏛️ Tento den — parlamentní prázdniny

Sněmovna měla prázdniny (do konce srpna mimo provoz).

Zdroj: open data psp.cz

🔥 Dnes ⏱ Volební ukazatel 📡 Monitoring 🕸 Mapa vazeb 🏛 Úřady a jmenování 📊 Skóre stran 📜 Smlouvy dne 📋 Sliby a plnění 🏛 Vlády a ministři 🗞 Média 🏛 Vlastníci médií 💰 Financování stran 🇪🇺 Europoslanci ⚖ Justice 👤 Osoby ✍ Poslat podklad

⏪ Přesně před 16 lety

čtvrtek 29. července 2010

tvrdá data (Registr smluv) pro tento den se průběžně doplňují

nyní −4 −8 −12 −16 −20 ⚖

🗓 Co se dělo v těsném okolí (±3 dny) před 16 lety (seřazeno od nejbližšího datu)

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenokraje a města
1.8.2010 Kauza plzeňských práv – rychlostudia a plagiáty (2009)
nalezeny další plagiáty; odhaleno ~400 nestandardně rychlých absolventů

Probíhající kauzy k tomuto dni — nezávislé hodnocení dle věcné závažnosti (ne dle médií). Kategorie: Pochybení · Sporný bod · Bezpečnost státu · Kontroverzní rozhodnutí. Klikni na kartu pro detail.

Vše (63)závažnost5/54/53/52/51/5stranaANOKDU-ČSLMotoristéODSČSSD

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Mirek TopolánekODS

Kontroverzní výroky pro časopis LUI (2010) — o Židech, gayích a církvi

V březnu 2010 Lidové noviny a Blesk přetiskly pasáže z rozhovoru, který Topolánek jako předseda ODS poskytl gay časopisu LUI. Výroky o ministru dopravy Gustavu Slamečkovi a premiéru Janu Fischerovi (mj. 'ten Fischer prostě je Žid... a ten uhne ještě dřív') a o církvích byly vnímány jako urážlivé vůči Židům a homosexuálům. Skandál přispěl k Topolánkovu konci ve vedení ODS na jaře 2010.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Kontroverzní výroky pro časopis LUI (2010) — o Židech, gayích a církvi (2010)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenozdravotnictví

Boris ŠťastnýMotoristé sobě

Kauza IZIP – obhajoba předražených elektronických zdravotních knížek ve VZP

Šťastný byl v době kauzy IZIP členem správní rady VZP a předsedou sněmovního zdravotního výboru. Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál VZP zhruba 2 miliardy korun, přičemž kontrola VZP odhalila, že cca 450 milionů korun skončilo neúčelně či u firem, které s projektem neměly nic společného; ministr Heger (2012) podal trestní oznámení a projekt označil za nefunkční. Šťastný projekt dlouhodobě obhajoval – jako člen správní rady souhlasil s návrhem ředitele Horáka převzít celou firmu IZIP a označil to za „jediné správné řešení“. Šťastný sám NEBYL trestně stíhán ani obviněn – policie obvinila lidí z okruhu firmy IZIP, dva z nich šli v roce 2019 před soud za zpronevěru. Jde tedy o doloženou politickou/manažerskou odpovědnost za dohled nad utrácením veřejných prostředků, nikoli o osobní trestní kauzu.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Šťastný byl v době kauzy IZIP členem správní rady VZP a předsedou sněmovního zdravotního výboru (2010)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenokraje a města

David ŠeichODS

Střet zájmů — firma Eurovision a EU dotace vs. členství ve výboru pro evropské záležitosti

Podle Lidových novin (2007) byl poslanec Šeich ve střetu zájmů jako spolumajitel / manažer firmy Eurovision (založena 2000), která podniká v poradenství při získávání dotací z fondů EU, a současně byl členem sněmovního výboru pro evropské záležitosti, jenž se podílel na rozhodování o rozdělování evropských prostředků. Firma od roku 2002 získala pro projekty z evropských fondů přes dvě miliardy korun a dařilo se jí získávat zakázky u obcí a Jihomoravského kraje. Po Šeichově formálním odchodu z firmy (přeměna na a.s. s anonymními akcionáři) se tržby násobně zvýšily. V jednom výběrovém řízení Jihomoravského kraje, do něhož se přihlásilo pět firem, byly čtyři vyloučeny a zůstala jen Eurovision; zakázku následně prošetřoval antimonopolní úřad ÚOHS.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Podle Lidových novin (2007) byl poslanec Šeich ve střetu zájmů jako spolumajitel / manažer firmy Eurovision (založena 2000), která podniká v poradenství při získávání dotací z fond (2010)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Marek Dalík / Mirek TopolánekODS

Toskánská aféra – neformální setkání politiků s lobbisty a sporná nájemní smlouva

V červenci 2009 odhalila MF DNES neformální setkání špičkových politiků s vlivnými podnikateli a lobbisty v toskánském letovisku Monte Argentario. Účastnili se mj. premiér a předseda ODS Mirek Topolánek, lobbista Marek Dalík, generální ředitel ČEZ Martin Roman, exministr dopravy Aleš Řebíček a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Kauza vzbudila pozornost kvůli klientelistickému propojení politiky a byznysu krátce po schválení kontroverzního zákona o emisních povolenkách výhodného pro ČEZ. Dalík ke svému pobytu předložil anglicky psanou nájemní smlouvu s lichtenštejnskou firmou Raben Anstalt, u níž jazykoví a právní experti zpochybnili pravost (podle nich byla původně česky a až poté přeložena).

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: V červenci 2009 odhalila MF DNES neformální setkání špičkových politiků s vlivnými podnikateli a lobbisty v toskánském letovisku Monte Argentario (2010)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenobezpečnost

Vít BártaVV

Sledování pražských politiků ODS agenturou ABL (Praha 11)

V září 2010 MF Dnes odhalila, že bezpečnostní agentura ABL, kterou Bárta dříve vlastnil a řídil, sledovala komunální politiky ODS na Praze 11 (mj. tehdejší starostku Martu Šorfovou). Redakce postupně získala cca 280 fotografií, desítky PDF a video souborů, písemné dokumenty a e-maily z ABL dokládající sledování. Kauzu prošetřovala policie. Bárta sledování popřel, dokumenty označil za falzum a tvrdil, že sledování prováděl externista Pavel Pertlíček, nikoli zaměstnanec ABL. Premiér Nečas (ODS) po Bártovi žádal veřejnou omluvu; ODS i ČSSD žádaly vysvětlení. Kauza patřila k impulzům vedoucím k Bártově pozdější rezignaci.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Nikdo nebyl obviněn ani odsouzen konkrétně za sledování politiků na Praze 11. Policejní šetření (ÚOOZ / pražská policie) bylo odloženo bez trestního stíhání; dle dohledaných zdrojů se závěrem, že nešlo o trestný čin (odloženo cca únor 2011) (2010)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Václav Riedlbauchnestraník

Střet zájmů: jako ministr kultury odvolal ředitele ČF Darjanina, který nechal auditovat Riedlbauchovo vlastní hospodaření

Riedlbauch vedl Českou filharmonii 2001–2009. Jeho nástupce Vladimír Darjanin (od července 2009) nechal zpracovat personální a finanční audit, který vůči Riedlbauchovu předchozímu vedení namítal pochybení v hospodaření (rozpuštění rezervy ve výši cca 80 mil. Kč, možné porušení finanční kázně). Riedlbauch se mezitím stal ministrem kultury ve vládě Jana Fischera, tedy nadřízeným orgánem ČF. Dne 7. května 2010 jako ministr Darjanina z funkce odvolal – tedy právě osobu, která zadala audit obviňující jeho samotného. Šlo o doložený střet zájmů popsaný napříč médii. Česká filharmonie následně podala na Riedlbaucha trestní oznámení kvůli hospodaření za jeho éry; ministerstvo (vedené Riedlbauchem) audit označilo za metodicky nesprávný a bezcenný. OBĚ STRANY: Riedlbauch/MK tvrdili, že Darjanin neuměl řídit státní příspěvkovou organizaci a audit byl chybný, proto odvolání; Darjanin/ČF tvrdili, že odvolání byla odveta za upozornění na podivné hospodaření za Riedlbaucha. Samotné pochybení v hospodaření NEBYLO prokázáno (žádné známé odsouzení); doložený je fakt střetu zájmů – ministr odvolal vlastního auditora. Poznámka: Riedlbauch zemřel 2017.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Bez známého soudního/trestního rozhodnutí. Riedlbauch jako ministr kultury odvolal Darjanina 7. 5. 2010 (fakt potvrzen iROZHLAS, Novinky); odvolání zůstalo v platnosti. Česká filharmonie podala na Riedlbaucha trestní oznámení kvůli hospodaření (rozpuštění rezervy cca 80 mil. Kč, možné porušení finanční kázně) — ŽÁDNÉ odsouzení ani veřejně doložené rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení se nepodařilo dohledat; kauza mediálně vyšuměla po pádu Fischerovy vlády (červenec 2010). Samotné pochybení v hospodaření NEBYLO prokázáno; MK audit (typ Due Diligence, auditor Ladislav Kozák) označilo za metodicky nesprávný a bezcenný pro státní příspěvkovou organizaci. Riedlbauch zemřel 2017, tím jakékoli případné trestní stíhání definitivně zaniklo. (2010)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenokraje a města

Ivan Tomažič / Jaroslav Zachariáš / Milan Kindl

Kauza plzeňských práv – rychlostudia a plagiáty (2009)

V roce 2009 vypukl na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni skandál kolem plagiátů a manipulací při udělování akademických titulů. MF Dnes a Lidové noviny odhalily, že proděkan Ivan Tomažič opsal desítky stran své dizertace (obhájené 2006); jeho školitelem byl proděkan Milan Kindl a oponentem Jaroslav Zachariáš, jehož posudek byl sám plagiátem staršího článku z Právních rozhledů. Zachariáš, Tomažič i Kindl pod mediálním tlakem rezignovali, později i vedoucí katedry Květoslav Kramář. Ukázalo se, že fakultu nestandardně rychle dokončilo asi 400 lidí včetně desítek policistů; rekordmanem byl podnikatel, který magisterský titul získal za deset týdnů. Šlo o jednu z největších afér českého polistopadového školství.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Kindl, Zachariáš a Tomažič pod tlakem rezignovali (15.9.2009)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●● kritická (5/5)● ověřenokraje a města

Ivan Tomažič

Plagiátorství disertační práce – kauza plzeňských práv

Ivan Tomažič, tehdejší proděkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, měl ve své disertační práci obhájené v roce 2006 opsané desítky stran; opsán byl i posudek tehdejšího děkana Jaroslava Zachariáše. Aféru odhalily Lidové noviny 19. 9. 2009 a stala se největším polistopadovým skandálem českého vysokého školství. Vedení fakulty (Kindl, Zachariáš, Tomažič) nabídlo obhajobu, že plagiát vznikl údajně záměrně k odhalení úniku informací z fakulty – vysvětlení bylo veřejně i odbornou veřejností odmítnuto jako nevěrohodné. Proděkani Tomažič a Kindl na funkce rezignovali a spolu se Zachariášem fakultu opustili. Zpráva etické komise z listopadu 2010 uzavřela, že bývalé vedení včetně Tomažiče nese podstatnou odpovědnost za skandál a jednalo neeticky, když umožnilo části studentů (odhadem stovky, včetně řady policistů) dokončit studium a získat titul nestandardním způsobem. Trestní stíhání nakonec nebylo zahájeno.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Trestní stíhání za plagiátorství proti Ivanu Tomažičovi bylo odloženo/zastaveno kvůli promlčení — trestný čin s horní sazbou 2 roky měl tříletou promlčecí lhůtu a disertace byla obhájena v lednu 2006, takže lhůta vypršela (potvrzeno již na (2009)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●● kritická (5/5)● ověřenokraje a města

Jaroslav Zachariáš

Zfalšovaný/opsaný posudek disertace v kauze plzeňských práv

Zachariáš jako děkan Fakulty právnické ZČU v Plzni (2005–2009) vystupoval jako oponent (posudkář) disertační práce proděkana Ivana Tomažiče, obhájené 2006, která se v září 2009 ukázala být plagiátem. Zachariášův vlastní kladný posudek k této práci byl rovněž opsán — šlo o 12 let starý článek z časopisu Právní rozhledy, na nějž byl připojen jen jeho podpis. Zachariáš postupně předložil vzájemně si odporující vysvětlení: nejprve že plagiát vznikl záměrně jako léčka na odhalení osoby unikající interní informace z fakulty, později že šlo o "vtip", který se do knihovny dostal omylem. Pod mediálním tlakem v říjnu 2009 rezignoval na funkci děkana a rovněž na post ředitele Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Nový děkan Jiří Pospíšil (bývalý ministr spravedlnosti) mu okamžitě zrušil pracovní poměr. Šlo o ústřední postavu největší akademické aféry českého polistopadového školství. V roce 2011 obdržel od Českého klubu skeptiků Sisyfos anticenu zlatý Bludný balvan (kategorie družstev).

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Nešlo o trestní věc — Zachariáš nebyl v souvislosti s kauzou nikdy trestně stíhán ani odsouzen. Uzavření bylo profesní/pracovněprávní: pod mediálním tlakem v říjnu 2009 rezignoval na děkana FPR ZČU a odstoupil i z čela Ústavu státu a práva (2009)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenobezpečnost

Mirek Topolánek / Marek DalíkODS

Toskánská aféra (2009)

V červenci 2009 zveřejnil deník MF DNES fotografie (poskytl je bývalý ředitel rozvědky Karel Randák) z neformálního setkání vrcholových politiků ODS s podnikateli a lobbisty v toskánském letovisku Monte Argentario. Vedle tehdejšího předsedy ODS a expremiéra Topolánka byli přítomni lobbista Marek Dalík, exministr dopravy Aleš Řebíček, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, generální ředitel ČEZ Martin Roman a lobbista ČEZ Vladimír Johanes. Setkání proběhlo krátce po schválení kontroverzního zákona o emisních povolenkách, který firmě ČEZ přiznal bezplatné povolenky. Aféra vzbudila otázky ohledně klientelismu a propojení politiky s energetickými zájmy. Nevedla k žádnému trestnímu stíhání ani prokázání konkrétního protiplnění.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Toskánská aféra (2009) (2009)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Milan UrbanČSSD

Toskánská aféra 2009 — dovolená s lobbistou ČEZ (možný střet zájmů)

V červenci 2009 odhalila MF Dnes neformální setkání špičkových politiků a lobbistů v italském letovisku Monte Argentario (tzv. toskánská aféra). Milan Urban, tehdy stínový ministr průmyslu a místopředseda ČSSD, tam pobýval na jachtě na pozvání lobbisty Vladimíra Johanese, který pracoval pro generálního ředitele ČEZ Martina Romana. Kritika směřovala k tomu, že Urban patřil k propagátorům zákona o emisních povolenkách, který ČEZ přinesl bezplatné povolenky, a podporoval myšlenku financování malých ekologických elektráren ČEZ — setkání tak vyvolalo otázky ohledně střetu zájmů a nepatřičného vlivu energetické firmy. STRANA URBANA: uvedl, že přijel na soukromé pozvání lobbisty Johanese a odmítl, že by šlo o něco nekalého. Nebylo doloženo žádné konkrétní protiprávní jednání ani trestní následek — jde o doloženou etickou/politickou kauzu střetu zájmů.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Bez právního/trestního řízení a bez formálního uzavření jakýmkoli orgánem. Věc zůstala v rovině politicko-etické kauzy (střet zájmů), kterou v létě 2009 odkryla MF DNES; kritika opozice i médií, ale žádné obvinění, žalobce ani soud se Urbanovou účastí nezabývali. Nebylo prokázáno konkrétní protiprávní jednání. Kauza časem mediálně vyšuměla. Rok: 2009. (2009)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenomédia / kultura

Marek Dalík / Mirek TopolánekODS

Aféra Wolf – nátlak na potlačení televizní reportáže

V roce 2009 se Marek Dalík pokusil ovlivnit reportéra České televize Dalibora Bártka s cílem potlačit reportáž o policejním vyšetřování poslance Petra Wolfa (kvůli údajnému zneužití dotací ministerstva životního prostředí v řádu 11+ milionů Kč z let 2005–2007). Premiér Mirek Topolánek potvrdil, že o Dalíkovu asistenci s mediálním nátlakem ve Wolfově prospěch sám požádal.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: V roce 2009 se Marek Dalík pokusil ovlivnit reportéra České televize Dalibora Bártka s cílem potlačit reportáž o policejním vyšetřování poslance Petra Wolfa (kvůli údajnému zneužit (2008)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenodotace / EU

Petr Rafaj

Vylobbovaná dotace 4 mil. Kč na potápěčské centrum přítele Čuby (porcování medvěda)

Rafaj jako poslanec ČSSD prosadil v rámci tzv. porcování medvěda dotaci 4 miliony korun ze státního rozpočtu pro spolek Scuba FM založený Alexandrem Čubou. Frýdek-Místek navíc prodal spolku pozemky za zvýhodněnou cenu (zvýhodnění cca 2,4 mil.). Potápěčské centrum přesto podle novinářů dodnes nefunguje (chybí i nádrž). Šlo o klientelistické nasměrování veřejných peněz osobě z blízkého okolí. Rafaj se hájil tím, že jako každý poslanec přispíval k rozvoji regionu a osobně se nepodílel na přípravě smluv.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Dvě roviny. (1) Dotace 4 mil. Kč: prosazena poslanecky v rámci tzv. porcování medvěda (2008-2009) — legální rozpočtový akt, Rafaj za ni NEBYL trestně stíhán ani odsouzen; nejde o trestní věc. (2) Prodej pozemků spolku SCUBA FM za zvýhodněno (2008)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● ověřenomédia / kultura

Martin Pecinanestraník

Střet zájmů předsedy ÚOHS — schůzky s Andrejem Babišem během řízení o jeho fúzi

Jako předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se Martin Pecina v roce 2008 opakovaně soukromě setkával s podnikatelem Andrejem Babišem v době, kdy jeho úřad rozhodoval o povolení fúze v Babišově skupině (Agrofert / První žatecká, obchod v řádu cca 1 miliardy Kč). Jednu ze schůzek natočila Česká televize v autocentru Mercedes Forum na pražském Chodově. Zákon vyžaduje nestrannost předsedy antimonopolního úřadu v projednávaných případech; oslovení právníci (mj. Václav Vlk z České advokátní komory) označili takové schůzky přinejmenším za etický problém a střet zájmů. Pecina schůzky nepopřel — hájil se tím, že se schází s každým zájemcem: „Když se se mnou chce setkat pan Babiš, tak se setkám s panem Babišem.“

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Nikdy formálně neuzavřeno žádným orgánem — nešlo o trestní ani kázeňské řízení a žádný úřad oficiálně střet zájmů nekonstatoval. Fúzi Agrofert / První žatecká ÚOHS pod Pecinou schválil v srpnu 2008; Pecina nenesl žádné právní následky a zůstal předsedou ÚOHS až do roku 2009. Zůstalo u mediálně-etické kontroverze (odhaleno ČT v červenci 2008) bez sankcí. (2008)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Vladimír DoležalODS

Úplatek za prodloužení nájmu autobazaru na Praze 15 (Doležal)

Vladimír Doležal (ODS, Praha 15) byl pravomocně odsouzen v roce 2010 za korupci — úplatek 800 tisíc Kč za prodloužení nájmu pozemků autobazaru. Kverulant dokumentoval, že samotný autobazar byl dlouholetou nelegální stavbou, kterou úřady postihovaly jen symbolicky. Rok zahájení kauzy orientační (2008), odsouzení 2010.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Policie zadokumentovala korupční jednání kolem nájmu autobazaru (rok orientační) (2008)

klikni pro detail →

Sporný bod●●○○○ nižší (2/5)● ověřenodotace / EU

Jiří Kolář

Kauza Moravany – dopisy proti Drážní inspekci a podezření z tlaku na vyšetřování nehody

Po železniční nehodě v Moravanech (19. 5. 2008, srážka vlaků po selhání pískovacího ventilu lokomotivy) zaslal Jiří Kolář 30. května a 4. srpna 2008 dopisy náměstkovi ministra dopravy Vojtěchu Kocourkovi, v nichž kritizoval postup Drážní inspekce, jejího inspektora Michala Miklendy i způsob, jakým inspekce informovala Evropskou železniční agenturu o příčinách nehody. Generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut situaci na začátku října 2008 interpretoval jako spojení 'politiků, úředníků a soukromé firmy', kteří vyvíjeli extrémní tlak na ovlivnění nezávislého vyšetřování; 7. října 2008 podal trestní oznámení (na neznámého pachatele) kvůli pokusu ovlivnit vyšetřování. DRUHÁ STRANA: Ministerstvo dopravy i Kocourek ovlivňování popřeli, dopisy označili za 'běžnou korespondenci' upozorňující na odborná pochybení inspekce. Trestní oznámení směřovalo na neznámého pachatele, Kolář nebyl obviněn ani odsouzen.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Trestní oznámení podal generální inspektor DI Roman Šigut 7. 10. 2008 na NEZNÁMÉHO pachatele (pro zneužití pravomoci / útok na státní orgán) kvůli údajnému tlaku na vyšetřování. Žádné obvinění konkrétní osoby veřejné prameny neuvádějí — Jiř (2008)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenoobrana / armáda

Marek Dalík (lobbista, poradce premiéra)ODS

Pandury – Marek Dalík

Při vyjednávání o nákupu obrněnců Pandur žádal Dalík na schůzce se zástupci Steyru úplatek ~18 mil. eur s tvrzením, že ovlivní rozhodování vlády Mirka Topolánka. Pravomocně odsouzen za pokus podvodu k 5 letům (2017), nastoupil do vězení, podmíněně propuštěn 2019.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: schůzka se zástupci Steyru — žádost o ~18 mil. eur (1.11.2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenomédia / kultura

Jiří ČunekKDU-ČSL

Pobírání sociálních dávek při úsporách 3,5 mil. Kč (odhaleno 2007)

Podle reportáže České televize z října 2007 pobírala Čunkova rodina státní sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy Čunek v roce 1998 během krátké doby uložil u tří bank v Opavě a Zlíně dohromady 3,5 milionu korun. Kauza vypukla souběžně s korupční aférou a přispěla k jeho tehdejší rezignaci z vlády. Věc byla nakonec odložena — nepodařilo se prokázat, že Čunek zatajil příjem rozhodný pro přiznání dávek. Uvádím jako sporný bod: fakticky doloženo pobírání dávek souběžně s velkými hotovostními vklady, avšak bez prokázaného protiprávního jednání.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Podle reportáže České televize z října 2007 pobírala Čunkova rodina státní sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy Čunek v roce 1998 během krátké doby uložil u tří bank v (1.8.2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenoobrana / armáda

Vlastimil Rampula

Odvolání z funkce vrchního státního zástupce potvrzené Nejvyšším správním soudem

Rampula byl vrchním státním zástupcem v Praze (2007–2012). V březnu 2011 navrhl jeho odvolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, v říjnu 2011 mu vyhověl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rampula se bránil správní žalobou a Městský soud v Praze odvolání nejprve zrušil (v jeho prospěch), avšak Nejvyšší správní soud v červnu 2012 rozhodnutí městského soudu zrušil a odvolání shledal zákonným a motivovaným veřejným zájmem. NSS vytkl konkrétní pochybení: v kauze IPB dal dozorové státní zástupkyni Darje Dunajové za podezřelých okolností pokyn, aby se hned neodvolávala proti zproštění obžaloby manažerů banky; v kauze pronájmu gripenů nerespektoval závazný pokyn nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké směřující k dožádání u orgánů Velké Británie, Rakouska, Švédska a Švýcarska; a nejméně od roku 2008 nevyužíval svých řídicích a metodických oprávnění vůči odboru závažné hospodářské a finanční kriminality a nereagoval na opakující se pochybení podřízených státních zástupců. Médii byl označován za "zametače kauz" (gripeny, Mostecká uhelná, IPB). Po rozhodnutí NSS na funkci rezignoval (červen 2012) a začal se živit advokacií (zastupoval mj. lobbistu Iva Rittiga a podnikatele Jana Kočku).

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Odvolání z funkce vrchního státního zástupce potvrzené Nejvyšším správním soudem (2007)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Marie Benešová / Renata Vesecká

Kauza 'justiční mafie' – soudní spor o omluvu

Jako bývalá nejvyšší státní zástupkyně v prosinci 2007 veřejně (v rozhlase) označila skupinu justičních činitelů (Renata Vesecká, Pavel Němec, Pavel Kučera, Arif Salichov a další) za 'justiční mafii', která podle ní nezákonně ovlivnila trestní kauzy, mj. přesouvání stíhání Jiřího Čunka mezi zastupitelstvími. Skupina ji zažalovala o omluvu. Spor běžel roky s protichůdnými verdikty: Vrchní soud v Praze jí v roce 2011 nařídil omluvu, Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil. Kauza skončila v roce 2015 smírem, žalobci vrátili Benešové 370 000 Kč.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Kauza 'justiční mafie' – soudní spor o omluvu (2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Martin Červíček / Jan Kubice

Nezákonné jmenování policejním prezidentem (2012–2014)

Červíček byl v listopadu 2012 jmenován policejním prezidentem poté, co ministr vnitra Jan Kubice odvolal dosavadního prezidenta Petra Lessyho (kterému hrozilo stíhání za zneužití pravomoci a pomluvu). Vznikla situace 'dvojvládí', kdy Lessy jmenování napadl u soudu. V lednu 2014 poradní komise ministra vnitra dospěla k závěru, že Červíčkovo jmenování bylo v rozporu se zákonem – konkrétně proto, že Kubice nebyl oprávněn Červíčka odvolat z pozice náměstka (měl to učinit jiný náměstek, Pavel Osvald). Úřadující ministr Martin Pecina Červíčka 7. ledna 2014 z funkce odvolal a do čela se vrátil Lessy. Kritizován byl i dřívější 'raketový' kariérní postup, kdy byl opakovaně povýšen těsně před výběrovým řízením, takže jako jediný splňoval podmínky (např. jmenování ředitelem dopravní policie 2007–2008).

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Nezákonné jmenování policejním prezidentem (2012–2014) (2007)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Renata Vesecká / Marie Benešová

Spor 'justiční mafie' (žaloba na ochranu osobnosti)

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová 20. 12. 2007 veřejně označila Veseckou a další (exministra spravedlnosti Pavla Němce ad.) za tzv. 'justiční mafii', která údajně nezákonně ovlivňovala citlivé trestní kauzy včetně Čunkovy. Vesecká a spol. podali žalobu na ochranu osobnosti. Soudní spor se táhl několik let s protichůdnými verdikty (prvoinstanční soudce Cepl dal zčásti za pravdu Benešové, vrchní soud jej zrušil s tím, že existence 'justiční mafie' nebyla prokázána). Spor definitivně skončil smírem.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Spor 'justiční mafie' (žaloba na ochranu osobnosti) (2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenomédia / kultura

Vladislav Husák

Biolíh (bioetanol) — podezření z varování a únik informací; rezignace 2007

V březnu 2007 média informovala o podezření, že Husák mohl přes zprostředkovatele Miroslava Šloufa (blízkého M. Zemanovi) varovat osoby figurující v korupční kauze kolem zakázek na výrobu biolihu/bioetanolu před policejním zásahem. Souběžně se řešilo podezření z úniku utajovaných informací o ruském agentovi z jeho okolí k novináři. Husák přiznal telefonický kontakt se Šloufem, ale obvinění odmítl a 23. 3. 2007 rezignoval na funkci policejního prezidenta (účinnost 31. 3. 2007). DŮLEŽITÉ: nebyl v této věci trestně stíhán ani obviněn; kontrola/inspekce trestný čin neprokázala. Jde tedy o doložený medializovaný spor a rezignaci, nikoli o prokázané trestné jednání.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Biolíh (bioetanol) — podezření z varování a únik informací; rezignace 2007 (2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenoobrana / armáda

Jan KavanČSSD

Výrok o možnosti zbrzdit vyšetřování kauzy Gripeny

V reportáži švédské veřejnoprávní televize SVT (2007) o korupci kolem prodeje/pronájmu stíhaček Gripen firmou BAE Systems Jan Kavan podle odvysílané nahrávky na otázku, zda by mohl díky svým kontaktům české policejní vyšetřování zpomalit, odpověděl 'Ano, myslím, že ano.' Výrok vzbudil pozornost, protože naznačoval ochotu ovlivnit trestní řízení. Kavan následně v ČT slova popřel, označil je za špatný překlad a na novináře podal trestní oznámení. Kauza Gripeny vedla k obnovení švédského i českého vyšetřování (podnět senátora Michaela Žantovského).

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Nikdo nebyl v souvislosti s korupcí kolem gripenů v ČR obviněn ani odsouzen. Švédské státní zastupitelství vyšetřování zastavilo (cca 2009) pro nedostatek důkazů. České vyšetřování (obnovené po reportáži) skončilo bez prokázání korupce a by (2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Renata Vesecká

Odložení prověřování exministra Němce v kauze katarského prince Sáního

Jako nejvyšší státní zástupkyně Vesecká 24. dubna 2007 souhlasila s odložením trestní věci, v níž policie prověřovala, zda se exministr spravedlnosti Pavel Němec dopustil zneužití pravomoci tím, že v roce 2005 rozhodl o předání trestního stíhání katarského prince Hámida bin Abdala Sáního (obžalovaného ze zneužívání nezletilých dívek) do Kataru, kde princ fakticky trestu unikl. Kauza je jednou ze dvou věcí (vedle Čunka), kvůli nimž byla Vesecká označena za součást tzv. justiční mafie. Zásadní je, že pozdější vedení Nejvyššího státního zastupitelství pod Pavlem Zemanem v roce 2011 oficiálně konstatovalo, že žalobci pochybili nejen v kauze Čunek, ale i v případě katarského prince, a to za tehdejšího vedení NSZ Veseckou. Druhá strana: Vesecká se hájí tím, že prověřování Němce začátkem roku 2007 sama z vlastní iniciativy znovu otevřela, a svá rozhodnutí dlouhodobě obhajuje jako věcně správná. Jde nicméně o doloženou věc odlišnou od kauzy Čunek a od samotného sporu o výrok justiční mafie.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Bez trestního postihu kohokoli. Stíhání prince zastaveno 2007. NSZ pod Pavlem Zemanem v srpnu 2011 oficiálně konstatovalo pochybení žalobců i v kauze prince (nikoli soud, šlo o stanovisko NSZ — odložení označeno za "přinejmenším předčasné") (2007)

klikni pro detail →

Sporný bod●●○○○ nižší (2/5)● ověřenocelostátní politika

Ondřej PlašilODS

Kontroverzní privatizace Technických služeb města Kolína (TSMK) – prodej firmě AVE CZ

V říjnu 2007 kolínské zastupitelstvo poměrem 16:8 schválilo prodej 75% podílu v prosperujících Technických službách města Kolína (TSMK) pražské odpadové firmě AVE CZ za 161–181 mil. Kč. Ondřej Plašil (ODS), tehdy radní odpovědný za finance a investice a zároveň poslanec, byl jedním z hlavních architektů a obhájců prodeje – prohlásil, že šlo o obchod „systematicky a koncepčně připravovaný tři roky“ a že „Kolín na tom neprodělá“. Opozice (za ČSSD zejm. Jiří Pěkný) namítala, že cena byla podhodnocená (konkurenti nabízeli 190–200 mil. Kč), že se nekonalo řádné veřejné výběrové řízení (rada si sama vybrala jen čtyři firmy) a že smlouva s garantovanými platbami město dlouhodobě prodraží. Prodej provázela podezření z korupce; firma .A.S.A. byla ze soutěže vyřazena bez zdůvodnění a jednomu z jejích manažerů se před domem objevila výhrůžka (mrtvý králík s uříznutou hlavou). Pěkný ohlásil trestní oznámení na všech 16 zastupitelů, kteří hlasovali pro, a policie okolnosti prověřovala. DŮLEŽITÉ: nebylo doloženo žádné odsouzení ani prokázané osobní pochybení Plašila – jde o zdokumentovaný spor kolem netransparentní privatizace, kterou prosazoval, nikoli o pravomocně prokázanou trestnou činnost.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Neuzavřeno soudně / bez prokázaného pochybení. Zastupitelstvo Kolína 12.10.2007 schválilo prodej poměrem 16:8. Opoziční zastupitel Jiří Pěkný (ČSSD) avizoval trestní oznámení na všech 16 zastupitelů, kteří hlasovali pro; samostatné trestní (2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●○○○ nižší (2/5)● částečně ověřenocelostátní politika

Pavel NěmecUS-DEU

Nadměrné telefonní účty hrazené z veřejných peněz

Po odchodu z funkce ministra spravedlnosti odhalila finanční kontrola (Ministerstvo financí / NKÚ), že někteří vysocí úředníci ministerstva včetně samotného Němce měli nepřiměřeně vysoké telefonní účty hrazené z peněz daňových poplatníků — Němec měsíčně protelefonoval až 120 000 Kč. Jde o doložené zjištění kontrolního orgánu o hospodaření s veřejnými prostředky.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Netrestní věc — nebylo žádné obvinění ani odsouzení. Šlo o zjištění kontrolního orgánu (NKÚ / finanční kontrola Ministerstva financí) o nehospodárném nakládání s veřejnými prostředky, které vyplynulo po Němcově odchodu z funkce (cca 2007). Zůstalo u kontrolního nálezu bez právního postihu; podle citovaného článku Novinky.cz byly související výsledky kontrol politicky „zahlazeny". Případ tedy uzavřen jako auditní zjištění nehospodárnosti, bez sankce. (2007)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenokraje a města

Jiří ČunekKDU-ČSL

Vystěhování romských rodin ze Vsetína (2006)

Jako starosta Vsetína nechal Jiří Čunek v roce 2006 vystěhovat romské rodiny z pavlačového domu v centru města. Většina skončila v obytných kontejnerech v lokalitě Poschla, několik rodin (cca 70 lidí) bylo přestěhováno mimo Zlínský kraj — na Jesenicko a Prostějovsko. Postup vyvolal celostátní kritiku a dlouholeté soudní spory. Nejvyšší soud nakonec přiřkl čtyřem rodinám odškodné od města v celkové výši 1,825 mil. Kč (vyšší odškodné se týkalo hlavně žalobců, kteří byli v době stěhování dětmi). Ústavní soud zamítl většinu stížností města proti navýšenému odškodnému. Jde o soudně doložený případ pochybení při výkonu funkce starosty.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Jako starosta Vsetína nechal Jiří Čunek v roce 2006 vystěhovat romské rodiny z pavlačového domu v centru města (1.10.2006)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenostátní podniky / doprava

Pavel BémODS

Tunel Blanka — předražení a spor Prahy s Metrostavem

Tunelový komplex Blanka (Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel, 5,5 km — nejdelší městský tunel v Evropě) vysoutěžila Praha; smlouvu v roce 2006 podepsal primátor Pavel Bém (ODS) s garantovanou cenou kolem 21 mld Kč a dokončením 2011. Náklady kvůli víceprácím (mj. několik propadů tunelu, nový Trojský most) narostly na přes 43 mld a stavba se otevřela až v roce 2015. Vypukl spor se zhotovitelem Metrostav: firma kvůli nezaplaceným ~2,1 mld v prosinci 2013 stavbu přerušila, magistrát pod primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09) prohlásil smlouvu za neplatnou. Rozhodčí soud v roce 2014 rozhodl, že smlouvy jsou platné, nařídil Metrostavu dokončit stavbu a Praze doplatit dlužné miliardy.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: primátor Bém (ODS) podepsal smlouvu na Blanku s garancí ~21 mld a dokončením 2011 (2006)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Vladislav Husák

Rychlá jízda 190 km/h jako policejní prezident (2006)

V červenci 2006 byl Husák coby policejní prezident přistižen novináři při jízdě rychlostí 190 km/h na trase mezi Prahou a Karlovými Vary (resp. Lány–Praha). Tehdejší ministr vnitra František Bublan mu udělil důtku. Husák poté dobrovolně odevzdal řidičský průkaz na tři měsíce a věnoval 10 000 Kč na charitu. Doložený dopravní přestupek nejvyššího představitele policie s úřední sankcí (důtka).

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Rychlá jízda 190 km/h jako policejní prezident (2006) (2006)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● částečně ověřenobezpečnost

Jan MládekČSSD

Nejasné financování domu na Žižkově (Taluta) a neudělená bezpečnostní prověrka

Firma Taluta koupila v roce 2002 dům na pražském Žižkově za cca 30 mil. Kč; polovina ceny pocházela z půjček od Mládkova dlouholetého přítele a vlivného advokáta ČSSD Miroslava Jansty a jeho společníka. Do domu Mládek přesunul svůj ekonomický institut, firmu manželky a firmu bratra. Jednatelem Taluty byl Mládkův bývalý asistent. Jansta potvrdil, že peníze půjčil a že byly splaceny, ale odmítl uvést, komu půjčil a kdo za Talutou reálně stojí. Nejasné vlastnictví a financování domu, kde politik sám podnikal, bylo dáváno do souvislosti s tím, že Národní bezpečnostní úřad Mládkovi opakovaně neudělil bezpečnostní prověrku (řízení se protahovalo a prověrka nakonec vydána nebyla). Mládek vlastnictví domu vždy odmítal s tím, že firmy tam mají nájem a jde o běžné podnikání. Nedošlo k žádnému obvinění ani odsouzení; jde o dlouhodobě medializovanou záležitost netransparentních vazeb a financování bez trestněprávního závěru.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Bez trestněprávního závěru. K financování domu Talutou ani k vazbám na Janstu nikdy nevzniklo žádné obvinění ani odsouzení — nešlo o trestní věc. Řízení o bezpečnostní prověrce u NBÚ: 2001 (jako 1. náměstek MF) udělen jen nejnižší stupeň, žádost o vyšší stupeň neúspěšná; 2005 (jako ministr zemědělství) řízení protahováno a nedokončeno / zastaveno, prověrka vydána nebyla. Jako ministr ji ze zákona nepotřeboval. Věc zůstala v rovině dlouhodobě medializovaného sporu o netransparentnost, nikdy neuzavřena úředním/soudním rozhodnutím o pochybení. (2006)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● ověřenostátní podniky / doprava

Milan ŠimonovskýKDU-ČSL

Sporný mýtný tendr / smlouva s Kapsch (elektronické mýtné)

Jako ministr dopravy (KDU-ČSL) Milan Šimonovský řídil a v roce 2006 podepsal zakázku na elektronický mýtný systém, kterou získala rakouská firma Kapsch za nejvyšší cenu (cca 22 mld. Kč) z kvalifikovaných nabídek. Levnější konsorcia (Mytia ~15 mld., Autostrade ~17,5 mld.) byla hodnotící komisí vyřazena pro nesplnění zadávacích kritérií. Tendr byl napříč seriózními médii (Echo24, iROZHLAS, HlídacíPes, Aktuálně) dlouhodobě kritizován jako předražený a netransparentní; parlamentní vyšetřovací komise v březnu 2008 označila hodnotící komisi za nekompetentní/nezodpovědnou. OBĚ STRANY: Šimonovský tendr opakovaně hájil jako férový a vyřazení levnějších uchazečů potvrdil i antimonopolní úřad (ÚOHS). Šimonovský sám NIKDY nebyl trestně stíhán ani obviněn; pozdější policejní razie a obvinění (Petr Rafaj – šéf ÚOHS, Karel Feix – Kapsch) se týkala jiného, novějšího mýtného tendru z roku 2018, nikoli původní zakázky. Jde tedy o doloženě spornou/kritizovanou zakázku podepsanou v rámci jeho funkce, bez prokázané osobní trestní odpovědnosti.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Parlamentní vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny (5. volební období, PSP.cz) uzavřela vyšetřování koncem března 2008: z dostupných informací NELZE určit, že tendr proběhl v rozporu se zákonem, komise ale označila hodnotící komisi za nekompetentní/nezodpovědnou a kritizovala vedení dokumentace (nabídky uloženy na MD, nejasný přístup k nim). Vyřazení levnějších uchazečů (Mytia, Autostrade) potvrdil ÚOHS; pochybnosti o poradci státu při výběru Kapsche řešil i Nejvyšší správní soud (cca 2011, podnět sdružení Oživení). Milan Šimonovský osobně NIKDY nebyl trestně stíhán ani obviněn — pozdější policejní razie a obvinění (Petr Rafaj/ÚOHS, Karel Feix/Kapsch) se týkaly jiného, novějšího mýtného tendru z roku 2018. Kauza tedy skončila bez prokázaného porušení zákona a bez osobní trestní odpovědnosti Šimonovského; jde o doloženě spornou/kritizovanou zakázku uzavřenou v rámci výkonu funkce. (2006)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenostátní podniky / doprava

Pavel NěmecUS-DEU

Smlouva s advokátem Bláhou bez výběrového řízení (přechod na vlastní kancelář)

1. května 2006, měsíc před koncem působení na ministerstvu, uzavřeli Němcovi podřízení bez výběrového řízení dlouhodobou smlouvu s advokátem Jaromírem Bláhou (40 tisíc Kč měsíčně za 24 hodin práce kanceláře). Němec později se svou sestrou a Bláhou založil advokátní kancelář, na kterou tak státní zakázka fakticky přešla — doložený netransparentní kontrakt spojený s pozdějším střetem zájmů. Kancelář (Němec, Bláha a Navrátilová) posléze vymáhala mýto, přičemž náklady na právní služby vymožené mýto převyšovaly.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Nešlo o trestní kauzu — Pavel Němec za uzavření smlouvy trestně stíhán nebyl a nedošlo k odsouzení ani zproštění. Smlouva z 1. 5. 2006 (bez výběrového řízení, 40 tis. Kč/měs.) zůstala v rovině politicko-etického střetu zájmů; pokusy podřízených pozdější ministryně Jiřiny Kovářové smlouvu vypovědět neuspěly (kancelář prý předčasně vyčerpala hodnotu o 2 mil. Kč). Navazující občanskoprávní spory o vymáhané mýto (kancelář Němec, Bláha & Navrátilová pro ŘSD, smlouva 2009) skončily opakovaně v neprospěch ŘSD — soudy označily vymáhání starých pohledávek mýtného za nemravné a uložily žalobci (ŘSD zast. AK NBN) hradit náklady řízení. Věc tedy nebyla uzavřena trestním orgánem, ale civilními rozsudky proti ŘSD (cca 2011–2015) a politickou kritikou. (2006)

klikni pro detail →

Sporný bod●●○○○ nižší (2/5)● ověřenokraje a města

Vlastimil SehnalODS

Kauza pozemky Lipůvka (Sehnal) – údajné machinace s obecními pozemky

Sehnal (senátor za ODS 2004–2010, starosta Lipůvky) byl stíhán za zneužití pravomoci – obžaloba tvrdila nevýhodné nákupy pozemků na sportoviště. Okresní soud v Blansku ho čtyřikrát odsoudil k podmínce, pokaždé odvolací soud zrušil; v květnu 2017 osvobozen a Krajský soud v Brně na podzim 2017 zamítl odvolání státního zástupce (pravomocně zproštěn – obec nepoškodil). Kauza trvala ~11 let. Zemřel v říjnu 2025.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Rozběhlo se stíhání kolem nákupů pozemků pro sportoviště v Lipůvce (rok orientační – kauza ~11 let) (2006)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenokraje a města

Marek DalíkODS

Aféra Kořistka – nabídka úplatku poslanci za nepodpoření vlády

V roce 2004 poslanec Zdeněk Kořistka veřejně obvinil Marka Dalíka (spolu s lobbistou Janem Večerkem), že mu nabídli 10 milionů Kč a post velvyslance v Bulharsku výměnou za to, že nepodpoří vládu Stanislava Grosse při hlasování o důvěře. Oba byli 30. 9. 2004 zadrženi policií, trestní stíhání však bylo zastaveno. Dalík s Večerkem zažalovali Kořistku za pomluvu. Okresní soud v Ostravě jim v roce 2006 nejprve vyhověl a nařídil Kořistkovi omluvu a náhradu. V září 2008 ale odvolací soud (pobočka v Olomouci) rozsudek zvrátil se závěrem, že Kořistka nabídku úplatku prokázal – tedy že jeho tvrzení o pokusu o úplatek byla pravdivá.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: V roce 2004 poslanec Zdeněk Kořistka veřejně obvinil Marka Dalíka (spolu s lobbistou Janem Večerkem), že mu nabídli 10 milionů Kč a post velvyslance v Bulharsku výměnou za to, že n (1.10.2005)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●● kritická (5/5)● ověřenokraje a města

Barbora Snopková

Kauza Liberta – pravomocné odsouzení za tunelování (5 let vězení)

Barbora Snopková (nar. cca 1944), ekonomka a poradkyně bývalého místopředsedy ČSSD a ministra financí Iva Svobody, byla společně s Ivo Svobodou pravomocně odsouzena v kauze vytunelované mělnické firmy Liberta (výroba dětských kočárků). Krajský soud v Praze vynesl rozsudek 10. 3. 2004, Vrchní soud v Praze jej v únoru 2005 potvrdil; Snopková dostala 5 let vězení za podvod a zvýhodňování věřitele v souvislosti s převedením cca 5,6 mil. Kč z bankovního úvěru mimo firmu. Trest nastoupila v květnu 2005, později podmíněně propuštěna. Vinu dlouhodobě odmítá a usiluje o obnovu procesu; tvrdí, že kauzu proti nim zosnovaly ekonomické skupiny (jmenuje M. Šloufa a F. Mrázka). POZNÁMKA: nejde o Barboru Snopkovou Haberovou (nar. 1980) — to je jiná, nesouvisející osoba.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Pravomocně odsouzena. Krajský soud v Praze vynesl rozsudek 10. 3. 2004; Vrchní soud v Praze v únoru 2005 rozsudek potvrdil (výše trestu 5 let vězení, pokuta snížena z 1 mil. na 200 tis. Kč) a stal se pravomocným. Barbora Snopková nastoupila (2005)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenocelostátní politika

Renata Vesecká

Zásah do vyšetřování kauzy Čunek (delegace případu a výměna státních zástupců)

Jako nejvyšší státní zástupkyně (2005–2010) v roce 2007 Vesecká klíčově zasáhla do korupčního vyšetřování tehdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka, podezřelého z přijetí půlmilionového úplatku od firmy H&B. Nejvyšší státní zastupitelství odebralo dozor původnímu státnímu zástupci Radimu Obstovi (Přerov) a případ byl delegován na Arifa Salichova (Jihlava), který vyšetřování 7. 8. 2007 zastavil. Vesecká zároveň ostře kritizovala postup policie jako nezákonný. Kritici (ombudsman Otakar Motejl, Unie státních zástupců, Soudcovská unie, část politiků) tvrdili, že cílem změn bylo zajistit, aby Čunek nebyl obviněn a kauza byla 'zametena pod koberec' v době, kdy jeho pád ohrožoval Topolánkovu vládní koalici. V občanskoprávním sporu 'justiční mafie' prvoinstanční soudce Vojtěch Cepl ml. konstatoval, že postup měl znaky nezákonného zásahu a zneužití delegace; tento verdikt však byl v odvolání zrušen. Čunek nebyl nikdy obviněn.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Zásah do vyšetřování kauzy Čunek (delegace případu a výměna státních zástupců) (2005)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenocelostátní politika

Vladislav Husák

CzechTek 2005 – spoluodpovědnost za zákrok a nepravdivé informování

Jako náměstek policejního prezidenta Husák spoluodpovídal za tvrdý policejní zákrok proti technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku (29.–30. července 2005), který vyvolal celospolečenskou kritiku, řadu stížností i žalob a stál státní kasu desítky milionů korun. Policie pod velením prezidia opakovaně nepravdivě informovala veřejnost – zejména o neexistenci přístupových cest k pronajatému pozemku a o počtu účastníků a údajně odvolaném souhlasu majitele pozemku.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Vyšetřování postupu policie státní zastupitelství uzavřelo/odložilo v roce 2009 se závěrem, že policie při zásahu neporušila zákon – žádný policista ani Husák nebyl obviněn či potrestán. Trestně stíháni byli naopak účastníci: z 9 obviněných (2005)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenocelostátní politika

Pavel NěmecUS-DEU

Kauza katarského prince — předání trestního řízení do Kataru

Jako ministr spravedlnosti rozhodl na jaře 2005 o předání trestního řízení příslušníka katarské královské rodiny Hámida bin Abdala Sáního (stíhán v ČR pro pohlavní zneužívání nezletilých, ohrožování výchovy mládeže a kuplířství) do Kataru. Rozhodnutí bylo v rozporu se stanoviskem nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové i expertů ministerstva — obviněný byl ve vazbě v ČR a všechny důkazy byly v ČR, obvyklé důvody pro předání chyběly. Policie Němce prověřovala pro podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele za tajné jednání se zástupci Kataru; státní zástupce věc na podzim 2005 odložil, opětovné prověřování v roce 2007 (NSZ Vesecká) bylo rovněž zastaveno. Vnímaný střet zájmů: manželka podnikala v Kataru, Němec se v roce 2005 ženil v Dubaji. Benešovou, která proti předání vystupovala, následně odvolala Paroubkova vláda na Němcův návrh. OBĚ STRANY: kritici (Benešová, část odborné i laické veřejnosti) namítali obcházení soudu a možné zneužití funkce; Němec hájil rozhodnutí tím, že byl shromážděn dostatek důkazů pro katarský soud, a označoval pozdější prověřování za šikanu.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Prověřování Pavla Němce pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele bylo poprvé odloženo státním zástupcem na podzim 2005; z iniciativy NSZ Renáty Vesecké znovu prověřováno počátkem 2007 a opět odloženo — v roce 2007 státní zástupci definitivně rozhodli, že Němec ani ministerští úředníci trestný čin nespáchali. Němec nebyl nikdy obžalován ani odsouzen. Podkladová kauza prince Sáního skončila pravomocně (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 z října 2015, pravomocný 22. 12. 2015; mezinárodní zatykač zrušen, případ definitivně uzavřen únor 2016). (2005)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenokraje a města

Petr ZgarbaČSSD

Demise kvůli netransparentnímu prodeji státních pozemků Pozemkovým fondem (Uhříněves)

Zgarba byl jako ministr zemědělství zároveň předsedou prezidia Pozemkového fondu ČR. Na jaře/v létě 2005 fond vydal skupině spekulantů zemědělské pozemky u Prahy (Uhříněves) za cca 4 miliony korun. Po změně územního plánu na stavební půdu jejich hodnota vzrostla na cca 1,5 miliardy korun. Fond přitom předtím dva roky odmítal vydat pozemky restituentovi a radnice avizovala záměr stavět tam rodinné domy. Zgarba sám přiznal, že jednoho ze spekulantů osobně zná. Pod tlakem kauzy podal 11. listopadu 2005 demisi, kterou premiér Paroubek přijal; současně rezignoval na post lídra ČSSD pro kraj Vysočina pro volby 2006. Obhajoba: Zgarba popíral osobní zavinění a odpovědnost za konkrétní rozhodnutí fondu, demisi podal jako politickou odpovědnost.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Zgarba podal 10.–11. 11. 2005 demisi, kterou premiér Paroubek přijal (politická odpovědnost); zároveň rezignoval na lídra ČSSD Vysočina pro volby 2006, poslanecký mandát ale v roce 2006 obhájil. Zgarba nebyl osobně trestně stíhán ani odsouzen. Vlastní pozemková kauza skončila prohrou státu: Nejvyšší soud v roce 2007 zamítl žalobu státu o neplatnost převodu a pozemky v Uhříněvsi (cca 100 ha) definitivně získal podnikatel Gabriel Večeřa (nabyté za cca 5 mil. Kč, hodnota po změně ÚP přes 1,5 mld. Kč) — potvrzeno epravo.cz 24. 9. 2007. Trestní odpovědnost úředníků/aktérů byla řešena samostatně později. (2005)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenokraje a města

Jiří Kolář

Podnákladové ceny Českých drah – rekordní pokuta ÚOHS 274 mil. Kč

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potrestal České dráhy za zneužití dominantního postavení: v soutěžích o provozování rychlíků na tratích Pardubice–Liberec a Plzeň–Most (rozhodnutí managementu z let 2005–2006, po vstupu alternativních dopravců) ČD nabídly nepřiměřeně nízké, podnákladové ceny a vytlačovaly konkurenci. ÚOHS původně vyměřil 368 mil. Kč, předseda Rafaj v roce 2019 snížil na konečných 274 mil. Kč; pokutu definitivně potvrdil Nejvyšší správní soud v únoru 2024. Vedle pokuty vznikly ČD stamilionové ztráty, protože tratě jezdily deset let se ztrátou. V době klíčového rozhodnutí byl Jiří Kolář náměstkem pro osobní dopravu a členem představenstva/vedení ČD. Za ztráty ani pokutu nebyl nikdo osobně vyvozen k odpovědnosti. DRUHÁ STRANA: Kolář koncem roku 2017 uvedl, že si na případ už nevzpomíná; pokuta směřovala na společnost ČD, ne na Koláře osobně, a jako ředitel Drážního úřadu má nadále důvěru ministra dopravy Kupky.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: UZAVŘENO. Prvostupňové rozhodnutí ÚOHS prosinec 2017; pravomocné rozhodnutí předsedy Rafaje se sníženou pokutou 274,797 mil. Kč (z 367,8 mil.) v roce 2019, tehdy i zaplaceno. Nejvyšší správní soud definitivně zamítl kasační stížnost ČD a po (2005)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● částečně ověřenocelostátní politika

Privatizace OKD pod cenou

Vláda ČSSD prodala v roce 2004 menšinový podíl státu v OKD za 4,1 mld. Kč na základě posudku, který dle pozdější obžaloby podcenil hodnotu (mj. 44 tisíc bytů). Obžalováni znalec a dva úředníci; soudy je opakovaně zprostily, politická odpovědnost zůstala sporná.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: prodej 46% podílu státu v OKD za 4,1 mld. Kč (15.9.2004)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenostátní podniky / doprava

Dan ŤokANO

Skanska – podezření z „černého konta" a korupce na stavbě R7 u Chomutova

Švédští interní auditoři Skansky zjistili v roce 2011, že česká pobočka, kterou v inkriminované době vedl Dan Ťok jako generální ředitel, nevykázala / vyvedla nejméně 100 milionů korun; peníze měly putovat firmě Geosan Group spolupracující na rozšíření rychlostní silnice R7 u Chomutova (zakázka za 2,2 mld. Kč). Kauzu otevřely v roce 2015 švédský a český rozhlas. Podezření z korupce prošetřovala protikorupční policie a v rámci vyšetřování provedla finanční analýzu účtů aktérů včetně samotného Ťoka. Korupce nebyla prokázána, vyšetřování se nakonec „rozplynulo" pro slabé důkazy a stáří případu. Nešlo o trestní stíhání Ťoka ani o rozsudek, ale o doložené policejní vyšetřování reflektované napříč seriózními médii.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Švédští interní auditoři Skansky zjistili v roce 2011, že česká pobočka, kterou v inkriminované době vedl Dan Ťok jako generální ředitel, nevykázala / vyvedla nejméně 100 milionů k (2004)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenodotace / EU

Bohuslav SobotkaČSSD

Privatizace OKD – trestní oznámení za prodej menšinového podílu státu (2004)

Jako ministr financí Sobotka v roce 2004 spolu s ministrem průmyslu Milanem Urbanem zodpovídal za prodej menšinového (asi 46%) podílu státu ve společnosti OKD firmě Karbon Invest za cenu, kterou kritici považovali za výrazně podhodnocenou. Sněmovní vyšetřovací komise k OKD v roce 2019 ve své závěrečné zprávě doporučila podat trestní oznámení na 14 osob, mezi nimi na Sobotku (možné zneužití pravomoci úřední osoby / porušení povinnosti při správě cizího majetku) a Urbana. Trestní oznámení bylo podáno v roce 2020. Sobotka obvinění odmítl jako politicky motivované a bez věcného základu, tvrdil, že prodej proběhl za tržních podmínek a byl potvrzen i Evropskou komisí. Policie věc dne 11. 3. 2021 odložila podle § 159a trestního řádu s tím, že nešlo o podezření z trestného činu; poškozený proti odložení podal blanketní stížnost. Kauza tedy skončila bez obvinění a bez odsouzení, samotné podezření a doporučení komise jsou však doloženy.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Policie (NCOZ SKPV) věc odložila 11. 3. 2021 podle § 159a odst. 1 tr. řádu s odůvodněním, že "ve věci nejde o podezření z trestného činu" — potvrzeno primárním pramenem policie.gov.cz (informace z trestního řízení, plk. Ibehej). Poškozený p (2004)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Milan UrbanČSSD

Privatizace OKD 2004 — trestní oznámení sněmovní vyšetřovací komise

Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD v roce 2019 rozhodla podat trestní oznámení na 14 osob, mezi nimi na Milana Urbana. Jako ministr průmyslu a obchodu byl spolu s tehdejším ministrem financí Bohuslavem Sobotkou viněn ze zneužití pravomoci úřední osoby při prodeji zbytkového menšinového podílu státu (cca 46 %) v OKD skupině Karbon Invest podnikatelů Koláčka a Otavy za 4,1 mld. Kč v roce 2004 — komise tvrdila, že cena byla podhodnocená a jednalo se ve prospěch kupujícího. STRANA URBANA: veškerá pochybení popřel, označil postup za souladný se zákonem. VÝSLEDEK: policie trestní oznámení v březnu 2021 odložila podle § 159a tr. řádu (nešlo o podezření z trestného činu); poškozený podal stížnost, takže rozhodnutí nebylo hned pravomocné. K obvinění ani odsouzení Urbana nedošlo. Jde tedy o doloženě vznesené podezření oficiální parlamentní komise, které však orgány činné v trestním řízení nepotvrdily.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Odloženo. Trestní oznámení sněmovní vyšetřovací komise (podáno říjen 2019) prověřovala NCOZ; dozorující státní zástupce Alexandr Dadam věc odložil (dle nálezu březen 2021, § 159a tr. řádu) — podezření z trestného činu se nepotvrdilo. K obvinění ani odsouzení Milana Urbana nedošlo. Poškozený podal stížnost, takže rozhodnutí nebylo hned pravomocné; širší prověřování OKD potvrdilo odložení i Nejvyšší státní zastupitelství (netunelovalo se). (2004)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenobezpečnost

Jan KavanČSSD

Skartace/ztráta stovek tajných spisů na MZV

Jako ministr zahraničí Kavan v letech 1999–2002 podepsal prohlášení, že po prostudování skartoval přibližně 400 tajných materiálů (podle šetření šlo o 385 utajovaných dokumentů). K jejich fyzické likvidaci ale nedošlo – zhruba dvě třetiny se později v archivech našly a zbytek chyběl. Šlo mj. o depeše/šifry velvyslanců, materiály z jednání NATO a záznam rozhovoru s bývalým ředitelem TV Nova Vladimírem Železným. MZV předalo případ Národnímu bezpečnostnímu úřadu, ministr Cyril Svoboda Kavanovi (tehdy předsedovi VS OSN) pozastavil přístup k utajovaným informacím a prohlásil, že Kavan poškodil ČR. Kavan obvinění odmítl jako 'další pokus o diskreditaci' s tím, že šlo o kopie/duplikáty a originály zůstaly v archivu.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Uzavřeno správně/přestupkovým řízením NBÚ, NE soudním trestním odsouzením. NBÚ shledal Kavanovi přestupek neoprávněného nakládání s utajovanými dokumenty z let 1999-2002; uložil mu pokutu 120 000 Kč a snížil bezpečnostní prověrku na nejnižš (2003)

klikni pro detail →

Pochybení●●○○○ nižší (2/5)● ověřenocelostátní politika

Vladislav Husák

Pokus o zatajení nehody služebního řidiče (2003)

Husákovi je připisován pokus zatajit dopravní nehodu jeho služebního řidiče před tehdejším policejním prezidentem Jiřím Kolářem v roce 2003. Případ je uváděn v přehledech jeho kariérních afér.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Husák nebyl nikdy potrestán ani nebyl za incident vyšetřován (trestně ani kázeňsky). Jediným následkem bylo, že policejní prezident Jiří Kolář prosadil propuštění Husákova služebního řidiče od policie. Vůči Husákovi žádné formální řízení ne (2003)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenokraje a města

Jan Kavan / Karel SrbaČSSD

Kauza Srba — korupce a příprava vraždy novinářky na ministerstvu zahraničí za Kavanova vedení

Karel Srba, generální tajemník ministerstva zahraničí jmenovaný a zaštiťovaný ministrem Janem Kavanem (vláda Miloše Zemana), stál v centru rozsáhlé korupční kauzy kolem předražených zakázek na rekonstrukce ambasád a pronájmu Českého domu v Moskvě (údajná škoda desítky milionů korun). V létě 2002 policie odhalila plán na vraždu investigativní novinářky Sabiny Slonkové, která psala právě o kauzách kolem ministerstva; Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2003 odsoudil Srbu za organizování přípravy vraždy (trest v odvolání 12 let vězení). Kauza měla i politický rozměr — prezident Václav Havel nepřímo vyzval Kavana k rezignaci a padaly výzvy k jeho odchodu za to, koho na ministerstvu udržoval a jaké poměry tam panovaly. Kavan sám v této věci nebyl trestně stíhán.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Karel Srba, generální tajemník ministerstva zahraničí jmenovaný a zaštiťovaný ministrem Janem Kavanem (vláda Miloše Zemana), stál v centru rozsáhlé korupční kauzy kolem předraženýc (1.8.2002)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenocelostátní politika

Jan KavanČSSD

Evidence StB pod krycím jménem "Kato" a spor o status odbojáře

Komise ministerstva vnitra v říjnu 1992 zveřejnila, že Jan Kavan byl veden v evidenci československé StB jako tajný spolupracovník pod krycím jménem "Kato". Ve svazku z let 1969-1970 je zdokumentováno desítky schůzek s příslušníky StB (v roce 1969 podle materiálů 31 setkání) a Kavanovy zprávy o osobách v zahraničí. Kavan vedl mnohaletý soudní spor: v roce 1996 Městský soud v Praze rozhodl, že nebyl vědomým spolupracovníkem. O tři desetiletí později (rozsudek Nejvyššího správního soudu 22. dubna 2026) však soudy potvrdily, že spolupráce reálně existovala a nebyla jen formální, a odmítly mu přiznat status účastníka protikomunistického odboje s tím, že i nevědomá spolupráce s StB tento status vylučuje. Jde o dlouhodobě doložený a soudně řešený spor, nikoli o pouhou mediální nálepku.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Komise ministerstva vnitra v říjnu 1992 zveřejnila, že Jan Kavan byl veden v evidenci československé StB jako tajný spolupracovník pod krycím jménem "Kato" (1.6.2002)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Jan KavanČSSD

Tajný sejf s hotovostí na ministerstvu a vyšetřování možného krácení daně

V létě 2000 nalezli zaměstnanci ministerstva zahraničí v koupelně u ministrovy kanceláře tajný sejf s hotovostí (britské libry, dolary, koruny) a dokumenty; odhady se pohybovaly od stovek tisíc až po zhruba 1,5 milionu korun. Policie od roku 2002 prošetřovala možné krácení daně (zda šlo o nepřiznaný příjem). Kavan po letech poprvé přiznal, že v sejfu peníze měl, s tím, že šlo "každopádně pod milion". Vyšetřování se zaseklo mimo jiné kvůli neexistenci přesné evidence obsahu a zničenému protokolu; Kavan nebyl nikdy obviněn.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: V létě 2000 nalezli zaměstnanci ministerstva zahraničí v koupelně u ministrovy kanceláře tajný sejf s hotovostí (britské libry, dolary, koruny) a dokumenty; odhady se pohybovaly od (2002)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenokraje a města

Petr LachnitČSSD

Nevýhodný pronájem domu na Malé Straně (Vojanův dvůr) firmě Alpa

V červenci 2002, těsně před koncem Zemanovy vlády, ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit podepsal smlouvu o pronájmu státem spravovaného domu u Karlova mostu na Malé Straně (obchody, hotel, restaurace Vojanův dvůr se zahradou) pražské firmě Alpa za pouhých cca 223 tisíc Kč ročně na pět let. Auditoři Deloitte & Touche vyhodnotili nájem jako zhruba dvacetkrát nižší, než byly v lokalitě obvyklé ceny (restaurace Vojanův dvůr za ~14 tisíc Kč na půl roku). Dva Lachnitovi přímí podřízení — vrchní ředitel Jaroslav Král a šéf finanční kontroly Stanislav Cysař — podpis smlouvy nedoporučovali. Nástupce ve funkci Pavel Němec si nechal smlouvu prověřit s výsledkem, že je pro ministerstvo krajně nevýhodná a porušuje obchodní zákoník.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Kauza se nikdy neřešila soudně ani trestně. Lachnita chránila poslanecká imunita (od 2002 byl poslancem), případ podle novinářů "vyšuměl do ztracena". Administrativní náprava: ministerstvo za nástupce Pavla Němce nechalo smlouvu prověřit auditory Deloitte & Touche (verdikt: porušuje obchodní zákoník) a nájem přejednalo — částka ~200 tis. Kč zůstala, nově ovšem za MĚSÍC místo za rok (cca desetinásobné navýšení). Žádný orgán nevydal odsuzující ani zprošťující rozhodnutí; nebylo trestní stíhání. Rok podpisu i renegociace: 2002. (2002)

klikni pro detail →

Pochybení●●○○○ nižší (2/5)● ověřenocelostátní politika

David RathČSSD

Audit hospodaření ČLK a trestní oznámení za Rathova předsednictví

Během Rathova předsednictví České lékařské komory (1998–2005) auditorská firma Top Auditing zjistila netransparentní finanční toky kolem vydávání komorových časopisů (Tempus Medicorum, projekt Osobní lékář). Komora podle auditu neměla ve svém účetnictví náklady ani výnosy spojené s vydáváním a od roku 2004 nedostávala nic z inzertních výnosů (odhadem cca 11–12 mil. Kč ročně), které dříve částečně náležely komoře. Revizní komise ČLK na základě auditu podala trestní oznámení na představenstvo vedené Rathem a žádala prošetření finančních toků napojených firem. OBĚ STRANY: kritici (revizní komise ČLK, expředsedkyně revizní komise Marta Holanová, auditor Top Auditing) tvrdili netransparentnost a poškození komory; Rath vše odmítal s tím, že komoru vydávání časopisu nic nestojí. Policie případ odložila, protože neshledala spáchání trestného činu; související trestní věc (Eva Klimovičová) skončila zproštěním pro nedostatek důkazů. Jde tedy o doložený spor/aféru bez odsouzení.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Uzavřeno ve prospěch Ratha bez odsouzení. (1) Trestní oznámení na údajně špatné hospodaření s penězi komory / zmizení přes 13 mil. Kč z časopisu POLICIE ODLOŽILA – neshledala spáchání trestného činu, nenašla důkazy potvrzující podezření (uv (2002)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Jaromír SchlingČSSD

Smlouva na registrační značky s firmou Hicon bez tendru (2001)

Za Schlingova působení na ministerstvu dopravy a spojů (ministr 2000–2002) uzavřel resort v roce 2001 bez veřejné soutěže smlouvu s firmou Hicon na výrobu registračních značek (SPZ). Firma se tím stala výhradním (monopolním) dodavatelem značek pro stát a smlouva vydržela až do roku 2016/2017. Stát platil za jednu značku cca 77 Kč, přičemž v konkurenční soutěži roku 2016 cena klesla na cca 45 Kč. Podle propočtů stát kvůli vyšší dodávkové ceně zbytečně přeplatil odhadem přes miliardu korun. Hicon měl na zakázce marži přesahující 50 % tržeb, celkově inkasoval od státu řádově miliardy korun. Podstatou pochybení je zadání dlouhodobé, ekonomicky výhodné zakázky bez výběrového řízení, které založilo mnohaletý monopol na úkor státu.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Za Schlingova působení na ministerstvu dopravy a spojů (ministr 2000–2002) uzavřel resort v roce 2001 bez veřejné soutěže smlouvu s firmou Hicon na výrobu registračních značek (SPZ (2001)

klikni pro detail →

Sporný bod●●○○○ nižší (2/5)● částečně ověřenokraje a města

Petr LachnitČSSD

Ropák roku 2001 — prosazování distribučního centra u chráněné oblasti a vazba na dárce

V květnu 2001 získal Lachnit třetí místo v ekologické anticeně Ropák roku za prosazování výstavby distribučního centra na okraji chráněné krajinné oblasti. Investorem byl podnikatel (Roman Grolig), který předtím významně přispěl Lachnitově firmě.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Nešlo o právní kauzu, nýbrž o aktivistickou anticenu. Občanské sdružení Děti Země udělilo Lachnitovi 3. místo v anketě Ropák — vyhlášeno v květnu 2001, ale za rok 2000 (153 bodů), za prosazování Ostravského distribučního centra u přírodní rezervace Kotvice / na okraji CHKO Poodří. Nebylo žádné trestní ani správní řízení, žádné odsouzení ani vyšetřování. Lachnit tvrzení odmítl vysvětlit a na autory článku (o vazbě na dárce Groliga a firmu Alfa Horizont) podal žalobu; výsledek této žaloby není doložen. Případ tedy zůstal jako nevyřešený mediálně-aktivistický spor bez orgánového verdiktu. Rok: 2001 (vyhlášení). (2001)

klikni pro detail →

Sporný bod●●○○○ nižší (2/5)● ověřenobezpečnost

Václav GrulichČSSD

Mlčení o neoprávněných lustračních osvědčeních agentům StB

Grulich jako ministr vnitra (a později veřejně v Brně, 2001) přiznal, že věděl o problémech s vydáním negativních (čistých) lustračních osvědčení agentům StB v letech 1991 a 1993 a že při jeho nástupu do funkce v roce 1998 existovalo asi deset výjimek pro zaměstnance ministerstva vnitra s vazbou na bývalou StB. Podle vlastního vyjádření tuto záležitost kvůli sporům se svým předchůdcem Janem Rumlem přešel mlčením a jako viníka označil federálního ministra Jána Langoše. Jde o doložený spor o jeho postup ve funkci (netransparentnost/nekonání), nikoli o trestní věc — Grulich nebyl v souvislosti s lustracemi stíhán ani odsouzen. Druhá strana: Grulich argumentoval, že problém zdědil po předchozích (federálních) ministrech a že šlo o systémovou záležitost, za niž nenesl odpovědnost.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Netrestní věc — Grulich nebyl v souvislosti s lustracemi stíhán ani vyšetřován. Šlo o politicko-mediální spor z června 2001 (aféra vypukla 1. 6. 2001 za ministra Grosse); Grulich veřejně přiznal, že o problémech věděl a mlčel, Jan Ruml obvinění odmítl jako absurdní a politicky motivovaná. Žádný orgán věc formálně nerozhodl — zůstala jako nevyřešený politický spor bez trestního či správního výstupu. (2001)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Jan Kavan / Karel SrbaČSSD

Nevýhodný pronájem Českého domu v Moskvě a rezignace ministra

Za Kavanova vedení MZV pronajalo v roce 2000 Český dům v Moskvě firmě Hotel Czech House za výrazně nevýhodných podmínek; státu tím měla vzniknout škoda (uváděno 14,5 až 26 mil. Kč). Smlouvu Kavanovi připravil k podpisu generální sekretář MZV Karel Srba. Kvůli aféře Kavan v březnu 2001 rezignoval na post ministra zahraničí. Policie protikorupční služby ho později (2005) téměř čtyři hodiny vyslýchala jako svědka; obviněn nebyl, protože jeho podpis se na smlouvách neobjevil. Obžalováni byli Karel Srba a další dva bývalí úředníci MZV (Stanislav Brei, Miroslav Karel), soudní spor se táhl a skončil zproštěním / zastavením (amnestie 2013). Jde o ekonomicko-manažerskou stránku odlišnou od kauzy vraždy novinářky (Srba).

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Trestní stíhání obžalovaných (Karel Srba, Stanislav Brei, Miroslav Karel) — Městský soud v Praze osvobodil 4.5.2007 (nepravomocně), Vrchní soud v Praze verdikt 2008 zrušil, Městský soud v Praze opět osvobodil 2009, a celé stíhání bylo defin (2000)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Luděk Sekyra

Napojení na mafiánského bosse Mrázka při boji o firmu IPS (spis Krakatice)

Podle policejních odposlechů ze spisu Krakatice byl Luděk Sekyra při snaze získat v roce 2000 největší českou stavební firmu IPS finančně podporován později zavražděným mafiánským bossem Františkem Mrázkem. Odposlechy dále dokumentovaly, že za Sekyrovy zájmy u banky IPB lobbovali politici ODS Ivan Langer a Vlastimil Tlustý; Mrázek radil Sekyrovi, jak s Langerem jednat. Sekyra sám nebyl v této věci obviněn ani odsouzen, obchod nakonec získala Skanska po nucené správě IPB. Kauza je opakovaně doložena napříč seriózními médii (ČT, Aktuálně.cz, Týden, Hospodářské noviny) na základě policejního spisu a zveřejněných odposlechů.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Kauza nikdy nedospěla k obvinění ani obžalobě. Spis Krakatice (Policie ČR / ÚOOZ) obsahoval soudně povolené odposlechy, ale vyšetřování fakticky zaniklo — František Mrázek byl v lednu 2006 zavražděn a nikdo z aktérů (ani Sekyra, ani Langer (2000)

klikni pro detail →

Pochybení●●●●○ vysoká (4/5)● ověřenobezpečnost

Jiří Kolář

Odnětí bezpečnostní prověrky pro opakovaná pochybení při zakázkách SŽDC (Ejpovický tunel)

Týká se Jiřího Koláře, generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) 2012–2014 a poté ředitele Drážního úřadu (od 2014). Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu odňal bezpečnostní prověrku na stupeň 'Důvěrné'. Nejvyšší správní soud toto odnětí rozsudkem potvrdil (soudce zpravodaj Petr Průcha) s tím, že se ve funkci generálního ředitele SŽDC dopustil 'opakovaných pochybení' představujících chování s vlivem na důvěryhodnost a ovlivnitelnost osoby. Podle podkladů tajné služby se podílel na změně směrnice o zadávání veřejných zakázek, která zúžila okruh soutěžících firem, a účastnil se jednání se zástupci stavebních firem v souvislosti se zakázkou na Ejpovický tunel u Plzně (cca 4 miliardy Kč). Jde o úřední/soudní doklad (rozsudek NSS + rozhodnutí NBÚ), nikoli pouhou mediální spekulaci. POZOR: nezaměňovat s Jiřím Kolářem, policejním prezidentem 1998–2005 (jiná osoba, bez doloženého osobního pochybení), ani s básníkem Jiřím Kolářem.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Odnětí bezpečnostní prověrky pro opakovaná pochybení při zakázkách SŽDC (Ejpovický tunel) (1998)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenozdravotnictví

Ivo SvobodaČSSD

Mandátní smlouva s advokátem Altnerem o Lidový dům (1997)

Ivo Svoboda jako místopředseda ČSSD odpovědný za financování strany spolu s předsedou Milošem Zemanem podepsal 2. května 1997 mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem o právní pomoc při získání a udržení Lidového domu (sídla ČSSD). Smlouva Altnerovi slibovala 50 milionů korun v případě úspěchu plus 10 % z částek plynoucích na účet strany a obsahovala vysoké sankce za pozdní platby. Právě Svoboda přivedl Altnera do ČSSD (znali se z konkurzní firmy OSAN). Smlouva se později stala pro ČSSD obřím finančním rizikem – Altner (a po jeho smrti dědici) na jejím základě vymáhali stovky milionů až miliardy korun a spor se táhl přes dvě desetiletí (soudy opakovaně rozhodovaly, mj. Nejvyšší soud v roce 2019 vrátil věc na začátek). Svoboda nebyl za podpis smlouvy trestně stíhán – jde o zdokumentovaný sporný bod jeho působení ve vedení strany, nikoli o trestní kauzu.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Ivo Svoboda jako místopředseda ČSSD odpovědný za financování strany spolu s předsedou Milošem Zemanem podepsal 2 (1.3.1997)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Jan KalvodaODA

Finanční aféra ODA – dluh 52 milionů a fiktivní firma Marklap

ODA si před volbami 1992 půjčila desítky milionů korun (později dluh narostl na 52 mil. Kč) od Československé obchodní banky a Živnostenské banky. Dluh byl v roce 1995 převeden na Kreditní a průmyslovou banku (Antonín Moravec) a v roce 1996 na Českou pojišťovnu. Strana se závazku zbavovala přes prakticky fiktivní firmu Marklap, která si o dlužnou částku navýšila základní jmění. Kalvoda byl v letech 1992–1997 předsedou ODA a místopředsedou vlády odpovědným za legislativu, tedy v čele strany po celou dobu vzniku a ukrývání dluhu; kritici (Respekt) mu vytýkali spoluodpovědnost za operaci s papírovou společností. Součástí aféry bylo i to, že Kalvoda v roce 1995 jako místopředseda vlády veřejně obvinil tajnou službu BIS z nezákonného sledování politických stran – podle kritiky s cílem odvrátit pozornost od vyšetřování dluhu ODA, přičemž předložil jen 'indicie budící podezření', nikoli důkazy. Kalvoda přímou osobní vinu odmítal. Nešlo o trestní odsouzení, ale o doloženou stranicko-finanční aféru napříč seriózními médii.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Kalvoda nebyl nikdy trestně stíhán ani obviněn v souvislosti s dluhem/Marklap; jeho odpovědnost zůstala v politicko-morální rovině (kritika Respektu), právně neprokázána. V rámci vyšetřování schématu Marklap skončili ve vazbě právník Michal (1995)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenoobrana / armáda

Igor Stříž

Stíhání odpíračů vojenské služby jako vojenský prokurátor před rokem 1989 (soudy později označeny za nezákonné)

Stříž působil od dubna 1989 jako prokurátor Vojenské obvodové prokuratury v Olomouci a v měsících před pádem režimu podal obžaloby proti lidem (převážně Svědkům Jehovovým), kteří odmítali vojenskou službu z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení. Doložené konkrétní případy: Rudolf Fabuľa (odsouzen na 22 měsíců), Petr Šoch (20 měsíců), Petr Mojčák (18 měsíců), Anton Papfy (podruhé za týž čin 24 měsíců). Dne 17. října 1989 Stříž uvalil vazbu na Milana Tomise za odmítnutí vojenského cvičení. Po roce 1989 byli všichni tito odsouzenci rehabilitováni. Dne 30. dubna 2025 olomoucký okresní soud Tomise rehabilitoval a předseda senátu Jakub Kučera výslovně označil Střížovo uvalení vazby za 'nezákonné'; i státní zástupce se shodl, že Tomis byl zbaven svobody neoprávněně. Stříž byl v letech 1987–1989 členem KSČ. Jeho jmenování nejvyšším státním zástupcem v roce 2021 vyvolalo ostrou kritiku (Spolek Šalamoun v otevřeném dopise vládě, TOP 09 / Pekarová Adamová); v médiích dostal přezdívky 'Rudá smrt z Olomouce' / 'Bolševický kříž'.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Stíhání odpíračů vojenské služby jako vojenský prokurátor před rokem 1989 (soudy později označeny za nezákonné) (1987)

klikni pro detail →

Sporný bod●●●○○ střední (3/5)● částečně ověřenocelostátní politika

Oto KlempířMotoristé sobě

Oto Klempíř – spolupráce s StB a odvolání ředitelky NG

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) přiznal spolupráci s StB pod krycím jménem Olda v letech 1984–1985, v jejímž rámci měl udat kolem dvaceti punkerů. Jako ministr následně netransparentně odvolal ředitelku Národní galerie. Spolupráci s StB sám přiznal; personální kroky zůstávají sporné.

📌 k 29.7.2010 — poslední vývoj: Přiznaná spolupráce s StB (kr. jm. Olda), udání ~20 punkerů (1984–85) (1984)

klikni pro detail →

Pochybení●●●○○ střední (3/5)● ověřenocelostátní politika

Helena VálkováANO

Kauza Válková–Urválek (odborná spolupráce s prokurátorem politických procesů)

Válková v roce 1979 spoluautorsky publikovala v časopise Prokuratura odborný článek o ochranném dohledu s Josefem Urválkem – prokurátorem, který v 50. letech poslal na smrt Miladu Horákovou a další. Ochranný dohled byl komunistickým režimem zneužíván k šikaně disidentů. Aféra vypukla v lednu 2020 (text historika Petra Blažka na Info.cz) a vedla k tomu, že Válková stáhla kandidaturu na ombudsmanku a v lednu 2022 dohodou skončila i jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. STRANA VÁLKOVÉ: tvrdí, že s Urválkem spolupracovala jen minimálně, že článek jen podepsal a byl 'odklizen do ústavu', a že ochranný dohled sama kriticky hodnotila; historik Libor Svoboda uvedl, že nelze s jistotou tvrdit, že Urválkovu roli tehdy znala. STRANA KRITIKŮ / ÚŘADŮ: policie v roce 2021 uzavřela, že Válková o Urválkově kriminální minulosti věděla nejpozději od roku 1977 a 'nemohla nevědět' o zneužívání ochranného dohledu, byť se sama aktivně na šikaně disidentů nepodílela; její obhajobu označili vyšetřovatelé za nepřesvědčivou (článek psán v první osobě množného čísla). DŮLEŽITÝ PROTIVÁHOVÝ FAKT: Válková nebyla nikdy z ničeho obviněna ani odsouzena; naopak vedla civilní spor s vydavatelem Info.cz o formulaci, že se 'podílela na šikaně disidentů' – v roce 2023 byl uzavřen smír, Info.cz se omluvilo a uhradilo 184 000 Kč nákladů řízení (soud část tvrzení označil za nepravdivá či nepřípustné hodnotové soudy). Jde tedy o doloženou reputačně-morální a politickou kauzu, nikoli o trestní věc.

📌 k 29.7.2010 — jak to dopadlo: Případ má dvě právní roviny, obě uzavřené. (1) Trestní oznámení, které Válková v roce 2020 sama podala na server Info.cz a historika Petra Blažka za pomluvu, POLICIE V ROCE 2021 ODLOŽILA (nezahájila stíhání) — vyšetřovatel navíc konstatoval, že Válková nejpozději od roku 1977 věděla, kdo Urválek je, a 'nemohla nevědět' o zneužívání ochranného dohledu; její obhajobu (že text jen podepsal) označil za nepřesvědčivou, mj. protože byl psán v 1. os. mn. č. (2) Občanskoprávní žaloba Válkové na vydavatele (CMI News/Info.cz) o ochranu osobnosti: Obvodní soud pro Prahu 9 žalobu v listopadu 2022 zamítl, Válková se odvolala a u Městského soudu v Praze (soudkyně Veronika Křesťanová) skončil spor v ČERVNU 2023 SMÍREM — vydavatel se omluvil dopisem i veřejně na info.cz a uhradil 184 000 Kč nákladů řízení. Válková nebyla nikdy z ničeho obviněna ani odsouzena. Politické důsledky: stažení kandidatury na ombudsmanku (2020) a dohodou ukončené působení vládní zmocněnkyně pro lidská práva (leden 2022). (1979)

klikni pro detail →

Zobrazit dalších 55 kauz ▾

Strana	Kauz	Pochybení	Sporné	Pravom. odsouz.	Nejzávaž.	🏛 Komun.	Index	Roky u moci
ANO	62	36	24	1	4/5	4	122,4	8,5
ČSSD	45	28	13	9	5/5	—	105,8	15,5
ODS	47	29	14	5	5/5	4	101,8	9,7
Motoristé	20	10	9	0	4/5	—	33,4	0,6
STAN	19	9	10	0	4/5	2	33,0	4,0
KDU-ČSL	15	9	6	0	4/5	—	29,6	14,3
TOP 09	11	5	4	2	5/5	—	24,0	7,0
SPD	7	4	3	0	4/5	—	13,2	0,6
Piráti	7	4	3	1	3/5	—	12,8	4,0

Strana	Sponzorů	Dary 2025	Dary 10 let
Občanská demokratická strana 🏛 Sněmovna	5 176	35 392 066 Kč	486 097 071 Kč	detail ↗
ANO 2011 🏛 Sněmovna	4 179	15 595 904 Kč	267 714 695 Kč	detail ↗
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 🏛 Sněmovna	5 198	32 681 580 Kč	221 233 896 Kč	detail ↗
KDU-ČSL 🏛 Sněmovna	6 933	13 989 564 Kč	191 288 629 Kč	detail ↗
Česká pirátská strana 🏛 Sněmovna	11 017	15 072 457 Kč	158 832 386 Kč	detail ↗
TOP 09 🏛 Sněmovna	2 984	14 742 313 Kč	143 056 415 Kč	detail ↗
Motoristé sobě 🏛 Sněmovna	706	30 503 156 Kč	48 854 493 Kč	detail ↗
Svoboda a přímá demokracie (SPD) 🏛 Sněmovna	3 501	8 166 594 Kč	44 931 808 Kč	detail ↗
Sociální demokracie	1 128	467 268 Kč	74 672 022 Kč	detail ↗
Aliance pro budoucnost	157	1 700 000 Kč	72 138 800 Kč	detail ↗
Trikolora	9 406	311 172 Kč	66 470 590 Kč	detail ↗
Komunistická strana Čech a Moravy	823	1 639 629 Kč	63 802 021 Kč	detail ↗
PŘÍSAHA občanské hnutí	2 467	5 191 001 Kč	46 172 868 Kč	detail ↗
Strana zelených	3 991	3 636 447 Kč	44 150 314 Kč	detail ↗
Svobodní	4 375	1 540 105 Kč	25 117 945 Kč	detail ↗
Strana soukromníků České republiky	143	363 000 Kč	23 823 895 Kč	detail ↗
PRO Právo Respekt Odbornost	5 290	3 828 806 Kč	21 234 698 Kč	detail ↗
SEN 21	604	3 126 000 Kč	18 509 478 Kč	detail ↗
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI	252	0 Kč	17 605 936 Kč	detail ↗
Ostravak	80	260 400 Kč	16 976 682 Kč	detail ↗
NEZÁVISLÍ	639	5 000 Kč	12 260 898 Kč	detail ↗
Stačilo!	1 783	10 074 757 Kč	10 171 757 Kč	detail ↗
Pražská městská strana PRAHA SOBĚ	325	4 480 704 Kč	9 642 159 Kč	detail ↗
spOLečně	27	673 000 Kč	8 150 076 Kč	detail ↗
Starostové pro Liberecký kraj	171	1 023 261 Kč	7 967 653 Kč	detail ↗
PRO PLZEŇ	85	1 264 444 Kč	6 978 064 Kč	detail ↗
VOK – Volba pro kraj	203	440 000 Kč	6 955 475 Kč	detail ↗
ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie	251	348 000 Kč	6 936 774 Kč	detail ↗
VOLBA PRO KLADNO	50	375 000 Kč	6 350 500 Kč	detail ↗
ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ	55	27 600 Kč	6 185 598 Kč	detail ↗
Naše Město F-M	64	937 114 Kč	6 172 620 Kč	detail ↗
Hnutí HLAS	39	40 000 Kč	5 911 078 Kč	detail ↗
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)	154	342 000 Kč	4 816 236 Kč	detail ↗
SNK Evropští demokraté	112	4 816 Kč	4 252 579 Kč	detail ↗
Nestraníci	30	990 000 Kč	4 166 750 Kč	detail ↗
Hradecký demokratický klub	51	207 256 Kč	4 126 973 Kč	detail ↗
LEPŠÍ SEVER	20	0 Kč	3 815 515 Kč	detail ↗
REALISTÉ	80	0 Kč	3 737 930 Kč	detail ↗
ROZVÍJÍME HRADEC	26	394 871 Kč	3 418 883 Kč	detail ↗
ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE	85	315 476 Kč	3 141 340 Kč	detail ↗
Moravské zemské hnutí	53	76 855 Kč	2 894 825 Kč	detail ↗
Občané pro Budějovice	49	92 834 Kč	2 731 370 Kč	detail ↗
Alternativa pro nezávislé kandidáty 2020 - ANK 2020	42	0 Kč	2 632 000 Kč	detail ↗
VÝZVA 2025	63	2 433 696 Kč	2 433 696 Kč	detail ↗
Spojení demokraté - Sdružení nezávislých	7	0 Kč	2 245 221 Kč	detail ↗
Liberálně ekologická strana	12	81 000 Kč	2 230 647 Kč	detail ↗
Karlovaráci	34	120 000 Kč	2 193 700 Kč	detail ↗
GEN	16	2 193 398 Kč	2 193 398 Kč	detail ↗
Tábor 2020	66	0 Kč	2 037 560 Kč	detail ↗
politické hnutí Změna	74	0 Kč	2 033 140 Kč	detail ↗

Dárce	Celkem	Komu a kdy
ABF, a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Tomáš Kotrč, Pavel Sehnal, Erik Augustin, Martin František Přívětivý, Jakub Kaňka, Vladimír Beránek · sídlo Beranových 667, Letňany, 19900 Praha 9 · vznik 1995	12 000 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 12 000 000 Kč (2017, 2018, 2019, 2021)
Jiří Suchánek osoba	8 500 000 Kč	PŘÍSAHA občanské hnutí — 8 500 000 Kč (2021, 2022, 2023, 2024, 2025)
Ing. Radek Henner osoba	6 640 912 Kč	SPD — 6 640 912 Kč (2018, 2019)
Capital group invest corp. a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Sandra Magdalena Prus, Vladimír Jirka, Roman Prus, Radim Heczko · sídlo Beranových 130, Letňany, 19900 Praha 9 · vznik 2007	6 500 000 Kč	Trikolora — 6 000 000 Kč (2021) Svobodní — 500 000 Kč (2021)
Slavia pojišťovna a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Pavel Sehnal, Jakub Schejbal, Jiří Staněk, Vladimír Beránek, Tomáš Polák, Karel Bezděka, Bohumil Vrhel, Milan Kolanda, Karel Waisser, Petr Pořízek · sídlo Vyskočilova 1422/1a, Michle, 14000 Praha 4 · vznik 1994	6 000 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 6 000 000 Kč (2023, 2024)
MEDICAL INVESTMENTS a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Boris Šťastný, Zoran Šťastný, Barbora Šťastná · sídlo Pštrossova 1923/10, Nové Město, 11000 Praha 1 · vznik 2014	4 885 000 Kč	Motoristé — 4 885 000 Kč (2024, 2025)
Petr Pořízek osoba	4 845 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 4 845 000 Kč (2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025)
Lučební závody Draslovka a.s. Kolín firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Martin Houda, Petr Brůžek, Petr Kosík, Pavel Brůžek, Miroslav Tvrzník, Marek Haase · sídlo Havlíčkova 605, Kolín IV, 28002 Kolín · vznik 1994	4 750 000 Kč	STAN — 4 750 000 Kč (2016, 2017, 2018, 2020)
JUDr. Jan Holásek LL.M. osoba	4 409 732 Kč	Hradecký demokratický klub — 2 255 000 Kč (2020, 2024) ROZVÍJÍME HRADEC — 2 154 732 Kč (2022, 2023, 2024)
ICOM transport a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Jan Pavouk, Kateřina Kratochvílová, Zdeněk Kratochvíl · sídlo Jiráskova 1424/78, 58601 Jihlava · vznik 1992	3 419 787 Kč	ODS — 2 919 587 Kč (2019, 2020, 2021, 2022, 2024, 2025) Trikolora — 500 200 Kč (2020, 2021)
ERDEX a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Tomáš Pardubický, Štěpán Havlas, Kateřina Vackeová, Michal Kocián, Tomáš Zaněk, Pavel Rejchrt, Vladimír Schwarz · sídlo Havlíčkova 1030/1, Nové Město, 11000 Praha 1 · vznik 2004	3 400 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 3 400 000 Kč (2017, 2018, 2019, 2020, 2021)
Jiří Matela osoba	3 325 000 Kč	Motoristé — 3 325 000 Kč (2017, 2018, 2019)
ROAD to INTEREST s.r.o. firma	3 289 285 Kč	Piráti — 2 289 285 Kč (2017, 2018, 2019, 2020, 2021) STAN — 1 000 000 Kč (2021)
Ing. Antonín Fryč CSc. osoba	3 241 000 Kč	Trikolora — 3 241 000 Kč (2019, 2020, 2021, 2022)
Maverick s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Vladimír Zuzák · sídlo Revoluční 655/1, Staré Město, 11000 Praha 1 · vznik 2016	3 200 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 3 200 000 Kč (2019, 2024)
Workpress Aviation s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Jiří Heckel, Milan Malina · sídlo Folmavská 2980/2, Jižní Předměstí, 30100 Plzeň · vznik 2012	3 200 000 Kč	SEN 21 — 3 200 000 Kč (2024, 2025)
Spolek NAPŘÍMO, z.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Róbert Šlachta · sídlo Šumická 688, 69123 Pohořelice · vznik 2020	3 180 484 Kč	PŘÍSAHA občanské hnutí — 3 180 484 Kč (2021, 2022, 2023, 2024)
JUDr. Jiří Pospíšil osoba	3 175 000 Kč	TOP 09 — 3 175 000 Kč (2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022, 2024)
ILV s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Anna Fürstová, Miloš Fürst, Petr Čech, Kateřina Fürst-Hockenberger, Oldřich Petlán · sídlo č.p. 234, 33401 Příchovice · vznik 1997	3 000 500 Kč	PŘÍSAHA občanské hnutí — 3 000 500 Kč (2021)
MUDr. Petr Zimmermann osoba	3 000 000 Kč	ODS — 3 000 000 Kč (2017, 2018, 2020, 2021, 2022, 2025)
Petr Stuchlík osoba	3 000 000 Kč	ANO — 3 000 000 Kč (2018)
Jiří Meloun osoba	3 000 000 Kč	STAN — 3 000 000 Kč (2017)
BenScio s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Pavel Sehnal, Nicole Sehnalová · sídlo Na struze 227/1, Nové Město, 11000 Praha 1 · vznik 2015	3 000 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 3 000 000 Kč (2024)
Kvintum s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Pavel Sehnal · sídlo Na struze 227/1, Nové Město, 11000 Praha 1 · vznik 2005	3 000 000 Kč	Aliance pro budoucnost — 3 000 000 Kč (2018)
PETRA PLUS s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Radek Smutný, Magdalena Kubátová · sídlo Wenzigova 1004/14, Vinohrady, 12000 Praha 2 · vznik 2014	3 000 000 Kč	Motoristé — 3 000 000 Kč (2025)
Marek Dospiva osoba	3 000 000 Kč	REALISTÉ — 3 000 000 Kč (2018)
Motoristé sobě firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): sídlo Thunovská 183/18, Malá Strana, 11800 Praha 1 · vznik 2017	2 900 000 Kč	PŘÍSAHA občanské hnutí — 2 900 000 Kč (2024)
Hradecký demokratický klub firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): sídlo Šimkova 1223/2a, 50003 Hradec Králové · vznik 2014	2 707 517 Kč	TOP 09 — 1 703 581 Kč (2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025) ROZVÍJÍME HRADEC — 503 936 Kč (2024, 2025) STAN — 500 000 Kč (2024)
Mgr. Martin Kupka osoba	2 687 500 Kč	ODS — 2 687 500 Kč (2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025)
WEBTIP s.r.o. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Daniel Kůs · sídlo Křimická 474/79, Skvrňany, 31800 Plzeň · vznik 2005	2 671 700 Kč	Piráti — 2 671 700 Kč (2020, 2021, 2023)
SEN 21 firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): sídlo Štefánikova 1/65, Smíchov, 15000 Praha 5 · vznik 2017	2 657 837 Kč	Strana zelených — 1 560 837 Kč (2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025) Piráti — 1 097 000 Kč (2020, 2021, 2022, 2023)
Ing. Petr Hejma osoba	2 598 500 Kč	STAN — 2 598 500 Kč (2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2023, 2025)
Ing. Michaela Šojdrová osoba	2 560 665 Kč	KDU-ČSL — 2 560 665 Kč (2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024)
DSS a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Ondřej Štěpánek · sídlo Kloboučnická 1735/26, Nusle, 14000 Praha 4 · vznik 2000	2 500 000 Kč	ODS — 2 500 000 Kč (2025)
bpd partners a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Pavel Brůžek, Vasil Bobela, Jan Dobrovský, Petr Pudil, Josef Petržík, Martin Houda · sídlo Evropská 2758/11, Dejvice, 16000 Praha 6 · vznik 2008	2 500 000 Kč	ODS — 1 500 000 Kč (2024) STAN — 1 000 000 Kč (2024)
Y Soft Corporation, a.s. firma 📇 ověřeno v rejstříku (ARES, 2026-07-27): statutáři/akcionáři: Wouter Koelewijn, Dieter Kittenberger, Roman Tihelka, Martin De Martini, Tavs Dalaa, Václav Muchna, John Anthony Collins · sídlo Technická 2948/13, Královo Pole, 61600 Brno · vznik 2000	2 500 000 Kč	STAN — 2 000 000 Kč (2025) Hnutí HLAS — 500 000 Kč (2019)
Josef Valchar osoba	2 500 000 Kč	Motoristé — 2 500 000 Kč (2025)
Ruben Marada osoba	2 500 000 Kč	Motoristé — 2 500 000 Kč (2025)
Zdeněk Potomský osoba	2 500 000 Kč	Motoristé — 2 500 000 Kč (2017)
JUDr. Vojtěch Filip osoba	2 443 620 Kč	Komunistická strana Čech a Moravy — 2 443 620 Kč (2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2025)

Soudce	Jmenoval	Konec	Poznámka
Josef Baxa předseda	Pavel 2023	→ 2033	exšéf Nejvyššího správního soudu; jeho zvolení předsedou vnímáno jako posílení nezávislosti, kritiky ANO jako aktivismus
Kateřina Ronovská místopředsedkyně	Pavel 2023	→ 2033	civilistka (nadační právo), Masarykova univerzita
Veronika Křesťanová místopředsedkyně	Pavel 2024	→ 2034	civilní a autorské právo
Pavel Šámal soudce	Zeman 2020	→ 2030	expředseda Nejvyššího soudu; jeden ze dvou soudců jmenovaných Zemanem
Jan Svatoň soudce	Zeman 2023	→ 2033	ústavní právo, Masarykova univerzita; druhý ze zemanovských soudců
Jan Wintr soudce	Pavel 2023	→ 2033	ústavní právník UK; v kauze Ankara/NATO patřil k disentujícím soudcům
Daniela Zemanová soudkyně	Pavel 2023	→ 2033	exprezidentka Soudcovské unie
Zdeněk Kühn soudce	Pavel 2023	→ 2033	exsoudce NSS, teoretik práva
Lucie Dolanská Bányaiová soudkyně	Pavel 2023	→ 2033	advokátka, civilní a obchodní právo
Milan Hulmák soudce	Pavel 2024	→ 2034	civilista, závazkové právo
Tomáš Langášek soudce	Pavel 2024	→ 2034	exgenerální sekretář ÚS, správní soudce
Jiří Přibáň soudce	Pavel 2024	→ 2034	sociolog a filozof práva (Cardiff); veřejně činný publicista — kritici zmiňují názorovou vyhraněnost
Dita Řepková soudkyně	Pavel 2024	→ 2034	trestní soudkyně; v kauze Ankara/NATO patřila k disentujícím soudcům
Martin Smolek soudce	Pavel 2025	→ 2035	expert na právo EU, exvládní zmocněnec u SDEU
Michal Bartoň soudce	Pavel 2025	→ 2035	ústavní právník UK

Zpětné zrcátko — denní náhled · tvrdá data: Registr smluv (data.smlouvy.gov.cz)
📖 Kodex hodnocení · ✉️ Podat podnět ke kauze · hodnotí AI agent s lidskou kontrolou

📡 Monitoring kauz — rešerše nových kauz a pohyby v kauzách🔗

🗂 Všechny evidované kauzy (372)

🕸 Mapa vazeb — osoby v kauzách🔗

🔗 Ověřené vazby z rejstříků — z veřejných registrů (ARES, Wikidata, Hlídač); u každého údaje pramen. Fakt, ne verdikt.

🏛 Úřady a jmenování🔗

🏛 Skóre stran — jak si strany stojí v kauzách🔗

🗞 Média — vlastníci a náklonnost🔗

🏛 Vlastníci médií🔗

💰 Financování stran a vlivové osoby🔗

Přehled financování stran — všech 50 stran s dárcovským zázemím (řazeno dle darů/10 let); 🏛 = zastoupené ve Sněmovně

🔦 Vlivové osoby — nejsou politici, ale financují a tím ovlivňují

💸 Největší doložení dárci — soukromé osoby a firmy (top 40 dle celkové výše, nad 500 tis. Kč)

🔎 Transparentnost kampaní a účty

🇪🇺 Čeští europoslanci🔗

⚖ Justice a nezávislost🔗

🏛 Ústavní soud — 15 soudců, mandát 10 let; jmenuje prezident se souhlasem Senátu

👤 Klíčoví státní zástupci — kdo žaluje politiky

📜 Vybrané politické rozsudky a kauzy

👤 Osoby — kdo je kdo🔗

Adam Coubal

Adam Vojtěch

Adéla Sucharda Šípová

Adriana Chochelová

Alena Hanáková

Alena Schillerová

Aleš Juchelka

Aleš Řebíček

Alexandr Vondra

Andrea Hoffmannová

Andrej Babiš

Aneta Langerová

Anežka Nedomová

Anna Hubáčková

Antonín Baudyš

Antonín Peltrám

Antonín Prachař

Antonín Staněk

Barbora Pipášová

Barbora Rázga

Barbora Snopková

Barbora Snopková Haberová

Barbora Urbanová

Benjamin Činčila

Berenika Peštová

Bohumil Fišer

Bohuslav Niemiec

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Svoboda

Boris Šťastný

Břetislav Rychlík

Cyril Svoboda

Dalibor Dědek

Dalibor Štys

Dan Ťok

Dana Bérová

Dana Jurásková

Dana Kuchtová

Daniel Herman

Daniel Křetínský

Daniel Landa

Daniel Szórád

Daniela Filipiová

Daniela Kovářová

Daniela Zemanová

Danuše Nerudová

David Kasal

David Pražák

David Rath

David Šeich

David Šimek

David Smoljak

David Štolpa

Denis Doksanský

Dita Řepková

Dominik Feri

Drahomír Blažej

Drahoslav Ryba

Dušan Šenkypl

Džamila Stehlíková

Eduard Janota

📡 Monitoring kauz — rešerše nových kauz a pohyby v kauzách

🕸 Mapa vazeb — osoby v kauzách

🏛 Úřady a jmenování

🏛 Skóre stran — jak si strany stojí v kauzách

🗞 Média — vlastníci a náklonnost

🏛 Vlastníci médií

💰 Financování stran a vlivové osoby

🇪🇺 Čeští europoslanci

⚖ Justice a nezávislost

👤 Osoby — kdo je kdo